Návrh filtrácie v jazierku - váš názor

Ad1) záleží podle modelu čerpadla. Z těch běžně používaných na tom bude většina asi hůř než dnová výpusť. Sací koše u čerpadel mají menší otvor, než škvíra u spodní výpusti.  Docela podstatný je také tvar sacího koše čerpadla, a umístění sacích otvorů na něm.
Ad2) zařazení toho mechanického filtru z videa si po pravdě nedovedu představit, a nejsem tak úplně přesvědčen o tom, že je tohle řešení "vortexu" vůbec funkční.

mne sa ten mechanický filter celkom aj pozdával, vlastne to malé čerpadlo čo ide do tých trisiek čístí ten bubon ktorý je z hustého sita(neviem či 200 mikrónov. teoreticky by to malo byť bezúdržbové, len sem tam odkaliť vortex, a do biofiltrácie by sa nedostalo skoro nič.

myslíte že by bolo lepšie namiesto vortexu s tou nadstavbou nevymýšlať, a dať tam poriadny štrbinový filter (mal by odstrániť viac menej všetky mechanické nečistoty, nie?) a zapojiť to ako je to na obrázku č.1?

poprípade čo hovoríte na zapojenie čerpadla na obrázku č.2? 

Obě zapojení na schématech jsou možná, a funkční. To první je tuším od Fiapu - a i tam pak při instalaci bývá na větvích od guly a skimmeru nějaká regulace - třeba šoupě.
Dobrý štěrbinový filtr bude myslím lepší ten ten filtr z výše uvedeného videa.  Zapojit jej pak můžete podle schématu 1 i 2, záleží, pro který typ filtru se rozhodnete.  I na schématu č. 2 můžete zapojit štěrbinový filtr, za čerpadlo

Dobrý den, uběhl již notný čas od uveřejnění toho příspěvku, nicméně, snad ješt mohu přispět k debatě jinými úvahami. Již delší čas se zabývám principy filtrací a odbourávání odpadních látek... Z dosud načerpaných informací jsem, překvapivě i pro mě, dospěl k závěru, že pro udržení kvalitní vody Jsou nejdůležitější tyto (a jiné) faktory: 1) Vyjasnění si, zda chci čistou vodu a krásné jezírko nebo vodu plnou ryb.. 2) Mechanické nečistoty je třeba odstranit, a to dříve, než se začnou rozkládat a je jedno zda v nádrži nebo ve filtru. Tedy, hovořím o faktickém odstranění z vody. Jinak bychom museli řešit trvale neřešitelný problém oxidace a redukce dusíkatých látek...  Ve vodě by se nám trvale hrjomadily dusičnany a dusitany. Sice méně škodlivé, ale přesto jen do určité míry. Nehledě na ostatní látky, např. P.  3) Jediný prostředek, jak skutečně odstranit z vody dusíkaté látky, kterých se nezbavíme stoprocentně jsou, rostliny. Protože rostliny přijímají nejlépa amoniak, první z forem dusíku ve vodě, není třeba jej dále zprcovávat. Z toho vyplývá řešení:

1) Mechanická filtrace s pravidelný odstraňováním nečistot. V mém domácm návrhu Vortex s automatickým mechanickým odstraňováním nečistot. Voda je do něěj čerpána ze dna nádrže a ze skimeru.

2) Rostlinná čistička dostatečné velikosti, aby stačila odčerpat dusíkaté látky produkované v nádrži. Vod je čerpána z vodní sloupce, aby obsahovala co nejméně mechanických nečistot a nedocházelo příliš k zanášení. Podmínka je opět volba a respektování velikosti čističky. Ovšem...

Výhody: 1) Každý, kdo někdy dělal akvaristiku ví, že akvárium nedělají ryby, ale rostliny. Zkuste si představil např. na zahradě betonotou nádrž plnou krásných ryb a nádrž na okraji plnou nízkých rostlin v zátiší orobince a rákosu,...

2) Téměř nulová údržba. Dle přejatých zkušeností je třeba nečistoty ve štěrku kořenové čističky jednou za 1-2 roky prodiproudem odsát. Vortex nepotřebuje téměř žádnou údržbu.

3) Pořizovací náklady relativně malé. Vortex lze vyrobit relativně velmi levně.

4) provoz díky jednomu (ev. dvěma čerpadlům) při potřebě nevelkého výkonu nenákladný

Těším se, že svými zkušenostmi moje myšlenky doplníte. Nebo alespoň, snad to má hlavu a patu a zcela to nerozcupujete. Zdravím všechny činorodé.

Jen bych si dovolil reagovat na tvrzení  "... Jinak bychom museli řešit trvale neřešitelný problém oxidace a redukce dusíkatých látek..Ve vodě by se nám trvale hromadily dusičnany a dusitany..."
Ten problém mi nepřijde jako trvale neřešitelný, ba naopak je relativně jednoduše řešitelný právě jezírkovou biologickou filtrací.  Pokud byste narazil i na třeba silně zarybněnou nádrž s dobře rozběhlým filtrem, byl byste překvapen hodnotami amonikálního, dusitanového i dusičnanového dusíku ve vodě. Právě redukce dusíku ve vodě je jedním z hlavních důvodů, proč se vůbec používají

Zdravím Vás, pane Hrkale. V první řadě i za sebe chci poděkovat za čas a energii, kterou tomuto fóru věnujete. Chci položit otázky, na které jsem dosud nenašel přímou a jasnou odpověď. Skutečně běžně prezentované filtry označované jako mechanicko-biologické či biologické zajištují fyzické odstranění dusíku z vody? Všude se dočítám o potřebě naprosto odlišných podmínek pro odloučení dusíku ze sloučenin a jeho vypuzení z vody. Můžete eventuelně uvést i srozumitelné výsledky poukazem na konkrétní model, případně nějaké tabulky hodnot, případně jiné odkazy? Děkuj, J. Vařeka

Jasná a přímá odpověď je - ano, zajišťují. Pokud tedy hovoříme o biologickém, nebo mechanicko-biologickém filtru - například v jednom místním diskuzním vláknu hojně probíraný šterbinový filtr jako čistě mechanická záležitost nikoli.
Při dotazu patrně narážíte na to, že "vypuzení dusíku z vody - denitrifikace " potřebuje prostředí relativně chudé na kyslík, zatímco při biologické degradaci čpavkového dusíku naopak potřebujete kyslíku spoustu.  Z konstrukce filtrů je zřejmé, že se jednotlivé procesy nemohou odehrávat stylem "1.komora filtru oxické prostředí,  2.komora filtru anoxické prostředí ".

Dále už se ale dostáváme trochu na úroveň spekulací. Zlé jazyky tvrdí, že samotná denitrifikace ve filtrech prakticky neprobíhá, a děje se až na úrovni samotného jezírka, přímo v něm. 
Jiný názor pak tvrdí, že se na nosičích biomasy ve filtrech vyskytují silně oxická i silně anoxická prostředí souběžně - jako vrstvy biofilmu přímo jedna na druhé. Myslím, že tenhle popis odpovídá mnohem více skutečnému stavu, který ve filtru probíhá. Pokud by tomu bylo jinak, a dusík jsme z vody nedokázali "odvětrat", spotřebovala by ho ho jiná forma biomasy - zelená řasa.  Zákon zachování hmoty platí určitě i v jezírku :)

Pokud se ptáte po výsledcích konkrétních modelů filtrů, nevím o žádných. Podle mého je výrobci ani nedělají, nebo je z nějakého důvodu nepublikují.  Sem tam najdete nějaké výsledky nosičů biomasy (nedávno vyšel v Bonsai test Ogaty Crystal Bio)  ale většinou takový test nemá velkou vypovídací schopnost. Před nekolika lety jsme dělali sami "sudový test" na denitrifikaci, ale tehdy byl tuším vztažen k nosiči biomasy, a ne ke konrétnímu modelu filtru, pokud budete chtít, zkusím ho pohledat. 

Nie je pravda, ze rastliny prijimaju amoniak najlepsie. Ste akvarista a viete, ako rastliny v akvarku rastu, ak pridate dusicnany, ako jediny zdroj dusika. Nahromadene dusicnany mozu spotrebovat rastliny, alebo bakterie ich mozu kombinaciu s redukcnymi latkami premenit na neskodny dusik (denitrifikacia). Nieco mam nacitane, ale zial velmi malo zdrojov uvadza, do akeho stupna kvantitativne vsetky tieto deje prebiehaju.

Amoniak je dobre palivo okrem zdroja dusika hlavne pre bakterie. Zial, aj sinice su bakterie a mnohe ich formy, ktore jazierkari casto volaju riasy... casto s riasami po stranke botanickej nemaju nic spolocne. Cize problem amoniaku je ten, ze podporuje rast "rias" resp cyanobakterii.

Akvarko by som nerovnal s jazierkom. Akvarko je mozne lepsie udrziavat ciste, ale hlavny rozdiel je v inom. Skuste dat vasmu akvarku 5 krat viac svetla a uvidite, ci ho udrzite vo forme. Tak to je totiz realne s jazierkom. Intenzita slnka je v tychto dnoch mnohonasobne vyssia ako to najsilnejsie akvarkove osvetlenie. O prehrievani vody nehovorim. Skuste dat akvarko niekde k oknu na plne svetlo. To nehovorim, ze vymena vody vo filtry v akvarku je mnohonasobne vyssia ako ta najuciinnejsia filtracia v jazierku (ak nemate jazierko krpate a filter super predimenzovany).

Mam ine typy ako pomoct jazierku.

1. Podporit rastliny stopovymi prvkami. Pridat dost draslika a inych nedusikatych a nefosforecnych hnojiv. Spoliehat sa, ze ich je vo vode dost. Nedat ziaden z prvkov nad pripustnu hladinu (riadit sa normou pre pitne alebo rekreacne vody)

2. Zabezpecit vodu pre rastliny do 25 st. C. Vraj rastliny nad tuto uroven zivoria a nefiltruju. Mozno by pomohli tropicke fiiltracne rastliny.

3. Udrziavat pH neutralne alebo mierne kysle. 6-7

4. Nedopustit ekologickej katastrofe. Po uspesnom roku rastliny vytvoria system korenov, ktore maju napr 200 kg biohmoty. Niektore mozno cez zimu odumru, niektore odumru ked nie je dost priestoru a zivin. Vsetko sa to uvolni vo forme aminov amoniaku sirnych zlucenin a organickych redukovadiel a inych hltacov kyslika, fosforecnanov a co ja viem coho este. Rastliny regulovat.