To je trochu taková spekulativní záležitost :) Tady bych to rozlišil na dvě části. Co se průtoku a mechanického zachycování nečistot týče (a bioakvacit zachytí opravdu hodně) je samozřejmě "zglajchšaltování" průtoku žádoucí.
Když ale přemýšlím nad druhou složkou filtrace - stavíte biologický filtr - nejsem si tak úplně jist, jestli úplně stejnorodé prostředí je žádoucí pro dosažení maximální možné různorodosti biofilmu, který se Vám ve filtru vytvoří (a ve finále to za Vás odpracuje). Tady už se ale dostáváme opravdu do pásma dohadů.
Představte si, že bychom to opravdu silně zjednodušili, a nějak se Vám povedlo vodu nechat rovnoměrně skrze desku protéci. Máte výkon čerpadla 12000, tudíž průtočnost na 1m2 je 12.000 litrů. Tato velikost průtoku zcela jistě nějak ovlivní strukturu biofilmu (chcete-li bakterií). Kdyby se Vám povedlo na nějaké části dosáhnout průtočnosti třeba 10x nižší, budete ovlivňovat biofilm jiným množstvím živin, jinou rychlostí průtoku, jiným obsahem kyslíku atd. Takže bych tipoval, že každý z těchto biofilmů bude dělat funkčně něco trochu odlišného.
Jelikož ale před tou deskou z bioakvacitu budete mít hezkých pár set litrů husích krků, kde se bude průtok lišit na jednotlivých místech docela brutálně, je ta debata asi dost akademická :)