Doma dělané filtrace

Myslím že by bylo lepší si pořádně pročíst forum, řešilo se to tu nesčetněkrát a následně poslat dotaz čemu nerozumíte, Než zakádat nová zbytečná vlákna

nenašel jsem nic o zamrzání v zimě dík

Filtrace, která má fungovat i přes zimu by měla být gravitační tudiž pod zemí, rozvody (trubky) by měli být v nezámrzné hloubce a oizolovány, když budou výš musí být oizolovány pořádně. Čerpadlo by mělo mít cca 4x menší průtok vody než čerpadlo které se používá v sezoně (předpoklad že čerpadlo je vybráno podle výpočtu jaké má být). A na závěr voda na dně kde jsou ryby nesmí klesnout pod teplotu 4 stupně pokud se tak stane je nutné filraci vypnou jinak ryby uhynou.

i když bude každá trubka zaizolována tak pokud je gravitační zapojení stejně je vždy hladina zhruba rovna hladině vody v jezírku zvlášt při menším průtoku tudíž těžko zabránit celému filtru proti zamrznutí..

mám tripond s vortexem a četl jsem podobné rady že se filtace může nechat jet celou zimu..  možná tak do -5-10 stupňů

ale jak začlo mrznout více, led se vrstvil jak ve vortexu tak v každé komoře

rychle jsem naštěstí procitl a vše rozmrazil a vypustil, řekl jsem si že jsem stejně blb, ve velké zimě zamrzne řeka natož pomale protékající fitr..

abyl strašně rád že nic nepopraskalo..

 Jedině by vše  (filtr, čerpadlo..) muselo být ve vyhřívané (min. izolované) místnosti

Cesnak

Přes zimu je metabolismus ryb naprosto minimální, není třeba filtrovat.

Co se týče živočicha rodu Asellus Aquaticus, tak k nim mám velmi kladný vztah. Vůbec nevím, kde se u mě vzal, asi s vodními rostlinami, ale je fajn. V mé původně kořenové filtraci jsou jich miliony. Ukazují se jen v noci a jen v zimním období. To jich je pak na kačírku jak naseto a fungují jako krmivo pro chytré, malé jesetery. Jejich pracovitost v oboru skeletace je velmi chválihodná, včetně jejich množivosti a mírumilovnosti. Prostě fajn živočich, který využívaje odpadu a tlejících zbytků ke své obživě a rozmnožování, dělá samou radost jiným vyšším živočichům, kteří se jimi živí. Bavilo mě pozorovat, jak se malí jeseteři pasou na spoustě vodních berušek, kterými se mělčina v noci vždy pokryla. Jeseter, jako jediná ryba, může totiž přijímat a trávit potravu celou zimu. Trávení mu funguje i když se teplota vody blíží nule. Pochází totiž většinou z chladných sibiřských řek, nebo přilehlých brakických vod, kde má dost studený odchov i v krátkém letním období, a musí se s tím nějak vypořádat. Vodní berušky jsou pro ně gurmánský orgasmus, nehledě na to, že je to jediné krmivo, které v zimě dostanou.
Mělčina už nefunguje jako kořenová filtrace, ale jen jako šmajchlcabinet pro ryby, raky a jinou havěť. Rostliny jsem zredukoval, aby nebyly moc nahusto a ryby mohly mezi ně. Kapři svým neustálým rytím čistí kačírek a jejich vrcholem blaha je ležení a nahřívání-se. Dost se divím, že je slunce nepřipálí.
Hlavní čistič vody v mém jezírku je v současnosti štěrbinový filtr. Vyrobil jsem si ho ze staré pračky. Použil jsem z ní buben. Ostatní věci, jako uložení, pohon a čištění, jsem si vymyslel a sestrojil sám. Vliv na čistotu vody má tento filtr obrovský a zcela zásadní. Vodní berušky naštěstí neomezuje, protože na mělčině bude vždy co skeletovat.

Velice zajímavé. To by se ten jeseter hodil i do akvaponie? To jsou ty farmy pro malou zahradu a ještě by se vyřešila filtrace.

Jak to myslíte? Já jsem napsal, že malí jeseteři rádi žerou vodní berušky, když v zimě stejně nic jiného nedostanou. Když jeseter vyroste, stejně už na mělčinu nemůže, protože by se tam zamotal do kytek a řas. Za prvé se tam ani nedostane a za druhé má rozum.
V akvaponii chovají asi jiné ryby. Musí to být druhy s velkým přírůstkem hmotnosti, nebo prostě ryby, které nejsou moc náročné na prostor i stravu. Jeseter potřebuje velké jezírko a ne jen malou nádrž pod kytkama. Taky nežere všechno, jako třeba kapr a jeho výkrm je proto docela drahý. Asi nejrychleji a nejlevněji se dá vykrmit pstruh duhový a siven americký. Má to ale háček v tom, že tyto ryby musí mít chladnější a dobře prokysličenou vodu. Jejich krmivo může být mastnější a proto mají dobré přírůstky. Já ale o akvaponii a s tím spojeným chovem ryb skoro nic nevím a nepřipadá mi to jako vhodný druh využívání malé zahrady. Snad jen pro zábavu a poučení.

„Tohle by mohly být docela zajímavé informace pro ty, kdo si chtějí postavit vlastní jezírkový filtr. Takhle seřazené jsem to nenašel zatím nikde, ani na Koiphenu. Text, pod kterým je podepsaný i jeden z místních najdete tady“

Pan Hrkal by mohol napisat, ako sa to prejavilo na samotnych jazierkach, ich cistote,  ze vobec robili na nich tento test. Myslim si, ze ani tak nie je dolezite mnozstvo narastenej hmoty na mediu (ktovie ako bola ucinna mechanicka filtracia a co z toho blata sa tam dostalo mechanicky z jazierka), ale skor vysledok prace filtr. hmoty. Podla mna vysledky experimentu nie su velmi cenne.

Uz som tu raz navrhol experiment, ale vraj sa to da tazko realizovat. Skusim este raz... Preukazny test by bol, a stacili by malinke cerpadielka pre akva 5 ks (lacne), cerpat vodu ziskanu z toho isteho jazierka dokolecka cez nejake medium. Stacilo by cerpat povedzme 5 L vody cez L media ako uzatvoreny system - nadoba s vodou, nadoba s mediom, hadicky na prepojenie... lacne. Zacalo by sa tou istou vodou v 5tich nezavislych sustavach v rovnaky cas a koncilo by sa vodami s roznymi obsahmi zivin. Tie by sa porovnavali. Tym ze by celkovy objem vody siel cez medium za radove sekundy ci minuty, bio filtracia by bola velmi ucinna a stacil by asi velmi kratky cas na test, velmi lacne.