Anoxická filtrácia, najčudnejsí koncept filtrácie vody

Pýtam sa na skúsenosti i keď neverím že niekto na fore nejaké má. Je to vynález dr. novaka. Používa sa bentonit a laterit. Nikdz som žiadny princip nevidel tak podrobne popísaný ako tento. Možno vraj požiadať o cd book.

Filtruje sa podla miesta vo filtračných nábách oxidatívne aj anaeróbne na inom mieste. Sú menšie požiadavky na kyslík a prietok. Väčšie požiadavky na miesto (filtračné jazierko). Jednoducho spraviť ale ťažko pochopiť princípy. Niečo na tom bude... pravdepodobne využíva zlepšenie respirácie niektorých baktérií na časticiach minerálov bohatých na železo, čo je veľkým hitom teraz (možno vzgoogliť čl. v Nature). Ako chemik celkom nechápem hybnú silu pohybu amonnych iónov v gradiente redox potenciálu z ílu k lateritu. Asi železo v laterite sa mení pomocou baktérií tak, že častice sa stávajú záporne nabité,...redukcia y Fe((iii) na Fe(II)? Dostať laterit?

Juraj

Přidejte nějaký odkaz, kde to hledat

Na této adrese najedte obrovsky material niekolko kapitol knihy dr. novaka plus nejake dalsie veci ako otazky a odpovede, nejake schemy... priznam sa, vsetko som ani neotvaral. Zda sa mi to jediny system vypracovany vedeckym vyskumom priamo, tie tradicne cerpaju skor zo vedomosti starych a vseobecne dobre znamych. Zial cele je to v anglictine, s takmer istotou si myslim, ze v slov nie je nic. Okrem sposobu co sa tyka filtracie, je tam mnozstvo podnetnych faktov a suvislosti o mikrobiologii vod a suvislosti, ktore podla mna stoja za to si pozriet. Juraj

Nemel jsem cas to moc studovat tak se rovnou zeptam Vas jestli to mate nactene?

Zminuje tam zeolit a laterit - zeolit cenove ok ale ten laterit je silene drahy, ma tam nekde uveden pomery v jakych se co pouziva?

Nevidel som tam, ze by pouzivali zeolit. Pouziva sa bentonit, resp. komercny produkt, podstielka pre macky, co je cisty bentonit. Laterit su oxidy zeleza a hlinika. Ale zaujimava by bola aplikacia zeolitu. Bauxid je naopriklad v podstate laterit bohaty na oxidy hlinika. Alkalicke kovy a kovy alkalickych zemin, oxid kremicity sa stratili z materskej horniny pri vzniku lateritu. Chemicky neviem ako vznik lateritu prebieha, ale laterity ako take vznikaju v tropoch ci subtropoch striedanim intenzivne vlhkych a suchych obdobi, snad aj kyslych ucinkov vody... neviem. Laterity sa vraj nachadzaju aj na Slovensku, problem moze byt pritomnost stopovych prvkov ako su As, Sb a podobne, ktore su v malom mnozstve na slovensku v rudnych aj nerudnych surovinach zastupene....preto vhodnost takeho lateritu do jazierka je otazna. V niektorcy krajinach je Fe-laterit zdrojom zeleznej rudy. Oxidy zeleza mozu hrat ulohu pri sorpcii fosforecnanov. Je vela vedcov, ktori povazuju dusik v jazerach za predom strateny boj (pretoze denitrifikacia je vyrovnana ziskavanim dusika z atmosfery riasami). Priznajme si, nitrifikacia, tolko vyzdvihovana pre svoju dolezitost, je fajn pre ryby, ale dusicnany ako take su lahkym zdrojom zivin pre riasy. Premena amoniaku na dusicnany asi vela skody riasam nespravi. Za klucove pre eliminaciu rias sa povazuje fosfor. Eliminaciu mnozstva forsforecnanov vidia mnohy vedci ako klucovu. Vyvinul sa produkt modifikovaneho bentonitu, tzv. phoslock, ktory sa aplikuje do jazier najma na rekreacne ucely a v plizkosti poli, kde je problem vyskytu rias. Je to australsky produkt. (ak vam nebude vadit v jazierku fosforecnan lantanity)... Aby som zhrnul, laterit jednak moze viazat fosfor, a zaroven byt zdrojom zeleza pre bakterie... ako tvrdia autori najma denitrifikacne bakterie. Vyznam denitrifikacie komentoval Chemicky ali ked sa hovorilo op siporaxe. Navyse, laterit moze byt aj mediatorom respiracie podnych bakterii. Niektore podne bakterie bez Fe mineralov idu dole vodou.

Mate pravdu, premyslim si nad zeolitem a pisu kraviny :-)

Mě tam trochu mate to využití bentonitu a lateritu. Z hlediska hydrauliky čištěné vody a následného čištění toho materiálu je to myslím krajně nevýhodné medium, které se po mém soudu nedá vyčisit.  Jak jsem zběžně koukal na ty stránky, v principu mi to připadá stejné jako všechny komorové filtry - nízkou mírou průtoku skrze substrát vytvoříte více méně anoxické prostředí, ve kterém pak může denitrifkace probíhat.  Jsem ale trochu skeptický, co se možnosti ovlivnění kvality denitrifikace filtračním mediem týče, zvláště pak po testu "extra denitrikačního media - siporaxu".
Pokud ten materiál obsahuje nějaké železo, případně jiné, "vápenné" sorbenty, pak tady může jít opravdu o sorbci fosforu - ale na těch stránkách se zabývají spíše dusíkem. Působení sorbentů fosforu je hodně medializováno, ale když si necháte udělat rozbor sorbentů (tzv. phoslock), které několik měsíců máčím u nás v jedné nádrži plné řas, tak aby jste fosfor pohledal :(. Je možné, že železo nějak pozitivně ovlivňuje funkci bakterií,třeba jako mikronutrient,  ale to je spíš otázka pro biochemiky....

Dotaz na Jura - jak prosím  myslíte tohle " ...(pretoze denitrifikacia je vyrovnana ziskavanim dusika z atmosfery riasami) ..." ?

...uz sa to tu zmienilo. Cyanobacterie su schopne viazat vzdusny dusik. Vynimocnou vlastnostou tychto organizmov je, ze viazu vzdusny dusik i pri oxidacnych podmienkach, co napr. ine bakterie potrebuju na to anaerobne podmienky. Preto dokazu prezivat, aj ked jednobunkove riasy vykapu (po napusteni nadrze po par tyzdnoch ci mesiacoch, ked spotrebuju ziviny). To je dost blba schopnost... pretoze pristupu vzdusneho dusiku sa neda zabranit... je to takmer neriesitelny problem. Pan Hrkal, aka je teda vasa skusenost so sorbentami fosforu. Mohli by ste ich nejak podrobnejsie opisat? Viazanie fosforu moze byt na principe nerozpustnych fosforecnanov, co v danom sorbente je mozne analyzovat len tazko kedze su nerozpustne. Existuju studie, ked sa podarilo vyznamne znizit mnozstvo rozpustnych fosforecnanov, ale analyzovala sa voda.

Díky za upřesnění - s tím vzdušným dusíkem si to asi budu muset párkrát po sobě přečíst, abych to pochopil... :)
Co se fosforu týče, z výsledku sorpčních testů jsem tak trochu zklamaný. Na žádném z použitých sorbentů jsme zdaleka nedosáhli hodnot, které udávají výrobci. Optimistické údaje výrobce, že 1kg sorbentu pojme fosfor v řádu desítek gramů, se zatím bohužel nepotvrdily, podle výsledků měření se pohybujeme na hodnotách v řádech desetin mg/kg sorbentu. Opticky se nám přítomnost sorbentu v nádrži nijak zřetelně neprojevila, resp. změny mohu připsat i jiným důvodům.  Důvod, proč to tak je, si vysvětlujeme nízkou hladinou fosforu ve vodě - máme tam setiny P-PO4 mg/l, a zdá se, že na této úrovni již ochota sorbentu fosfor vázat rychle klesá. Bohužel i takto malé hodnoty pohodlně stačí k růstu dlouhých řas.  Nádrže, na kterých to zkoušíme, jsou prostě moc čisté. Zatím marně hledám nějakou "na fosfor špinavější".  Přikládám fotku jednoho z filtrů, kde máčíme už dva měsíce různé druhy sorbentů - jsou to ty bílé patrony.
Co se způsobu měření nasycení sorbentu týče, měří nám to lidé z VŠCHT , úplně přesně jsem nepochopil ten způsob - spočívá to v "rozvaření sorbentu" a následné analýze uvolněného fosforu. Chemici prominou můj laický popis ....

Najlepsie je stanovovat fosforecnany pred a po pouziti sorbentu priamo vo vode. Pouzit male mnozstvo sorbentu na zaciatku a nechat dlhsi cas posobit. Ulahcite robotu na univerzite s rozpustanim v kyseline. Izolacia fosforecnanu zo sorbentu moze byt problem. Neviem aky je princip vasich kolon, ale fosforecnan sa viaze casto v podobe nerozpustnych latok, z ktorych sa len problematicky ziskava. Urobil by som test priemo na vode.

Co sa tyka dusika.  Su mikroorganizmy, ktore maju schopnost z prvku dusika N2 (ktory tvori atmosferu) ziskavat amoniak. Su to napriklad bakterie, co ziju na korenoch bobovitych, datelina, fazula, atd....je to dost vynimocna schopnost, vdaka nej zurodnuju podu. Nereaktivny charakter dusika prekonavaju pomocou specialnych enzymov. Tuto schopnost maju aj niektore riasy. Dusik sa rozpusta vo vode (podobne ako kyslik) a riasy dokazu tento dusik redukovat na NH3 a pouzit pre syntezu bielkovin. Preto riasy sa chytia aj vo flasi s destilovanou vodou, staci tam malo necistoty a hlavne vela svetla. Fosfor moze byt limitujucim prvkom, kedze na rozdiel od dusika sa v atmosfere nenachadza, ak nepocitame male prachove necistoty.