Pražce v zahradě

Nenamořené pražce neseženete, už se dřevěné nevyrábějí, nahrazují se betonovými. I sehnat staré namořené je čím dál těžší, brzy nebudou vůbec. Impregnace karbolineem zdravá není, na kompost by to nebylo optimální, ale v zahradyě zejména okrasné, by uvolňování škodlivin mělo být zanedbatelné.

prosím a za kolik by se asi pražce měli prodávat. nejsem v cenách zběhlí a taky jich pár potřebuji, když o bylo zadarmo tak jsem neměl zájem a nyní, když potřebuji nejsou

děkuji jaroslav

Ceny jsou spíš symbolické, daleko dražší je dovoz. Před 2 lety jsem je koupil po 30 Kč. Problémem ale je, že použitých pražců je stále méně, jsou horší kvality a v poslední době je problém je sehnat. Proto jejich cena (budou-li vůbec) možná poroste.

Na co ty pražce chcete použít? Pokud nejsou zahrabány v zemi, např. taras tak pěkně smrdí. Cena je okolo 50 Kčs za kus. Pokud nejsou zadarmo tak to nemá cenu.

Já bych si pražce nebo dřevěné impregnované sloupy z elektrického vedení atd na zahradu nikdy nedal.  Ještě před karbolinem se na jejich impregnaci používaly silně závadné látky, dehtovité zbytky z destilací černouhelného koksu ještě zesílené chlorací nebo rovnou chlórované fenolové směsi atd. Látky vesměs silně toxické až karcinogenní a v přírodě přežívající desítky let.  Nikde není psáno, čím takový materiál před desítkami let mořili a natírali. Na zahradě je to chemická časovaná bomba.

ahoj

vše nejlepší v tom 2008 a díky za orientaci v cenách.

tak to použití je asi dost problematický, ale taky se může narazit na švele který jsou už vyšisovaný a není to tak nebezpečný.

tak to si tedy dost rozmyslím

ještě jednou díky

jardys

Likviduji odřezky z těchto pražců zbylé po šetřivém předkovi spalováním a potvrzuji, že je to odporný materiál. Původně krásný masivní dub, impregnovaný do hloubky cca 5 cm dehtem. Na svoji zahradu bych jej skutečně nechtěl ani zadarmo.

V okolí naštěstí nikdo nebydlí. Kouř z chaty dovede zasmradit celou zahradu, občas páchne po fenolu.

Předpokládám, že ten, kdo si pražce pořizuje, z nich nevyrábí truhlíky pro pěstování biozeleniny. Pražce slouží obvykle k výrobě schodů, tarasů, zídek a ohrad. Pro tyto účely bych je neviděl tak nebezpečné. Nevím o tom, že by někde pole a zahrady v okolí železnic byly díky pražcům, či silnice kvůli asfaltu, nebezpečně kontaminovány. Staré pražce jsou, pravda, cítit při jejich řezání a manipulaci, po pár měsících ale pach zmizí. Podobně páchnou při pokládce i kanadské šindele, přitom vodou z jejich střech se běžně zalévá.
   Při řádné koupi pražců kupující podepisuje závazné prohlášení, že pražce nebude pálit. To je totiž zakázané, m.j. proto, že uhlovodíky z dehtu jsou kancerogenní především na plíce.

Nojo, ale prodávající nevydává žádný papír, že ty pražce nebyly třeba někdy v 50 letech minulého století  impregnovány třeba pentachlorfenolem, což je právě, jestli se nepletu, látka později zakázána jako karcerogenní.  Ty látky se nijak nevyšisují, zůstanou v pražcích a v půdě v  jejich blízkém okolí. Zamoření takovým materiálem je srovnatelné se zamořením třeba dioxiny. Z takhle zařízené zahrady ty látky člověk dostává do organismu třeba prachem v období sucha nebo děti, když si hrají na zemi v okolí pražců. Použití železničních pražců je podle mně ospravedlnitelné jen někde, kde se budou po následujících 50 lel pěstovat jen stromky na biomasu nebo nějaká podobná technická plodina.

Máte jistě pravdu, ale vidíte ji jen z jedné strany. Pražce, stejně jako telegrafní sloupy, dřevěné konstrukce, podlahy se impregnovaly (v tomto případě tlakově) dehtovými frakcemi, např. karbolineem. Dehet, jak známo, se vyráběl jako vedlejší produkt při výrobě koksu a svítiplynu.
   Zavrhovat kvůli reziduím kancerogenů roky odvětralé pražce nepomůže, pokud dýcháme za inverze dým z kamen a kotlů na TP. Tytéž uhlovodíky jako v dehtu totiž najdeme v kouři z nedokonale spáleného uhlí, pro organizmus jsou tyto navíc daleko dostupnější.
   Průmyslová halogenace uhlovodíků (pro větší stabilitu a nehořlavost) jen minimálně zvyšuje kancerogenní potenciál uhlovodíků - viz známé případy rakoviny varlat, jako nemoci z povolání kominíků.