JMF, JMK, BOK proměňuje kyselinu jablečnou na mléčnou. KJ je ostrá v chuti, KM je jemnější.
Kyselina vinná, myslím, zůstává BOKem nedotčena, a buď vypadává časem (a chladem) sama jako vápenatá nebo draselná sůl, nebo se jí dá pomoct CaCO3, KHCO3 a snad také by to šlo NaHCO3. Na+ iont však není potřeba do vína zavlékat, zato K+ iont má na víno pozitivní vliv.
Trpkost a hořkost nejsou záležitostí kyselin. Projevují se v závislosti na délce macerace a vyzrání materiálu.
Trpkost způsobují třapiny při neopatrném (nešetrném) mletí.
Hořkost zase mají na svědomí fenolické látky v peckách a slupce.
(Kupř. rmut z hroznů s ještě zelenými pecičkami se nechává macerovat kratší dobu než se zralými hnědými.)
Přílišnou kyselost rmutu můžete zdánlivě přebít cukrem, ale pokud víte, co v ústech hledat, najdete ji.
Odbočka: Vzpomenu si na černý čaj s citronem - jako dětem nám ho dělali rodiče. Když citronu dali hodně, dosladili, ale stejně i ten supersladký čaj nás škrábal v hrdle :-).
Rmut nebo mošt, pokud má titrovatelných kyselin (TK) 5 až 7 g/l, nebude vůbec na jazyku cítit žádnou kyselin(k)ou. Nad 10 g/l, nebo spíš od 12 g/l nahoru to už pěkně dá v ústech znát.