Rychlokurz zahradničení

Pravda, ale jsou pěkné. Paní Marča možná chtěla říci, že je třeba chodit po zahradě s otevřenýma očima, mít své rostliny ráda, cítit a zkoušet, co jim dělá dobře.
   Profíkům už zase naskakuje kůže...

Po přečtení Vašeho přízpěvku, nevím nač se ptáte, když jste si vlastně sama odpověděla, i když najdete někoho kdo Vám poradí stejně budete muset sama občas nahlédnout do knihy nebo časopisu a chybama se člověk učí a tak je to i na zahradě a bude dlouho trvat než se z Vás stane dobrá zahrádkářka a budete Vaší zahradě rozumět. Zahrada chce velkou trpělivost, hodně času a dřiny /i když krásné/ a to mi určitě hodně zahrádkářů potvrdí.

Ach jo pane Vysloužile, asi mne stále nechápete. Já se jen snažil říci, že kromě složitosti zahradnického oboru jsou některé rady, které se zde tváří jako odborné, ve skutečnosti asi chybné a při jejich provedení si lidé poničí rostliny, pokazí zahradu a nakonec na zahrádkaření zanevřou. Nadšení lidí pro pěstování rostlin si vážím a všem takto postiženým lidem fandím. Myslel jsem si, že cílem fóra je lidem pomoci a ne je od zahradničení odradit, proto jsem si dovolil upozornit na to, že zde řada lidí radí skoro na vše a to mi připadá dost podezřelé, nevím, zda mohou mít tak rozsáhlé zkušenosti. Zvláště u vás mne pak překvapila reakce, že na fórum ve svém oboru, kde jste profíkem (a který není zahradnický) také moc neodpovídáte, a jiné odpovědi v něm vám jsou často k smíchu. Já se na rozdíl od vás lidem nesměji, naskakuje mi husí kůže, když někdo chce dezinfikovat zakládaný kompost notnou dávkou pravděpodobně páleného vápna, nebo doporučuje přezimování venku u velmi nejistých odrůd rostlin dovážených z Holandska - kde jsou zemí původu jižní oblasti Evropy nebo dokonce sever Afriky a mnohé další nepravdy.

   Pokud napíšu, že některé příspěvky laiků mého oboru vyloudí na mé tváři úsměv, není to totéž, jako říci, že jsou mi tito lidé k smíchu. Ale to není to hlavní. Je jedno, jestli mám na tváři úsměv nebo na zádech husí kůži. Podstatné je, jestli ctím  diskutujícího  anebo vstoupím do fóra a aniž bych tazateli poradil, prohlásím "Jste Pytlíci a jako odborníkovi mi běhá  mráz po zádech z vašich nebezpečných rad, ". To, podle mého, popírá smysl diskuzního fóra jako takového.  A to si myslím, že na förech mé profese (jsou o zdraví) mohou nesprávné rady napáchat víc škod než dezinfikovaný kompost.
   Přiznám se, že cíl fóra vidím spíš v inspiraci, zábavě a popovídání si. Potřebuji-li zásadní informaci o úkonu, jehož chybný postup by měl devastující následky, sáhnu raději po odborné literatuře nebo přinejmenším do rad z více zdrojů .  Předpokládám, že tak učiní každý rozumný zahrádkář.
   Mezi námi, při vší úctě k zadavateli tématu tohoto sloupku, je jakákoli odpověď několika větami pouhé rétorické cvičení. Dát rozumnou a seriozní radu  na dotaz  "Jak zahradničit?" je stejně smysluplné  jako stručně  odpovědět na otázky "Jak se správně léčí nemoci", "Kudy se nejlíp jezdí po Praze" či "Jak dobře ovládat motorová vozidla".
    To je to  dilema, které tu vidím. Má účastník fóra odpovídat na dotaz pouze v případě, když ví, že má stoprocentní pravdu anebo smí poradit i v případě, když si myslí, že je to tak a tak, ale může se mýlit? Na tento rozpor - asi hlavní a jediný mezi námi - neznám odpověď
   P.s. Přiznávám se, že při přehazování kompostu do něj něco páleného vápna přisypávám. Dělám to mnoho let, nevím, zda je to správné, asi ne. Kompost je po 2 letech sypký jako zemina, hnojená půda přesto stále trochu kyselá

Já Vám rozumím, taky jsem tak začínala. Je to 15 let. Jen s tím rozdílem, že po celé zahradě rostla husí packa a pár starých stromů. Koupila jsem si brožurku Začínáme zahrádkařit a pomalu něco zkoušela. Jestli máte ochotné sousedy - zahrádkáře, nebo podobně postiženou kamarádku, ty by mohli s těmi akutními problémy poradit. Ráda bych poradila, ale jsem 150 km od Vás. Ale nevzdávejte to, je to krásný i užitečný koníček.

Na obranu pana Vysloužila (jeho příspěvky si pamatuji nejvíc) a mnoha jiných přispívajících. Na tomto DISKUZNÍM FÓRU se mi nejvíc zamlouvá, že skutečně jako DISKUZNÍ FÓRUM funguje. A o to jde především. Striktních rad, postupů a těch jedině správných metod je v různých příručkách a knihách nepočítaně. Není vyjímečné, že stojí i proti sobě. Jenže žádná kniha mi neodpoví na otázky a dohady. A tady jde právě o ty odpovědi a názory většinou vyplývající z vlastní zkušenosti. Souhlasím s tím, že každá zahrada má jiné klima, jinou půdu, jinou polohu atd. a tak každý, kdo chce jakotako podle svých možností uspět, musí vyzkoušet, co je pro tu jeho zahradu, jeho kytičky, jeho stromky, jeho zeleninu to nejlepší. Skvěle můžou poradit sousedi. Nebo diskuzní fórum, kde se ty alternativy probírají. Vůbec mi nevadí, jestli z některých rad odborníkům naskakuje husí kůže, takové příspěvky bývají v dalších reakcích zhusta uváděny na pravou míru. A ještě rada pro tu paní z úvodu, za nejkrásnější a nejlaskavější příručku považuji útlou knížečku Zahradníkův rok Karla Čapka. A ta nádherná začáteční kapitolka Jak se rodí zahradník... Věra Hýlová Ostrava

Pro paní Danielu: Samozřejmě se ráda pochlubím obrázky, když už mě ty kytičky tak hezky kvetou. Obrázky jsem chtěla také inspirovat.

Pro paní z úvodu: Chcete konkrétně poradit? Kupte si na jaře semínka letniček co se Vám líbí, vysejte je podle návodu a uvidíte. To co Vám hezky poroste, můžete příští rok opakovaně pěstovat z těch semínek, které jste si na podzim posbírala.Nebo poproste sousedy o semínka těch rostlin co pěstují oni. Zelenina - kupuji semínka ledového salátu je chutnější, papriková semínka mám z těch nejhezčích plodů co koupím v hypermarketu (teť myslím tlustostěné červené papriky - jiné nepěstuji) je pravda že je vysévám už v lednu, ale aspoň mě dozrají i bez skleníku. Ostatní zeleninu nevím co bych poradila, kupte semínka a uvidíte. Ovoce- Muj muž je toho názoru že na  ovoce se má došáhnout ze země. Proto po příchodu na naší zahradu vzal motorovou pilu a vše co bylo moc vysoko uřízl (hrušku, jabloně) Po  letech jsme jabloně stejně pokáceli, protože byli staré. Hruška letos nádherně plodila (velké hrušky) i když tvarem připomíná jabloň. Já osobně jsem toho názoru, že je lepší pěstovat švestky, meruňky, broskve. Nemusí se tak často stříhat jako jabloně a namají tolik chorob a škůdců (švestku stříkám jednou na jaře proti pilatce, broskev proti kadeřavosti a meruňku jsme nikdy nestříkali - zato jabloně  letos měli plíseň, mšice a další škůdce které ani neznám.) Jablíčka si raději koupím v obchodě, krásná velká.Vím že jsou pěstitelé jabloní kteří mají nadherná jablíčka, ale nám se je vypěstovat nedaří tak pěstujem něco jiného. Dále mohu doporučit kanadské borůvky. Stačí sluníčko hodně rašeliny a vody. Nemusí se střihat, hned tak nevymrzají a škudce také zatim žádné neznám. Tak bych mohla pokračovat, ale opravdu nevím co Vás přesně zajímá, jestli chcete zahradu okrasnou nebo užitkovou. Jestli se bojíte, že něco skazíte tak si opravdu najděte odborníka, protože každý někdy něco pokazí a každému něco někdy uhyne.

Pro všechny: toto je pouze můj názor a moje skušenosti, které se mohou lišit od ostatních. Nejsem profík.

Přesně chápu, jak se cítíte. Jsem na mateřské a času mám přesně tolik, kolik mi vymezí polední spánek prcka. A to ještě musím uvařit i manželovi, pracuje doma. A večer padám na ústa, někdy na zahradě, ale většinou tam už nic nevidím. Sem tam vyšetřím chvilku a brouzdám po zahrada.cz a veřte nebo ne, ač jsem na domě teprve druhý rok, sama si vše stříhám, sadím, seju, chodím se kochat, jak to roste. Teď jsem si koupila kvalitní balkonovky a doufám, že letos investované peníze nevyhodím na podzim oknem a budu mít tytéž rostlinky i napřesrok.s pomocí zahrada.cz   Ano, mohu si najmout zahradníka, ale já chci mít ze zahrady radost, protože to dělám JÁ. Jo, a pro ty, co odsuzují, že nemáte čas na knížky... Krom mateřské také učím a překládám a jakákoliv další intelektuální činnost (i čtení) navíc mne opravdu popuzuje a štve. takže chytrolínům zdar a nebojte, většina věcí se dá přesadit a pokud řezem něco zkazíte, jinde to prostě vylepšíte. Třeba výsadbou něčeho nového. Zahradničení zdar!

Naprosto souhlasím s tím, že zahrada je krásný koníček na celý život a jistě uděláte mnoho chyb i přes všechny možné rady. Také začínám, takže se s tím potýkám denně. Jelikož jsem také od Karlových Varů, zkusím Vám dát jednu naprosto konkrétní radu. Obraťte se na paní Lomogovou z Pozorky u Nejdku. Má překrásnou zahradu, prodává rostliny a navrhuje zahrady. Navíc je úžasně milá. Udělejte si k ní výlet a jsem si jistá, že vám zodpoví na vaše konkrétní otázky a určitě od ní neodjedete s prázdnou, možná se i domluvíte na nějaké spolupráci. Výlet k ní potěší srdce každého zahradníka. Navíc je to odborník na slovo vzatý.

Tuhle situaci úplně chápu, zdědila jsem zahrádku a do té doby jsem byla velmi laický pomocník.: Zalej, navez hlínu, bezva díky... ahoj. Hlavní o co      jsem se snažila, bylo dodržet stávající ráz zahradničení a neničit. To znamená plet, neustále a pečlivě... a pak se objeví rabátko - a cože to je? Pokusy a omyly jsem objevila polostín a propustnou písčito - hlinitku. Ty krásy z obrázků zašly... ale některým se vede a omamují kolemjdoucí.  Pak někdo ukradl angrešt a zkusila jsem pěstovat nový - různé druhy, vydržel původně pěstovaný druh. Pod angreštem býval minirododendron, i vsadila jsem (Do rašeliny, to už přišla na řadu literatura...)  poměrančovo-růžovou azalku. Jakmile se něco doopravdy začalo vést, propadla jsem tomu - a z motýlářky jsem se plynule stala fanatičkou zahradničení... Omlouvám se za rozsáhlost příspěvku, ale původní téma je hodně široké...