Pivoňky - zmlazení?

JP, děkuji za objasnění.

Mně se ten příspěvek špatně vřadil.Nikoliv pod původní text, jak jsem zamýšlela. V něm jsou jak lékařská tak čínská (nejobvyklejší z bylinných) jmenovány + selská uváděna jako samostaná forma...

čili je zřejmě míněna Paeonia officinalis Rubra Plena.

Vaše pivoňka je moc pěkná, ty zlatavě olemované petaloidy jsou moc krásné. Kamarádka právě má stejnou jako Vy (či hodně podobnou), moc se mi u ní líbila.

Sama tíhnu spíše k pivoňkám s jednoduchým květem a ještě z nich upřednostňuji nejrannější, tyto s japonským tvarem květu jsou ale hned v závěsu .

Letos vůbec byly pivůně mimořádně vyvedené, že?

Květa

Tak to máme stejnou krevní skupinu, taky upřednostňuji jednoduchost, v tom je krása a navíc když zaprší tak jim to tolik nevadí, těžké plnokvěté formy se musejí opatrovat jinak za chvilku leží na zemi.

.

..

Děkuji za fotky.

Koukám, že pěstujete botanické pivoňky.

Dovolím si hádat, schválně, jestli se trefím, ano?

červená - není to některý z těch časných kříženců x smouthii? - Early Scout

žlutá - p.lutea, že? (p. delavay var. lutea)

nejmenší % správnosti předpokládám u růžové - p.daurica? caucasica?

Jsem zvědavá, nakolik jsem se trefila, vysokou úspěšnost ale nepředpokládám

Květa

  S celou botanikou je to na draka. Páni botanici, snad z nudy, snad ze strachu aby je někdo neposlal do zahrady nebo do přírody, neustále něco předělávají, přejmenovávají a přeskupují. Nesejdou se na jednotném názvu rostliny ani v rámci ČR (viz rozdíly mezi Květenou ČR a Klíčem ke květeně ČR), natož pak celosvětově.  Nelze se pak divit, že my drobní pěstitelé a milovníci tohoto rodu vlastně netušíme, co nám na zahradě roste neb botanického vzdělání nám nebylo dopřáno
Vrátím se ale k vaší determinaci. První je vlastní kříženec P. mlokosewitschii x P.causacica.  (květ „matky“ viz foto č. 1, otec na foto č.2) Kříženci jsou velice variabilní, cesta ze semene ke květu trvá hodně roků, některé ale vypadají zajímavě.
   S celou botanikou je to na draka. Páni botanici, snad z nudy, snad ze strachu aby je někdo neposlal do zahrady nebo do přírody, neustále něco předělávají, přejmenovávají a přeskupují. Nesejdou se na jednotném názvu rostliny ani v rámci ČR (viz rozdíly mezi Květenou ČR a Klíčem ke květeně ČR), natož pak celosvětově.  Nelze se pak divit, že my drobní pěstitelé a milovníci tohoto rodu vlastně netušíme, co nám na zahradě roste neb botanického vzdělání nám nebylo dopřáno
Vrátím se ale k vaší determinaci. První je vlastní kříženec P. mlokosewitschii x P.causacica.  (květ „matky“ viz foto č. 1, otec na foto č.2) Kříženci jsou velice variabilní, cesta ze semene ke květu trvá hodně roků, některé ale vypadají zajímavě.
  S celou botanikou je to na draka. Páni botanici, snad z nudy, snad ze strachu aby je někdo neposlal do zahrady nebo do přírody, neustále něco předělávají, přejmenovávají a přeskupují. Nesejdou se na jednotném názvu rostliny ani v rámci ČR (viz rozdíly mezi Květenou ČR a Klíčem ke květeně ČR), natož pak celosvětově.  Nelze se pak divit, že my drobní pěstitelé a milovníci tohoto rodu vlastně netušíme, co nám na zahradě roste neb botanického vzdělání nám nebylo dopřáno
Vrátím se ale k vaší determinaci. První je vlastní kříženec P. mlokosewitschii x P.causacica.  (květ „matky“ viz foto č. 1, otec na foto č.2) Kříženci jsou velice variabilní, cesta ze semene ke květu trvá hodně roků, některé ale vypadají zajímavě.
  S celou botanikou je to na draka. Páni botanici, snad z nudy, snad ze strachu aby je někdo neposlal do zahrady nebo do přírody, neustále něco předělávají, přejmenovávají a přeskupují. Nesejdou se na jednotném názvu rostliny ani v rámci ČR (viz rozdíly mezi Květenou ČR a Klíčem ke květeně ČR), natož pak celosvětově.  Nelze se pak divit, že my drobní pěstitelé a milovníci tohoto rodu vlastně netušíme, co nám na zahradě roste neb botanického vzdělání nám nebylo dopřáno
Vrátím se ale k vaší determinaci. První je vlastní kříženec P. mlokosewitschii x P.causacica.  (květ „matky“ viz foto č. 1, otec na foto č.2) Kříženci jsou velice variabilní, cesta ze semene ke květu trvá hodně roků, některé ale vypadají zajímavě.  S celou botanikou je to na draka. Páni botanici, snad z nudy, snad ze strachu aby je někdo nevyhnal do zahrady nebo do přírody, neustále něco předělávají, přejmenovávají, přeskupují (no trochu přeháním, ale jen trochu). Nesejdou se na jednotném názvu rostlin ani v rámci ČR (viz rozdíly mezi Květenou ČR a Klíčem ke květeně ČR) natož pak celosvětově. Nelze se potom divit, že mi nebotanici, drobní pěstitelé a poze milovníci rostlin mnohdy ani nevíme co že nám to na zahradě roste. Vrátím se ale k Vaší determinaci. První je vlastní kříženec P.mlokosewitschii x P. caucasica. (Květ "matky" viz foto č.1, foto "otce"fotoč.2) Kříženci jsou velice variabilní, dlouhá cesta ze semene ke květu je ale zajímavá.

č.2

Druhá rostlina je nějaký kříženec, pravděpodobně "říznutý" P. peregrina.   P x smouthii (foto č.3) je zahradní hybrid mezi P.tenufolia a P. lactiflora. Rostliny jsou vícekvěté, to je docela dobrý rozlišovací znak, jinak je podobná P.anomala (foto č.4)

fotoč.4

Největší problém je ale s determinací poslední fotky. Rozhodně, jak správně píšete, je to ze skupiny Delavayanae. Tato skupina prodělala ale několik revizí a tak si můžete vybrat. Podle Prof. Honga z akademie věd v Pekingu jsou v této skupině poze dva druhy, ostatní jsou poddruhy a nebo přírodní kříženci. Jiní autoři druhů uvádějí více.O kultivarech ani nemluvím.Podle všech odborníků tedy nepochybíte když když pojmenujeme rostlinu jako P.delavayi. Celou problematiku komplikuje to, že druh je velice mnohotvárný a existuej od velice tmavé až po bílou. Mnohdy to komplikuje i to že nerozlišujeme dostatečně zda je slovo "lutea" jméno druhové, označení poddruhu případně i označení kultivarové. Pěstuji pouze dvě různé rostliny ale nemyslím si, že se bude jednat o čistě přírodní formy.