Višeň

Roubování třešní/višní patří bezesporu mezi nejnáročnější.Pokud roubuji, používám angl.kopulaci na podnožový špičák a velmi brzy zjara.Roubovat do koruny ptáčnice je obtížnější.Možná má někdo lepší zkušenost.  AB

Je to tak. Přeroubvování starších planých ptáčnic za kůru v květu je možné, ale mně se to příliš nedaří. Proto trok dopředu ptáčnici zmladím (i matečný strom, pokud nemá silné rouby). Roubuju pak brzy zjara taky anglickou kopulací silnými rouby (v prosinci nařezaným) na stejně silné jednoleté výhony.

Dobry den, mohli by ste sa pan Vysluzil podelit o skusenosti s ockovanim ceresni/visni?

Třešně a višně neočkuji. Podle staré literatury se očkují červené peckoviny jen na mahalebku a tu jsem neměl. Až tu na diskuzi jsem četl, že se očkovat třešně a višně dají. Nevidím v tom ale žádnou výhodu. Stejně se pěstuje kmínek z podnože, roubuje až v korunce brzy zjara, což umožňuje ještě téhož roku zkusit opravit neujmuté roubování.

Také mám problémy s roubováním třešní za kůru a tak raději rok předem zmlazuji a s následnou kopulací je to potom téměř na 100procent. 

Morela, Morellenfeuer... až z vašeho příspěvku jsem se dozvěděl, že se nejedná o sladkovišně. Obě pěstuji v Polabí na písku a vždy všechny slaďoučké plody sníme přímo ze stromů.

Prosím o radu odborníky na webu. Mám višeň starou 15 let, každý rok kvete tak, že je úplně bílá samý květ a zraje dva týdny po třešních Karešova a Kaštánka, tedy ve 4. třešňovém týdnu. Literatura uvádí, že se v současnosti pěstují jen odrůdy samosprašné bohužel nevím jaká je to odrůda a tedy nevím zda je samosprašná či ne. V blízkém okolí není žádná jiná višeň. Problém je, že dozraje jen mizivé množství, násada plůdků je malá a část z toho opadá s černou dirkou, tedy škůdce. Otázky zní, jaký vhodný opylovač (pokud je vůbec nutný), čím stříkat a kdy proti škůdci, který plůdky nabodává. Jestli stříkat jako švestky proti pilatce při odkvětu nebo v jinou dobu. Děkuji za odpověď.

Na opylení Vaší višně by mělo stačit pokud jsou v okolí nějaké třešně.

Ten škůdce, co dělá černou dírku do plůdků, by mohla být pilatka švestková, ale s nějakým masívním napadením třešní či višní pilatkou jsem se dosud nesetkal. Případná ochrana proti ní by byla stejná jako u švestek, tedy na konci květu.

Děkuji za odpověď, pane Vinšálku. Mám čtyři třešně ve vzdálenosti do 80-ti metrů jsou to zmiňované Kaštánka a Karešova, Hedelfingenská a jedna neznámá odrůda, kterou jsem narouboval ze staré třešně(asi 70 let) od souseda, chuťově je výborná ale sotva na ni koukne mrak, hned praská. Kvetou zhruba ve stejnou dobu. Všechny třešně jsou na ptáčnici stáří 20 let, krásné mohutné stromy. Zkoušel jsem v minulosti i stříkat při odkvětu Zolone a Calypso ale žádné uspokojivé výsledky se nedostavily. Jak jsem již psal, v květu je višeň celá bílá ale plody téměř žádné. Narouboval bych do koruny opylovače ale přemýšlím jakou odrůdu. Poradíte?

Višne a sladkovišne sú oproti čerešniam tetraploidné. Väčšina z nich sú samoopelivé alebo čiastočne samoopelivé. Je možné, že práve Vaša višňa patrí do tej menšiny, ktorá potrebuje opeľovača. Bráni Vám niečo, aby ste v blízkosti neplodnej višne vysadil iný kultivar kvitnúci v rovnakom čase? Medzidruhové opeľovanie čerešní a višní je tiež reálne. Višne však kvitnú o niečo neskoršie ako čerešne. Preto byste musel pestovať neskoršie kvitnúce kultivary čerešní.

Posledné dva roky mám rovnaký problém. Na jar višňa obalená kvetmi a plodov minimum...