Vhodná kombinace odrůd

Poraďte prosím, které dvě odrůdy třešní-chrupek mám zvolit tak, aby byly dobře vzájemně sprašné, květy odolávaly celkem dobře jarním mrazíkům a měly raní plodnost. Na trhu se objevují běžně jen Kordia, Burlat, Těrchovan, Hedelfingenská a Van, ale žádná vzájemná kombinace se mně nejeví jako vhodná.

Díky za radu.

Všechny uvedené odrůdy kromě Burlat jsou pozdní chrupky zrající ve stejnou dobu nebo se ve zralosti překrývají. Pokud třešně nepálíte, za pár let nezkonzumujete úrodu ani z jednoho stromu. Proto bych volil raději kombinaci s nějakou skorou srdcovkou, trváte-li na chrupce, pak ten Burlat a kteroukoli z pozdních. Mým oblíbencem je Van, slyšel jsem pět chválu na Těchlovan. Hedelfingenská má, řekl bych, vykoupenou velikost plodů nižší úrodností.
P.s. Těrchovan by mohla být oblíbená třešeň  zbojníka Jánošíka, v sortimentu ale asi není.

Dobrý den prosím o radu, bydlím v mrozové kotlině a všechny odrůdu třešní co jsem vyzkoušel, tak na jaře omrzly, je nějaké odrůda odolnější.

Děkuji

Nemusí to být jen mrazovou kotlinou, možná i vyšší hladinou spodní vody, apod. Velké rozdíly mezi dobou kvetní a mrazuodlolností u jenotlivých odrůd  nejsou. Třešně jsou poměrně teplomilné, podstatně méně náročné jsou višně.

Pane Vysloužile, to myslíte vážně, že jsou třešně teplomilnější než višně? Z vlastní zkušenosti: máme ovocný sad v těch sadařsky skoro nejnemožnějších podmínkách: hory, SZ svah pod horským hřebenem, 700 m.n.m., mnoho sněhu, krátké vegetační období, podstatně nižší roční průměrná teplota i průměrná teplota vegetačního období. A třešním se daří, od raných po pozdní, 3 stromy - 3 odrůdy (bohužel mě neznámé - stromy mají 30 let). I u okolních polosamot byly třešně s úspěchem vysazovány. Višně nikdo v okolí neměl, tu jsem vysadila před 3 lety na zkoušku. Problém třešní ve vyšších polohách bych viděla jinde: třešně, co do květu jsou z ovocného stromoví nejvčasnější, ranní mrazík květům pravděpodobně ani nevadí, horší je celodenní chladno, třeba nad nulou, ale mlha nebo déšť. Včely, ať už ty domácí nebo samotářské divoké prostě nelétají a neopylují. Úroda je v takovém roce jednoduše v kelu. Rozdíl by mohl být ve sprašnosti - třešní musí být více odrůd "nadohled", višně jsou častěji samosprašné.

 Ale nic ve zlém, moc oceňuju Vaše příspěvky a rady a názory, jsou podložené zkušenostmi. A ještě víc si cením, že se o ně dělíte s ostatními. Věra Hýlová

Taky mě to překvapilo, nevymyslel jsem si to. Přišel s tím jeden můj příbuzný, studující zahradnictví na Mendlově univerzitě, že to měli na přednášce. Zkusím sehnat konkrétní zdroj této informace.

Sláva, našel jsem to pojednání o teplomilných třešních a odolnějších višních. Jedná se o studijní materiály rozdávané prof. Řezníčkem v předmětu Základy zahradnictví na MZLU Brno. Přijkládám okopírované.

Dobrý večer. Pan prof. ing. Vojtěch Řezníček CSc. je na zahradnické fakultě MZLU v Brně uznávaný pedagog a ovocnář - praktik. Osobně se s ním znám a prožil jsem s ním mnoho hezkých a hlavně poučných chvil. Pan MUDr. Vysloužil má pravdu v tvrzení že višně jsou více odolné chladu a horším půdním podmínkách než třešně. Je dobře že to doložil kopijí skript. Třešně rostou všude kolem nás a když si všimnete starých stromů v selských sadech, jsou na kmenech a větvích mrazové desky, do kterých se druhotně dostanou rakovinnotvorné zárodky a toto poškození je potom plné klejotoku. Třešně tak přežívají díky svým výborným regeneračním schopnostem. Višně jsou celkově odolnější. Mezi vůbec nejodolnější a nejplodnější patří ty, které se množí jako pravokořenné pomocí odkopků. Mají však menší plody. V listině povolených (registrovaných odrůd) to jsou např. odrůdy Bare a Morava. Hezký večer.

S těmi mrazovými deskami u šlechtěných třešní máte pravdu, dají se najít v sousedství a taky je pravda, že to ty stromy vždycky nějak rozdýchaly.  Kolem těchto horských samot a polosamot rostou nádherné vysoké a zdravé třešně, jenže plané ptáčnice. O tyhlety drobné třešinky už dneska nikdo nestojí. Pouze jejich dřevo oceňují výrobci drahého nábytku.

Jak dobrý nebo nedobrý opylovač je planá ptáčnice? Máme vysazeny 4 stromy - 3 jsou roubované (odrůdy různé), u čtvrtého stromku před dávnými lety vyhrála podnož - ptáčnice. Mohu ji bez obav pokácet, aby se uvolnilo místo pro pořádné ovoce?