Třešeň z pecky... jak na to?

Zdravím. Na zahradě máme perfektní třešeň, je tam už 30 let, nikdy žádná choroba, plody veliké a sladké. Ale už ten kmen není nijak valný a tak bychom potřebovali tuto třešeň rozpěstovat, než zajde. Aby to byla kvalitní replika, mysleli jsme z pecky této třešně vypěstovat plaňku a poté naroubovat.
Jak se dá bezpečně vypěstovat z pecky stromek? Naklíčit jako hrách nebo jen na jaře hodit do země?

No, moc velký význam tato taktika nemá, podnož z ptáčnice bude téměř rovnocenná. Ale když to tak chcete.. Pecky vyberte z zralých třešní a hoďte k kmeni třešně a nechte tam přes podzim a zimu až do stání sněhu na jaře.  Pecky v přírodě praskají a raší postupně několik let. Proto pecky opatrně vyloupejte a jádra zasaďte tak 1 cm do půdy.. Dobře se loupají ve svěráku, ten se pomalu přitahuje, až pecka právě praskne a jádro zůstane neporušené.  Když už sadíte, zasaďte rovnou na místo bez přesazování, takové stromy mají kvalitní hlavní kůlovitý kořen hluboko v zemi, takže hlavně v době sucha trpí méně suchem.  Zase rostou o něco výše než přesazované.  Proto na místo zasaďte semen více, 10 nebo tak nějak tak asi co 5 centimetrů od sebe a vyberte nejméně vzrůstný stromek, ať nemá třešeń zbytečně moc velkou korunu.

Nevymýšlejte vymyšlené. Semenáče stolních třešní nejsou kvalitními podnožemi. Buďto vysejte bělokoré ptáčnice nebo naštěpujte na jaře Vaši třešeň na kořenové odkopky pod starými stromy (nejlépe pod dotyčnou třešní - to by replika byla dokonalá). Některé odkopky budou mít vytvořené vlastní kořínky a půjdou téhož roku na podzim přesadit na trvalé místo. Přesazená třešeň nebude mít  o mnoho horší vlastnosti než na semenáči vyklíčeném na místě.

Nechci se v tom směru hádat, ale nepřesazené semenáče u třešně nebo jabloně by měly vytvářet hlavní kůlovitý kořen mířící přímo dolů snad až na hladinu podzemní vody nebo ještě níž.  Takže hlavně v období sucha by měl mít takový strom pořád dostatek vody. U přesazovaného stromku se ten kůlovitý kořen usekne, sice se jakoby obnoví, ale níkdy už v takové mohutnosti jako u nepřesazeného.  Takže hlavně v suchých obdobích je přesazovaný strom na tom hůř. Záleží asi i taky, kdy je přesazován, pokud to je u staršího stromu, je to horší než u malého stromečku. O tom, že pecky kulturních třešní nejsou vhodné na podnože jsem nevěděl. takže v takovém případě to chce zajít těsně po roztátí sněhu někde do lesa a nasbírat pecky pod ptáčnicí.  I když možná konkrétně Napoleonova podle toho, jak mně pod ní raší pecky mně nepřipadá jako nevhodná podnož, ale přiznám se, že jsem na semenáčka Napoleonky nikdy nerouboval.

...nepřesazené semenáče u třešně nebo jabloně by měly vytvářet hlavní kůlovitý kořen mířící přímo dolů...

To máte asi pravdu. Ale v našich podmínkách není pro semenné třešňové podnože problém dosáhnout spodní vodu, spíš naopak, strádají kvůli příliš vysoké hladině. Větší problém je pozdní nástup do plodnosti U semenáčů hrušní a ořechů se proto kůlové kořeny schválně odstraňují, nebo se stromy sázejí nad plochý kámen. A on ten kůlový kořen není tak jednoznačný. Kořeny rostou hlavně tam, kde mají nejvíc nejen vláhy, ale i živin. A to většinou nebývá ve velké hloubce.

"...A on ten kůlový kořen není tak jednoznačný. Kořeny rostou hlavně tam, kde mají nejvíc nejen vláhy, ale i živin. A to většinou nebývá ve velké hloubce..."

...si myslim, ze tam kde su ziviny (povrchove korene), tam sa vytvaraju hlavne bohate vlasocnicove systemy jemnych korenov. Hlavna korenova sustava je dana skor geneticky.

Mohu požádat o důvod(y), proč nejsou semenáče ze stolních třešní vhodné jako podnože? Zkoušel jsem pěstovat a roubovat na oboje a třešňové semenáče se jevjí lepší než "vrabčinky". Rostou bujněji a lépe přijímají rouby. Připouštím však, že v některých případech si nejsem původem zcela jist, mohly se mi poplést, převážně však vím, které jsou které. Děkuji za radu.

Mohu požádat o důvod(y), proč nejsou semenáče ze stolních třešní vhodné jako podnože?

Mně stačí, když se podívám na starý strom ptáčnice. Mohutný růst, rovný šedý kmen, vitalita, žádný klejotok, žádné mrazové desky. Předpokládám, že tyto vlastnosti se pro podnož hodí.

urobil som to tak ako ste napísali vo sveráku som kôstky rozluskol ale všetky boli duté. zobral som kôstky asi zo 6 rôznych čerešní, ktoré boli úplne dozreté a všetky po rozlusknuti boli duté a mali tam len takú suchú guľku ale nebolo tam take veľké jadro. prečo je to tak a kde mam najsť taku čerenu aby mala normálne jadro.

Neřeším to složitě. Kostky z vrabčinek (ptáčnic) vyplivávám na jedno místo a kostky z velkých třešní kus vedle. Trochu přihrábnu zeminou a na jaře něco vyklíčí a pak to rozsázím a potom na ně roubuji...

Doporučuji, abyste svou třešeň narouboval koncem zimy na nějaký semenáč, jaký se dá najít podél cest, na kraji lesa, pod třešněmi (i jinými stromy) semenáče jsou vhodnější, než vegetativní výhony. Osvědčila se metoda kopulace a na tenké podnože rozštěp.