Třešeň odolná praskání v dešti

Třešen si moc s tvarováním říci nedá. Nakonec na to už dnes i upozornují školkaři u sloupovitých ovocných stromku. Třešen není jádrovina jako jablon nebo hrušen, musí se v určitém harmonogramu rustu sesadit, aby byla zachována skliditelnost zahrádkářem a nikoli jen špačky. Návod jak to udělat je v každé ovocnářské knížce i z doby minulého režimu, kdy tyto instrukce psali nikoli aparátčíci ale sadaři ovocnáři se bohatými praktickými zkušenostbmi. At se jednalo o Večeřu, Brabce nebo Konase. Jinak praktický obrazový návod se dá nalézt i naYouTube jak to dělají v Austrálii, Francii nebo USA. - Jinak rada zní, sesazovat korunu při sklizni, po patrech, za čtvrtou větvičko, za třetí a druhou. V dnešních zahradách se moc nevyplatí pěstovat ovocní topoly, proto za třetím patrem kmen uříznout.

A co se týká podnože - je to o poloze výsadby a pěstebních schopnostech zahrádkáře. Moderní podnože Gisela, Krimsk a pod. vyžadují větší a pravidelnou starostlivost a v mnoha pudních prostředích se neosvědčíly, naopak ptáčnice nikdy nezklame, většinou dobře se ujímá na každém stanovišti, nevyžaduje zvýšenou péči, a díky kořenovému systému si většinou i sama poradís problémy jež mohou nastat. Nevýhodou je u této podnože to, že neexistuje vznik malého stromu, vždy vznikne strom známí z alejovýchvýsadeb a starých polních sadu!

O něco méně roste podnož Colt, je i běžně dostupná. Podnož Gisela 6 roste ještě méně a u nás se asi nemnoží, k dostání je občas Gisela 5, ale ta roste už méně nežbchcete, stejně jako řada Holovouských podnoží P-HL-A, B, C

ptáčnice dobře kotví a mezikmen redukuje korunu o cca 30 % a další redukce velikosti koruny je možná řezem.

Ty Burlaty ve formě "topolů" jsme podědili. Zkusili jsme je snížit. Po 10-ti letech ale odcházejí. Zvláštní je, že jim odchází- odumírá kůra na horní straně vodorovných větví, tam kde je osluněná. Že by mráz v zimě? Ale dříve ty větve zimní slunce a mráz zvládaly dobře. Je to záhada, proč odumírá kůra na místech, kde se strom neřezal.

Zuzka

Mám 11letý Burlat na ptáčnici s mezikmenem P-HL-A a není problém udržet korunu do výše 3-3,5m a šířky do 2,5m.

Obecně méně praskají srdcovky než chrupky, takže jakoukoliv rannou srdcovku. Kaštánka už tady byla zmíněna, ve stejnou dobu zraje i Karešova, o něco později Troprichterova. Všechny s delikátní, ušlechtilou chutí. Výborná je Vlkova obrovská, s chutí, která se podobá královně hortensii. Ale tu asi neseženete... Celkově bych se ale nesoustředil jen na nové odrůdy- je jich celá řada výborných i ve starých. Jistě, řada holovouských novošlechtění působí impozantně, ale když se podíváte z čeho je to tažené, je to samá Kordia, samý Van. Kam se poděla Hedelfingenská, Schneiderova, Germerfsdorfská, či Napoleonka? O méně známých chrupkách- Velká černá a jiné nemluvě... Srdcovky jako by neexistovaly vůbec- přitom právě ony leckdy dosahují nejvíc delikátních chutí...  Ne, ne, já se tedy nenechám opít tímto hodně laciným rohlíkem...

           Ing. Fidla

Sama Kordia je odolnější k praskání při deštivém počasí.    Lucas

Takže Kordia coby náhrada za Burlat?:) No nevím... Ne že by neodolávala, ale ta doba zrání...

           Ing. Fidla

Koria nebude opravdu to pravé. Je výborná, asi nepraská, ale trpí červivostí značně, když se nestříká.

Zuzka