Třešeň Burlat podnož Colt

dá se někde dohledat, jakých cca korun - výšky šířky třešně na této podnoži dorůstají? aspoň bych mohl porovnat se starými řešněmi, jestli bude vyhovovat, nebo tuhle radši uklidit někam k plotu a jako solitérovou si dát na ptáčnici.

  navíc mě trochu zarazilo, že colt se moc nehodí na suché půdy - což na jižním svahu s chduší půdou bývá dost často :)  + má je uvedeno, že má mělké kořeny.

Ovocna skolka Straznice nabizi 5-6 odrud tresni na semenaci, jiste neco bude i jinde. J.R.

Wendy-morava.

Vážení pozor na Colt. Může trpět bakteriální nádorovitostí kořenů. Osobně bych pro větší kmenné tvary doporučil Turnovské-P-TU-1 až 3, které jsou běžně v Sempře Turnov k dostání. Další variantou je mahalebka SL 64, na které též třešně dobře a bujně rostou a zároveň výborně plodí. Také mrazová odolnost se zdá je lepší. Tato podnož je též běžně k dostání. Pro menší tvary a zahuštěné výsadby jsou ovšem mnohem vhodnější Holovouské generativně množené podnože P-HL-A, P-HL-B, které rostou na úrovni 40-respektive 60%  Prunus avium. Na superhusté výsadby třešní zde existuje podnož Gisela 5, kterou množí u nás fy. Batistini in vitro-meristem. Co se týká samotných odrůd třešní, je třeba se podívat co pěstovali naši předkové. Já sám mám zrovna jednu sortu- mou favoritku, kterou jsem jako kluk strašně nenáviděl, protože naše sady třešní byly pněkud větší(polní sady mé babičky) ajá jsem strávil velkou část svého času při česání tohoto nádherného a chutného ovoce. Je to odrůda RAMON OLIVA, která byla z Francie dovezena kolem roku 1900 a od té doby tvořila nosnou odrůdu ve většině sadů kolem Brna. Tato třešeň zraje ve 2, respektive 3 třešňovém týdnu a tak uniká vrtuli třešňové-toje první výhoda. I při silných srážkách v době zrání málo nebo skoro vůbec nepraská a nehnije-toje druhá výhoda. A konečně třetí- použitelná na přímý konzum i na konzervárenské zpracování a dobře snáší přepravu. Jednu nevýhodu však má a to že má méně cukru-tudíž méně teče při pálení.

Nevím však dáli se sehnat, snad u pana Pešky v Bojkovicích.

Zajímavý příspěvek, souhlasím s tím, že je colt citlivý na agrobacterium, a z vlastní zkušenosti bych ho nepoužil na suché stanoviště a písčité půdy. S dostupností francouzských mahalebek to není zdaleka tak růžové (SL 64), nehledě na to, že je srovnatelná s běžnými mahalebkami.A holovouské P-HL se prakticky nemnoží, nejvíc snad P-HL-A, ale i ta je dostupná minimálně. Nejvíc se ze zakrslých dá sehnalt Gisela 5 nebo 6, tam pozor na mokrá stanoviště.david