Řez višně

K podrobné Wimpiho instruktáži  si dovolím přiložit obrázek z publikace Ing. Václava Černíka, jako inspiraci pro řez.

díky za názornou radu...

Dobrý večer. Ještě bych připomenul- jaké má světelné podmínky uvedený stromeček. Na snímku mi připadá, že je hodně zastíněný. Jstli je tomu tak, můžete stromek řezat jak chcete a on se bude tahat za světlem. Zdeněk  

Měl jsem 2 letité višně.Jednu shodil vichr a druhá již další roky nerodila, prý neměla v blízkosti opylovače.

Taky přidám pár drobných postřehů k višni na obrázku a k předchozím příspěvkům:

1. Zdeňkův postřeh o zastínění a následné snaze stromku růst do výšky za světlem také sdílím.
2. Stromek je plný síly, má mohutné přírůstky, a nejspíš bude tedy na silné podnoži, jak již bylo konstatováno. Asi je trochu utopií, chtít z něj mít malý a hodně plodný stromek.
3. Jan pěstitel - řez na fotce se týká pomalu rostoucích višní typu Morely pozdní. Nevím, jestli u tohoto stromku bude dobré použít daný typ řezu: spíše podporuje růst.
4. Každý radikální řez bude dále podporovat růst. Já bych stromek řezal jen málo.
5. Hodně bych si rozmýšlel, jestli budu odstraňovat dva z bočních "terminálů".
6. Ty "terminály" rostou hodně souběžně a nejdou moc od sebe. Proto by mi nevadilo ani ono nízké rozvětvení. Pokud nebude dole obrost, sekačkou se projede okolo tohoto stromku velmi pohodlně.
7. Takže bych spíše vystřihl pouze několik vrchních jedno až dvouletých výhonů a ponechal bych ty, které jsou skloněné více k zemi.
8. Kvůli dobrému přístupu ke stromku (kvůli sekání kolem stromku a kvůli pohodlnému stříhání a sklizni) bych odstřihl nízký boční obrost ze všech tří kmínků.
9. (V případě páně Milošova Zahnova řezu by se boční terminály odstřihly práve nad tímto nízkým obrostem, možná je trochu výše, než zmíněných půl metru, ale to by nevadilo.)

Toťpro dnešek vše.

Dobrou noc.

Josef.

Odstraněním kteréhokoli terminálu by stromek měl snahu vytahovat korunu moc nahoru, tedy že by nešlo dopěstovat spodní větve po ponechání jednoho terminálu..Aby se zabránilo bujnému růstu, ponechal bych i ty terminály a tvar tak jak je.

Zanedbáním výchovného řezu v prvních létech stromku na stanovišti si myslím, že tvar stromku je už dávno daný, a už bych jen tvaroval a prosvětloval.

Bylo možné očekávat, že názory na úpravu višňového trojáku nebudou úplně shodné. Je to asi dáno tím, že každý člověk má trošku jiný přístup ke svým stromům a upřednostňuje jiný styl péče, od intezivní po extenzivní. Nepochybuji o tom, že každý poradce by se s daným úkolem popasoval po svém a pravděpodobně úspěšně. Problém je v tom, že paní tazatelka nemá žádnou zkušenost a odsud nedostane jeden jednoduchý univerzální návod. On ani takový neexistuje. Také samozřejmě, jak bylo už dříve řečeno, existuje hendikep nás všech internetových "rádců", protože strom nevidíme na vlastní oči a neznáme místní podmínky. V každém případě si myslím, že pokud si člověk na větší zásah moc netroufá a neví, za jakým účelem dělá jednotlivé úkony, je lepší nechat strom na pokoji a radovat se z toho jak si žije svým životem.

Máte pravdu v tom, že univerzální a jedině správné řešení v tomto případě neexistuje, proto lze udělat víceméně "jen" špatná, nevratná rozhodnutí.Ale jak už jeden přizpívatel poznamenal -třešně(dodám i višně) se někdy velmi dobře vyrovnají i bez radikálního řezu, a v konečném důsledku vytvoří samy velmi pěkné souměrné habity.Což ale není tento případ.

Ještě bych se rád pozastavil u toho, co napsal tady o kousek výše pan rostislavik. Ve svém prvém odstavci v kostce praví, že když ze stromu odebereme větší část koruny, zbalá část pak poroste bujně směrem nahoru. Ano, to je svatá pravda. Ale právě protože strom bude mít tuto přirozenou snahu, nesmíme mu to (v našem diskutovaném případě) umožnit, resp. musíme mu v tom dostupnými prostředky bránit. To znamená průběžně sledovat jeho vývoj a průběžně zasahovat, abychom bujný růst směrem nahoru omezili a podpořili tím růst žádaného bočního obrostu. K tomu používáme veškeré tvarovací techniky a to v průběhu téměř celého vegetačního období. (Mladé třešně na bujné podnoži ukončují svůj sezónní růst až v září). Nejde tedy pouze o jeden řez zjara, ale o průběžný tvarovací řez, vylamování nežádoucích pupenů a mladých výhonů, vyvazování, ohýbání větví, atd... Mnoho lidí žije v představě, když se má střihat v květu, tak se strom ostřihá v květu a je vymalováno na celý rok. To ale dobře funguje jen v případech, kdy koruna už má svou fazónu danou. Jestli ale chceme dosáhnout zásadnější změny jejího tvaru a poměrů mezi větvemi, je nutné se stromu věnovat trvale. Nebál bych se to obrazně přirovnat k práci pěstitelů bonsají, pouze rozměry jsou jiné. Ostatně pěstitelé, kteří ovoce pěstují ve stěnách o tom vědí své (i když u nich to roste docela pomalu a jejich stromky proto nejsou zdaleka tak jankovité).

Pane Josefe, já mám také zkušenosti s bujně rostoucími stromy takové, že čím víc se zasahuje do dřeva v předjaří, tak tím víc strom obrůstá a zahušťuje a to nejen z důvodu monilie není dobře. Ten strom tu vzrůstnost má v sobě a pak s ním budete celý život jen bojovat. K pomalejšímu růstu dojde až strom vstoupí do plodnosti. Ten strom řez potřebuje a já bych raději zkusil zakrátil to podle návodu pana Wimpiho a v dalším roce ten řez co je na obrázku, než třeba dvoufázovým řezem odklánět prodlužující výhony, brzdit tím růst a zvyšovat plodnost, protože višeň není jabloň má křehké dřevo a zvlášť u mladých stromů hrozí rozštípnutí. U nás se co si pamatuju višeň i třešeň řezala v době sklizně. Odříznuté větve se na zemi pohodlně otrhaly, zbytek zůstal pro ptáky a každý rok se řezalo na jiném místě, tím se stromy držely na uzdě aby nerostly až do nebe.
Jaký řez navrhujete vy?