Řez třešně

Tento mladý strom roste bujně, naštěpovaná odrůda má tendenci netvořit příliš boční obrost, ale spíše se vytahovat do délky a do výšky. Možná je to i vlivem okolních podmínek. To je východisko. Co se stane, když nyní odstraníme celé spodní, nepříliš dobře zapěstované patro? Za prvé, oddálíme plodonosnou část stromu od země. Za druhé, podpoříme strom do ještě bujnějšího růstu v jeho vrcholové části. Nastane přesně to, co v úvodu svého příspěvku trefně popsal Ing. Fidla. Ze stromu se postupně stane strom prakticky neočesatelný. A třešeň na bujné podnoži se umí vyšplhat hodně vysoko. Proto se osobně rovněž přikláním k variantě zachování spodního patra a zaměření omezovacího řezu do horní části stromku. Jsou mi bližší nižší košaté tvary, nežli vysoká štíhlá vřetena (což samozřejmě nemusí mnohým pěstitelům vyhovovat). Určitě bych tedy zkrátil terminál. Odstranil bych všechny větve rostoucí dovnitř stromu a směrem vzhůru. Sesadil bych boční větve na vnější pupeny a to zejména v horní části stromu, přesně podle záměru, který slovně popisuje rostislavik. Pokud by to byl strom můj a ne cizí, odebral bych z něho celá horní dvě patra! Držel bych nejméně celý příští rok stromek pod přísnou kontrolou, trvale bych usměřoval růst rašících letorostů a nenechal bych je volně růst "kam se jim zamane". To vše v cílené snaze o zapěstování nového vrcholu na seříznutém terminálu a ve snaze podpořit vytvoření silného sekundárního obrostu ve vyholené části nad spodním patrem. U cizího stromku bych asi tak radikální nebyl (protože bych neměl možnost průběžné kontroly a zásahů) a sesadil bych z vrcholu pouze jedno patro. Do fotky si svou představu tentokrát namalovat netroufám, protože obě uveřejněné fotografie nedávají uspokojivou informaci o směru růstu jednotlivých větví a výhonů.

Na obrázku mi chybí měřítko, např. metrová hůl přiložená ke stromku, takže nevím, jak vysoký kmínek vlastně v tuto chvíli je. Co ale víme všichni - kmen se už prodlužovat nebude. Takže jestliže první patro větví odstupuje někde ve výši kolen nebo pasu, je to, podle mě, na bujnou třešeň na ptáčnici příliš nízko. Posílíme-li první patro, jak radí Wimpi, půjde sice část plodů obrat bez žebříku, ale v dospělosti se budou spodní větve dotýkat země a pod stromem neprojdete.  Je na majiteli, co si vybere.

No právě, chybí reálný obraz stromku. Protože jde o stromek 4 roky po výsadbě, osobně odhaduji výšku prvého patra od země tak 80 cm a druhého opřibližně 1,6 m. Ale je to jen dojem z fotky.

Děkuji všem za vaše reakce, co se týká stromku je vysoký cca 3,5 až 4 m výška kmene od země k první silnější kosterní větvi je zhruba 80-90 cm. Přidám ještě dvě fotky bohužel lépe se mi to asi vyfotit nepodaří. Jak je vidět z původně zamýšlených 5 kosterních větví (jak byl stromek zakoupen) se "ujaly" pouze 3 a terminál z druhé strany stromku zbylé dvě kosterní větve zakrněly a jen tak něják živoří a dále nerostou až letos na jedné vyrostl delší letorost ale jsou tenké asi jako tužka. Rád bych stromek držel trochu při zemi aby se nestal neočesatelným. Bohužel nemohu najít cedulku s odrůdou a podnoží takže o tom více nevím, ale plodí výborné, krásné a velké třešně někdy v druhé poloviě června (není to chrupka) tak bych ji nerad svým zásahem zničil, pokud by ještě někdo poradil budu velmi rád ocenil bych spíše tak něják orientačně zakreslit do obrázku

další fotka

Proč nechtít malůvky vzorově ostřihaných stromků a proč je brát s velkou rezervou:
1) Každý ze zúčastněných poradců má na danou situaci trochu jiný názor, upřednostňuje jinou sadařskou filosofii i konečný tvar koruny a tudíž každý by si počínal osobitě a odlišně od druhého. Neexistuje jediné správné řešení.
2) Fotka nedává dokonalý přehled o rozměrových a tvarových parametrech stromku. Zvláště ne u stromku vzrostlého a košatého. Realita se může i dosti výrazně lišit od představy virtuálního střihače.
3) Chybí souhrnné informace o podmínkách místa výsadby, okolním prostředí, atd. Zde fotka opět nedává veškeré potřebné informace, (viz. například příspěvek níže - konkrétní poznámka Ronyho o zastínění dané třešně okolními vysokými stromy - zjištěno až po dodání dalších fotek).
4) Možná jsou i další důvody, ale určitě i ten nejdůležitější,  ... když přece jenom někdo vytvoří barevný plánek s návrhem řezu a tazatel to přesně podle něj okopíruje, … co dál?? Co bude dotyčný dělat, až strom začne znovu růst a třeba úplně jinak, než bylo očekáváno? 

Proto si myslím, že pro úplné začátečníky je přínosnější spíše čerpat rady, zkušenosti a argumenty od jednotlivých poradců v obecnější rovině a vybrat si z nich, co je vlastním představám nejbližší. Něco si přečíst v knížkách. A pak začít v reálu pěkně sám, vlastní hlavou, nejprve opatrně a pozvolna, klidně i metodou pokus - omyl. A hlavně pozorovat, co ten strom dělá a jak reaguje. A když se tady objeví nějaká grafická malůvka ostřihaného stromku, bral bych ji spíše jako sdělení základní vizuální představy poradce a hrubé vodítko, než jako dokonalou šablonu, která má přesně navádět ruku s nůžkami na jednotlivé větve.

Ta třešeň asi nemá dobré světelné poměry vzhledem k těm vytáhlým stromům kolem se také vytahuje. Trochu jsem tu fotku zesvětlil aby i ostatní viděli lépe.

Třešeň tvaruju trochhu jinak. Pokud má být růst vřetenovitý, usměrnil bych horní větve ohýbáním. větev musí být ohnutá do úhlu tupějšího než 90 stupňů. Vzpřímené větve silnější než 50% terminálu bych sesadil na aktivní čípek. Pro narovnání větví řezem bych využil dvoustupňový řez. Tzn. v první fázi na vnitřní pupen... Terminál bych zjara o kousek sesadil a 5-7 pupenů pod vrcholovým vylámal. Tímto zásahem odstraníte konkurenty dřív než vzniknou. Třešeň snese víc, než si myslíte.

Někdo chce vřeteno, jiný chce klasický patrový stromek, a někdo neví co chce, a nechá stromek růst tak jak roste a v budoucnu se teprve rozhodne.Ten kdo tomu trochu víc rozumí, nenechá stromek svému osudu a tvaruje, řeže,zastřihává a ohýbá.Já ale moc nepoužívám Záhnův řez.Možná žiju v omylu, ale pro mě je to ztráta času.

Co se týče třešní, tak tam se řadím k těm, co tomu nerozumějí a nechávám stromek růst tak, jak roste. A ony ty třešně obvykle narostou tak, jak jsem si přál. Když se náhodou nějaká větev nevyvede a překáží, odříznu ji i s úrodou. Pro jiné ovocné druhy to ale neplatí.
   Zahna nevnímám jako speciální řez - podobně jako Šittův, americký, zmlazovací aj. Spíš to chápu jako pravidlo neodřezávat silné větve na kroužek dřív, než ta ponechaná bude o dost silnější.