Ovocné stromy neplodí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
host - 132.173 (?), 27.7.2011 12:07, zobrazeno: 11427x
Dobrý den, máme na zahradě vysazeny asi 3-4 roky různé ovocné stromky (třešeň, slíva, švestka, meruňka, broskev). Bohužel zatím jsme se nedočkali ani jediného kvítku, natož plodu. Čím to?
|
|
|
|
|
|
|
host - 151.38 (?), 27.7.2011 12:28
Ovocný stromek není květina, která kvete z pravidla prvním, nebo druhým rokem .Taky záleží na druhu, odrudě,podnoži, sprašnosti.Třeba meruňky, broskvoně,a některé jiné druhy na zákrslých podnožích kvetou, a plodí už od třetího, čtvrtého roku.Plná plodnost se ale dá čekat později.
rostislavik
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 190.80 (?), 1.8.2011 0:57
Dobrý deň! Ako je to u Vás s živinami v pôde? Skúšali ste za tie roky aspoň raz hnojiť fosforom či kombinovaným hnojivom? Paľo
|
|
|
|
|
|
|
host - 218.136 (?), 1.9.2011 9:25
Kedy je dobré hnojiť ovocné stromky, ako často a čím hnojíte?U mna konkretne hrušky, maju 4 roky, Bohemica a Wiliamsova, vlani mali po 3 kusy, ale toho roku nič.Pri sadení sme dali kompost a toho roku 1x Biohumin, inak som nehnojila.Skôr som naklonená hnojiť prírodnými hnojivami, čo a ako často dávate vy?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář  (1862) - 82.212 (?), 1.9.2011 20:49
Hnojím podobně jako pan Vysloužil. Při výsadbě Dolophos+síran draselný nebo Amofos + síran draselný + trochu hořké soli. Po výsadbě také nehnojím. V plodnosti potom především listová hnojiva s vyšším obsahem Mg nebo Ca a stopovými prvky, do července dodávám i N. Na podzim 1x za dva až tři roky síran draselnýˇ+ hoř. sůl.
Při hnojení ovocných stromků je třeba mít na paměti, že mírný nedostatek některého z makro či mikroprvků nezpůsobí takovou škodu, jako přehnojením příslušnou živinou. U drobných pěstitelů to bývá často přehnojování fosforem.
Pro nezkušené v oblasti hnojení doporučuji před výsadbou použít hnojivo v balení pro malospotřebitele pod obchodním názvem Fosfátová skla. Je k mání v krabičkách po 200 g s vysokým obsahem fosforu, s dostatkem draslíku, hořčíku i vápníku. Obsahuje také všechny stopové prvky, které ovocný stromek potřebuje. Zejména je příznivý relativně vysoký obsah hořčíku a bóru. Je to pomalu působící hnojivo sklovitých sloučenin minerálních látek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 136.24 (?), 2.9.2011 20:36
V minulosti som pri sadení stromkov dával do jamy šírky min.50 cm na tri miesta čo najďalej od koreňov superfosfát, síran draselný a mletý dolomitický vápenec. Vrchná pôda išla ku koreňom potom kompost, ktorý nebol v kontakte s koreňmi a navrch spodná pôda odložená bokom pri kopaní jamy. Po prišliapnutí pôdy som stromček kvalitne zavlažil. Prvé 2 roky som nehnojil. Po tohtoročných priaznivých skúsenostiach s organominerálnymi granuľami by som sa pri výsadbe stromkov rozhodol radšej pre túto kombináciu prirodzených a priemyselných hnojív + mikroprvkov. Trus domácich zvierat v granuliach oveľa rýchlejšie prispeje k tvorbe humuso-ílovitého komplexu, ktorý je podmienkou úrodnosti pôdy a využiteľnosti všetkých živín a navyše je šetrnejší k spodným vodám. Nevyužité priemyselné hnojivá, ktoré sa nestihnú naviazať na pôdu sú splavované do nižších horizontov a zaťažujú podzemné vody. Dobrá rada sú aj Fosfátové sklá a podobné prípravky s pomalým uvoľňovaním živín, ale s tými zatiaľ skúsenosti nemám. Paľo
|
|
|
|
|
|
|
host - 218.132 (?), 4.9.2011 17:45
Akým spôsobom by ste organominerálne hnojivá použil?Priamo do výsadbovej jamy alebo po povrchu?Alebo roztopiť vo vode a poliať?
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 149.203 (?), 4.9.2011 23:32
V tomto roku som granule na jar plytko zapracoval do rašeliny pod kríčkami čučoriedok a opäť prikryl netkanou textíliou. Výsledok pri dozrievaní plodov bol ohromujúci. Pri hnojení vysadených stromov odporúčam granule plytko zarýľovať- na jeseň alebo na jar. Pri výsadbe stromkov ich dajte priamo do jamy, ale nie do tesného kontaktu s koreňmi. Paľo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
.