Odkopky třešní na podnože

Mám jednoduchý dotaz - jsou odkopky "divokých třešní" dobré na podnože pro roubování (vytvoří rozumný kořenový systém) stejně jako semenáčky, nebo je raději nebrat?

Semenáčky mají lepší kořenový systém, líp se přesazují. Odkopky často vyrůstají ze silného kořene a nemají vlastní kořínky. Pokud přesazené zakoření a rostou, pak už se semenáčům plně vyrovnají.

To máte různé. Pokud jde o ptačku, tak tam jsou častěji v podrostu semenáčky, než pravé odkopky. Nejlépe to poznáte při vyrývání. Pokud rýčem děláte kolem výhonu šestiúhelník a nenarazíte na mělko uložený hlavní kořen "matky", pak vesele pokračujte ve vyrývání = zřejmě to bude semenáč. Jestliže narazíte na kořen. který při běžném tlaku na rýč nejde přerušit, tak s dobýváním přestaňte. Je-li to Váš strom. odkopejte to zahradnickou lopatkou těsně podél výmladku tak, aby jste jej co nejšetrněji odstranil a zahodil. Pokud nepotřebujete rychle podnož pro nějaké záchranné roubování, na vlastní stromek je klon podrůstající z kořenů nevhodný.

Pokud je to Coit a nebude Vám vadit náchylnost na opakované podrůstání odkopky, pak je dobré prozkoumat, v jaké hloubce je matečný kořen. Pak od matečného kořene oddělíte odkopek přímo (má dost bočních kořenů) a nebo třemi podélnými řezy do kůry podpoříte tvorbu kalusu k zahojení lýka. Pokud hojivý kalus bude krytý nakopčenou zeminou (klidně udělejte hrůbek 15-20 cm) tak do podzima kalus pustí spoustu vlášení. Zároveň můžete na takto předpřipravený oddělek roubovar či oéčkovat, aby v době oddělení už jste měl "špičák k přeškolkování", V případě, že se roub/očko neujme, je dobré tento odkopek přeškolkovat na místo, kde si založíte matečnici - viz postup množení hrůbkováním. Podnože z hrůhkové matečnice jsou lepčí než ty z kořenových výmladků. protože rozdílem mezi vrchem pařízku matečnice a vrchem hrůbku si jednoduše ovlivníte délku na které podnož bude mít kořínky. Navíc to líp vypadá, než spousta "krtin" pod plodným stromem.

Mahalebku je lepší nakoupit hotovou u firmy Lesoškolky. (Prunus mahaleb). Po 15. říjnu ji mají i čerstvě vyoranou = prostokořenou, která je levnější než ta obalovaná. Obalovaná je zase výborná, pokud chcete roubovat v ruce a zaškolkovávat na jaře už ujmuté štěpovance z lednově-únorového roubování.

SfK.

Je to fakt jen na zkoušku - odkopky už mám (z takového rumiště, je zarostlé vším možným - dnes jsem si okopl pár třešní a pár jabloní), takže je jdu zasadit a uvidíme, jak se jim bude dařit. O nic nejde, jen se tím bavím, žádná profi práce - několik jsem jich vloni naočkoval, letos několik i narouboval, vše se chytlo. Ty jsem přesunul k sobě do sadu. Teď jsem si jich ještě pár odkopnul a zkusím na nich naštěpovat ještě jiné odrůdy.

Pokud tedy po ujmutí nebude rozdíl od semenáčku, zkusím je zapěstovat a přesunout na nějaké vhodné místo...

Pokud jde o ptačku, tak tam jsou častěji v podrostu semenáčky, než pravé odkopky. Nejlépe to poznáte při vyrývání..., pak vesele pokračujte ve vyrývání...

S těmi semenáčky je to složitější. Ptáčnice dnes pěstuje málokdo. I když se v sadu najde, pořád je pravděpodobné, že opylovačem byla šlechtěná třešeň (višeň) a že tedy vlastnosti semenáče jako podnože budou neznámé (afinita, odolnost k mrazu, klejoku, atd). Použitelné jsou samozřejmě i semenáče kulturních odrůd, pro ně platí totéž dvojnásob.
   Na druhé straně odkopek starého stromu, který byl štěpován na selektované podnoži (v minulosti převážně bělokorá ptáčnice) si zachová vlastnosti matečné podnože. Třešňové stromy rostoucí na svahu mívají kořeny mělce a dají se tak snadněji vykopat. 
   Za optimální považuji vysadit planou třešeň (semennou či odkopek) na trvalé místo a teprve po zakořenění naštěpovat v korunce žádanou odrůdu. 

Asi pletete pojmy-odkopek, semenáč.