Ochrana třešní před ptactvem

Takže to bychom měli třešeň pro ptáky, šantu pro kočky, afrikány pro slimáky, trávník pro krtky... to mi vychází na druhou zahradu!

Teď jsem se díval na jednu z našich třešní, odhaduji že má výšku 6m poloměr koruny 4m, takže kdybych ji chtěl přikrýt sítí, tak bych potřeboval síť ol velikosti tak 20x25m, nedovedu si představit manipulaci s takovou sítí ze žebříku vysokého 6 m a hlavně nevím jak bych to přehodil přes vršek. A hlavně jak bych to pak sundal.

Tak to máte smůlu, při velikosti Vaší třešně a asi Vám nezbude, než využít rady pana "rady" nebo u Vás třeba nejsou ptáci.

Nevím proč ta ironie, jestli se Vám takový způsob nezamlouvá, není nic snažšího než to řešit po svém a můj příspěvek s kalkulačkou máte na tématu  "Odrůda Burlat."  Prostě to tak funguje a nejen mě. Docela by mě zajímalo, jak to řešíte Vy pokud to nějak řešíte a pokud nějakou třešni máte. Rád přijmu něco nového, lepšího,jednoduššího v případě že to bude fungovat.
 Zdraví "rada"

Jen pro pana "radu". No, konečně jsme se dostali na "normál".Já věděl, že jste seriozní pán, snad též zahrádkář ale asi ve větším.Já mám jen 3 stromy třešně, výšky do čtyř metrů a vnoučata se na úrodu jen třesou.Proto se snažím úrodu ochránit jak se dá. Nešlo mi o žádnou "ironii", ale vaše první reakce "s požární technikou" a likvidování drobného ptactva sítí mi přišla neadekvátní.

Zdravím, a příště už o něčem jiném.

Dobrý den, experimentovala jsem ohledně ochrany třešní na chalupě u lesa a ve městě na zahradě.

Předmětem experimentu byli dva vycpaní ptáci- káně myšilov a puštík.

Když začaly třešně zrát na chalupě u lesa, pleskla jsem na strom na viditelné místo káně, protože jsem hravá, na noc jsem ho vyměnila za puštíka. Výsledek - 60 kg krásných pozdnějších třešní, ptáci, vycepovaní životem  v přírodě, tlumeně skuhrali v sousedním modřínu  a častovali mě urážkami, ale instinkt jim nedovolil sebrat jedinou spadlou třešinku   pod stromem, neřkuli na stromě.

Tentýž postup v zahradě na okraji stotisícového města  skončil porážkou a potupným pokálením hlavy vycpaného káněte vztyčenéno na na vrcholu stožáru těsně vedle třešně- městští špačci jsou buď tak zoufalí, tak drzí, tak inteligentní nebo tak odvážní, že instinktivní  útěk od dravce vyměnili za agresivní pokřikování na káně a hloubkové nálety na jeho důstojnou stráž.

Já používám Jakokočky-šméčko vyrobené z králičích kožek. Smotané do válce, samože chlupy navrch, drátkem či špagátem připevněné na silnější větve. Budí dojem predátora na číhané-funguje suprově-jak proti špačkům, tak i proti rackům-na našem Zámeckém rybníku jsou jich tisíce! A krom plodů máme čisté prádlo na sušáku-to také stojí za trochu námahy s instalací-dobré provést asi týden před dozrátím-vybarvením-to aby ptákům nestihlo docvaknout, že ty kočky vlastně doslova natáhly kožu... S.P.,Ch.

pro 76.151

Bych řekl, že jste viděl třešně nanejvýš tak ve formě kompotu. Pro vaši informaci, strom, u kterého odhaduji rozměry je spíš menší strom, běžně bývají stromy třešní ještě o něco větší.

Ve velkých sadech se sítě používají, ale neumím si představit natahovat ji i přes celkem malý strom v domácích pdomínkách. Radši bych zkusil zahrádkářské metody, jako CDčka a různá zrcátka.

Vysázení ranné třešně není také ve všech zahradách možné(velikost zahrady), tak bych spíš volil pozdnější, kdy už ptáci budou buď třešní nažraní, nebo budou mít dost janých plodin jinde a třešně nechají napokoji.

Nebo bych použil jinou starou metodu, a to natáhnul černé tenké provázky mezi větvemi a ptáci, kteří o některý zavadí se polekají a už se nevrátí (možná to zkusí třeba ještě jednou)