Čerešňa - plody nerastú, opadávajú

Mám 3 čerešne cca 10 ročné. Posledné roky vysychajú pre moniliovú spálu a na zdravých konároch 70% plodov prestane rásť a opadá. Stromy som 2x striekal na začiatku a na konci kvitnutia proti monilióze Sporgonom, v druhom postreku som pridal aj Horizon, lebo som predpokladal, že opad spôsobuje piliarka. Na nerastúcich plodoch však nie je viditeľná žiadna čierna bodka, čiže neviem, či opad plodov spôsobuje piliarka, monilióza alebo iná choroba. Konáre postihnuté moniliózou odstraňujem, ale pribúdajú ďalšie aj napriek postrekom. Prikladám fotografie a budem vďačný za každú radu, lebo čerešne neplodia, vysychajú a sú zrelé na vyrezanie.

Miroslav 

Nenájde sa nikto, kto by mi vedel s týmto problémom poradiť? Veľmi by som bol vďačný za dobrú radu, lebo stromky zasadil ešte otec a aj napriek nulovému úžitku je mi ľúto ich vyrezať.Stromy krásne kvitli, nasadili plody (včiel bolo dosť) a 80% prestalo rásť vo veľkosti asi 5mm, pomaly žltnú a opadávajú.

Miroslav

Letos mi plody na třešni také rostou jen některé, ale je to od té doby, co mrzlo, tak předpokládám, že to bude tím. Pokud píšete, že to dělají 10let, tak to bude něčím jiným. Nevím, jaká je u vás zem, u nás písčitá a musím třešni dost zalévat, jinak vadne - poslední roky byly dost suché. Možná ty vaše stromy také tolik plodů a listů neutáhnou.           Lída

u mna to iste, ceresna uz cca 10-15 rocna, priemer koruny 5-6 metrov. Kazdy rok uschynali konare, skoro vsetky plody zozltli a opadali. Mozno nemala dobreho opelovaca v okoli, ale to sa mi velmi nezda, lebo vsetky ceresne na okoli boli obsypane plodmi, a dedko, ktory tu istu ceresnu sadil u seba (hnedozem na sprasi) mal na nej tiez kopec ceresni. Navyse tie plody, co zostali neboli ani extra chutne a boli skor mensie. Pri tom pocte, co zostal na strome - cca menej ako 10l vedro, mali byt velke ako slivky, ak by islo len o opelenie.Navyse 20 m od tej ceresne boli vcely. Pred 4 rokmi som ju trochu prerezal, odstranil vsetko uschynajuce a cakal som, ze sa trochu vzchopi, ale hoci strom zvitalnel, ceresne opat neboli ani nasledujuce 2 roky. Prestalo ma to bavit, tak som ju vytal.

Potvrdilo sa moje podozrenie na fyziologicky povod ochorenia - nevhodnu kombinaciu polohy a podpnika. polovica korenovej sustavy bola odumreta, zahrada je totiz na ilovitej pode s vysokou hladinou spodnej vody - cca 1,5 m. Sused mal tiez krasnu ceresnu, velku, cca 20 rocnu, ta plodila dobre, ale v priebehu 1 roka uplne vyschla. Podobne tu skoncili marhule na semenaci, visna,... (cca 30 rocne).  Podla mna, za to moze ta poda a spodna voda. Iba slivkam na myrobalane sa tu dari.

Tahle kombinace jílu a vysoké hladiny spodní vody je opravdu pro peckoviny pohromou, zejména pro čerešně a marhule.

To je samopzřejmě pravda. Nicméně samotná hladina spodní vody 1,5 metru pod povrchem není špatná ( spíš ideální) a neměla by být být příčinou pohromy pro jakoukoli peckovinu.

Nebudem sa hadat, ci 1,5 m je idealne, alebo nie, mozno na inej pode by bola, ale aj tak sa mi nezda ze by vtacnici svedcala taka vyska hladiny. Ved ten jej hlavny koren ide isto do vacsej hlbky. Akokolvek, skutocnost je taka, ze v tej casti chotara, ktora lezi na tejto naplaveninovej pode - (naplaveniny z vahu a dudavhu) - som okrem orechov nenasiel ziaden ovocny strom. Naopak v druhej casti, ktora je na sprasi (cca 30 m vyssie ako ta luzna zem), su este stale stare stromy ceresne, moruse, Plantex tu ma skolky, v zahradach su stare stromy, aj 100rocne. To tu dole, na tom ili nikdy nedosiahenm. Aj broskyne tu na standardnych podpnikoch trpia strasne glejotokom.  

Ovocné stromy běžně rostou na březích rybníků, mnohdy méně než 1,5 metru nad hladinou. Sám mám zahradu ve svahu a když jsem na dolním konci vrtal sloupky na plot, ve 3/4 metru jsem narazil na vodu (vedle zahrady teče potok).  Švestkám v těch místech to naprosto nevadí.
 Samozřejmě, že hlavní kořen ptáčnice dosáhne do 1,5 metru i hlouběji. To však neznamená, že jakmile dosáhne vody, tak strom pojde. Naopak, nemusí se obávat sucha. Je-li půda nad hladinou spodní vody vzdušná a propustná, netřeba se asfyxie bát.   

Cituji z Wiki  Slivoně: Oblast pěstování a nároky: Vyžadují oblasti s průměrnou roční teplotou nad 8 °C, při nadmořské výšce do 350 m/M. Optimum ročních srážek je 500 – 700mm. Půdy vyžaduje středně těžké, dostatečně vlhké, nejlépe,černozem, hnědozem, rendzina a aluviální podzol, pH okolo 7. Hladina spodní vody 0,7 – 0,8 m. Vyžaduje dostatek vláhy jinak plody předčasně opadávají. Polohy slunné chráněné před severozápadními a severovýchodními větry. 
    Jiná věc je, že v dolinách, kde je spodní voda nedaleko, často bývá těžká jílovitá půda. Navíc mohou být   tyto lokality mrazovými kotlinami a to je kombinace pro peckoviny  vskutku nevhodná. 

O slivkach nepochybujem, tym sa tu dari mimoriadne, podobne aj myrobalanu, ten lemuje cely odvodnovaci kanal. Ina situacia je ale pri broskyniach, marhuliach a ceresniach. Ta tazka ilova zem im skutocne vyrazne skracuje zivot. Pri marhuliach sa to snazim riesit myrobalanom ako podpnikom, broskyne na mandlovych podpnikoch. Ceresne som zlikvidoval, ak ich budem znovu sadit tak len bud na slabsich podpnikoch alebo po miernom vylepseni pody na vyssie polozenom konci zahrady.