Žluté trnky - "kulatější špendlík" bez příznaků šarky

Dobrý večer.

O této " švestce "  jsem již psal v jiné diskuzi, ale myslím si že by si zasloužila svoje téma, už z toho důvodu, že se jedná o starou místní odrůdu, která si určitě zaslouží pozornost. Rád se s vámi podělím o ruzné postřehy a názory, pokud je někdo z Pitína, nebo Bojkovic a mohl by sehnat rouby určitě bych nějaké odkoupil. Informace jsem čerpal z knihy Ovoce Bílých Karpat.

BÍLÉ TRNKY

Synonyma: Trnky, Žluté trnky.

Výskyt: Bojkovice, Pitín

Tvar: vejčitý až oválně elipsovitý, většinou pravidelný. Šev je široký, mělký, intenzivněji ojíněný. Na bázi plodu se vyskytuje malá, ale znatelná kožovitá tečka.

Velikost: střední až větší, výška 35- 42 mm, šířka 32- 38 mm, hmotnost kolem 30 gramů.

Stopka: světle zelena s malými světle hnědými skvrnami. Na konci je ohnutá, od plodu se lehce odlučuje, je 15-20 mm dlouhá. Stopečná jamka je malá, pravidelná, středně hluboká.

Slupka: tenká, mírně kyselá a nahořklá se světlými, málo znatelnými lenticelami, barva je žlutá, ojíněná, většinou čistá, bez kožovitých skvrn.

Dužnina: žlutá až zlatožlutá, později zlatá, jemná, středně tuhá, někdy rozplývavá, mírně sladká, bez zvláštní příchuti, jen vyjímečně vyzrálé plody připomínají chuť meruňky. Dobře se odlučuje od pecky.

Zralost: od poloviny srpna se dají plody postupně konzumovat.

Pecka: elipsovitá, ukončení stopečné části je široké, temeno je oblé nebo tupě zašpičatělé. Výška mezi 20- 23 mm, šířka kolem 14 mm, tloušťka 8-9 mm.Hřbetní rýha velmi úzká a mělká, místy zarostlá téměř neznatelnými hřbetními žebry. Hlavní žebro je středně široké, oblé, břišní rýhy jsou úzké, mělké, někdy zarostlé nevyraznými bočními žebry. Povrch je málo zrnitý, některé pecky jsou téměř hladké, jiné středně hrbolaté.

Poznámka: Plody se používají k přímému konzumu, na koláče a marmelády. Množí se odkopky. V dané lokalitě je odrůda bez příznaků šarky a nebyla prokázána ani přítomnost viru šarky švestky pomocí ELISA testů.

Toto je ona.

Ano to je přesně ona. Chtělo by to od někoho sehnat rouby.

Něco podobného mám od p.Peška z Bojkovic.Po pěti letech mají šarku přímo výstavní!

Dobrý večer.

Jestli to máte od pana Peška, tak pak se bude jednat o Špendlík žlutý, který je velmi citlivý vůči šarce a prý také trpí rakovitostí dřeva. Chtělo by to od někud sehnat Šendlík Katalonský, který má být údajně odolnější vůči šarce. Zajímavou odrůdu našel pan Radim K.

Špendlík žlutý to není určitě, mám ho na třech stromech, šárku jsem na nich zatím nezaznamenal ani bakteriozy, tenhle bílý trpí bohužel obojím.Ani chuťově není nic moc a postrádá i to omamné aroma pravých špendlíků, vosy si toho taky nevšímají.Katalónsky špendlík vypadá taky jinak a už se sehnat nedá.

Dobrý večer.

Jestli tomu dobře rozumím, tak Špendlík žlutý co jste koupil od pana Peška šarku má? A pak máte nějaké další tři stromy které jsou,, čisté "?? Katalonský špendlík je popsaný i vyfocený v knížce Ovoce Bílých Karpat, z které jsem opsal i ty Žluté Trnky. Špendlík katalonský je menší než žlutý,  má kapkovitý tvar a opravdu nejde nikde sehnat což je škoda. Jak by jste popsal aroma a chutˇ té vaší odrůdy bez příznaků šarky?

Zdravim, je to tak.Žlutý špendlík je zatím čistý.Ten bílý z Bojkovic má jasné příznaky PPV(zatím jen na listech),dozrává začátkem srpna.Špendlík žlutý tady (sever Valašska)dozrává koncem srpna, plody jsou větší(15 až 25 gramů, jsou mnohem aromatičtější, dozrávájí najednou (během dvou - tří dnů).Dají se zbírat pouze brzo ráno nebo pozdě večer, během dne jen s rizikem kousancú a žihadel od všude přítomného hmyzu (vosy, včely sršni).Nevýhodou je slabší odolnolnost na jarní mrazíky, vloni jsem ze tří stromů nesklidil vůbec nic (fotky jsou z roku 2015).

Taky vzpomínám na krásné obsypané stromy špendlíků před 40 lety ve Zlíně (tehdy Gottwaldov) a na Žítkové, vzpomínám i na jemnou chuť vysoce ceněného destilátu.
  Ale doba je jiná. Shánění roubů, a intuitivní šíření odrůd, jejichž citlivost k PPV je buď enormně vysoká nebo neznámá, nepovažuji za úplně rozumné. Skutečnost, že vidím nějaký strom bez příznaků nemoci, nemusí znamenat odolnou odrůdu. Na trhu jsou dnes žlutoplodé slivoňové odrůdy s podstatně většími plody, jejichž míra tolerance je ověřená a prokazatelně vyšší..  Chutí a sladkostí,  se špendlíkům a ostatním místním žlutoplodým slívám (obvykle náhodným špendlíkovým semenáčům) přinejmenším vyrovnají.  Jmenovat můžeme Tipalu, Aprimiru, Belamiru, Thames cross, a mnoho dalších, se kterými (sám je neznám) nás pravidelně seznamuje pan Fiala.

Pán krekaříček ja som mal špendliky, belice zohnané staré odrody ale všetko po pár rokoch odíde na šárku. Ako píše pan Vysloužil zaštepite vrúble zo starej odrody ktorá nevikazuje šarku ale ked doma začnú vruble rašit hneď sa objavia na listoch priznaky šárky.Po rokoch neúspechu som sa vybral iným smerom sadiť odolnejšie odrody.Posledná stránka zo zahradkara 2004 kde ešte spomenuli žlté slivky belice foto mobilom.