Vypěstování podnoží

Díky za podporu. 
   Roky stratifikuji pecky a jádra všech druhů v květináči s pískem po hrdlo zahrabaným na stinném místě (vedle zapíchnutých roubů). Z ledničky by mě žena asi vyhodila. Vysévám mírně naklíčená semena v březnu do skleníku - jen kvůli rychlejšímu růstu. V tuto dobu jsou dávno ue skleníku venku.
  Jádra   myrobalánů letos poprvé - asi díky teplé zimě - ze 3/4 shnily. Ostatní, včetne St. Julien v pohodě.
    Letos jsem při výsevu nedolal reklamě a podsypal semena zakoupeným substrátem mykorhizních hub.Při přepichování sazeniček byly kořeny v rosolu zajímavé, možná hustší, ale semenáčky jako takové jsou stejně velké jako dřív.

Již více než 50 let se používá metoda dlouhodobého máčení v roztoku 0,01% IBA při rozmnožování podnoží Prunus (např. St. Julien). Na podzim se odebírají z matečnic 40cm dlouhé pruty a ponoří se bazálními konci do 0,01% roztoku IBA (100 mg/l). Řízky jsou ve svazcích po 25 kusech. Ošetřené svazky se balí do perforovaných plastových rukávů a skladují přes zimu při teplotách nad bodem mrazu. Na jaře se píchají přímo do záhonů.

zdroj: janholub.cz

No tak k té šarce a semenům jsem něco našel. Stačí zadat do Googlu PPV by seeds. Všude psaly, že do embria nepronikne. Asi jde o to, že dřív se myslelo, že to je přenosné semenem. Ono to je v dělohách ale do embria se to prý nedostane.

Někdy je lepší použít google, než se tu dohadovat. Možná někdo najde i jiné tvrzení. Já četl jen články z roku 2002 a 2006. Už i u nás běží nějakej výzkum. Třeba jsou už i novější informace.

Vítek

Dobrý den.Až nyní jsem se dostal k počítači a nestačím se divit.Pane Boštičko, vím že jste odborník a v celé řadě problémů bych s Vámi nepolemizoval, ale názor, že se Šarka přenáší semeny (generativně) mě zvedl ze židle.Nebudu to zde nyní rozvádět a prodiskutuji vše s odborníky.Třeba jsem zaspal dobu a výzkum se posunul dopředu.Nechám se rád poučit a dám vědět.Pokud nebudu mít pravdu, dám čepici pod paži.Přeji hezký večer.

Dobrý den pane Zavřel. Jen připojím malý příspěvek. Již za minulého atd, jsem byl velký kamarád s jedním šlechtitelem, který bohužel v loňském roce zemřel. Vzpomínám velmi dobře na to, když jsem si tak povídali, že sám uvedl, že si opravdu nejsou jisti tím, že se PPV nedá přenést osivem. No, tak mě napadá, že bych se vlastně měl přeptat těch, kteří jsou ještě mezi námi a ovocnictvím se stále zabývají. Dám vědět, jak to dopadlo. Stanislaw

No vzhledem k tom, že na tento problém v současné době běží výzkumný úkol(konec 2009) je asi co zkoumat. Necháme se překvapit.

A nebo není co zkouma a výzkumníci nemají do čeho píchnout, tak si hrají s drahými přístroji a financují to z veřejných prostředků.

Ona ale není jen jedna šarka. Je víc typů. Je to ale celkem jedno, protože jejím přenašečem může být mnoho rostlin, jalo třeba bez ap.

V

Tak jsem taky progoogloval několik zahraničních odkazů a závěry úplně jednoznačné nejsou.
   Připomíná mi to malou analogii z oboru. Byl popsán přenos viru HIV i při pohlavním styku s bariérovou antikoncepcí.  Přesto je nadále kondom doporučován jako nejspolehlivějšíé prevence   AIDS. Podobně je použití výsevu zřejmě nejschůdnější cestou k získání bezvirózní podnože.

Onehdá, asi před měsícem, jsme se v diskuzi na téma šarka dočetli v příspěvcích pana Boštičky, toto:
"Šarka se opravdu přenáší rouby, a mimo jiné i semenem. Upozorňoval jsem již na to při nedávném dotazu zda použít pecky Zelené renklody za účelem podnoží pro slivoně. Mylně mne pan Vysloužil opravoval, že
tomu tak není."
Dále:
"Jakmile budu mít čas, podívám se do nějaké literatury a uvedu zde informaci. "
Té jsme se, bohužel, nedočkali. Zato jsme se dočkali dalšího poučení:
"Vážený pane Vysloužile. V tomto případě je Vám opravdu málo známo... šarku lze přenést na potomstvo i semenem a na tom také trvám. Kde se toto píše, účastníky diskuse asi nezajímá a pro Vás jsem opravdu neměl ještě čas to hledat."
Myslím, že zajímá, zajímá...
"...je nepěkné, když si v některých případech vymýšlíte a uvádíte nepravdy. Potom laik je nepravdivě informován a mohl by na Vaši chybnou radu doplatit. Například kdyby použil jako podnož pecku z napadeného stromu šarkou... pokud si nejste zcela jist odpovědí na zadaný problém, tak to nesmíte podávat jako stoprocentní věc... To byste zde vystupoval jako jakýsi MUDr Cvach..."
Nedalo mi to tedy, a poslal jsem svého blízkého příbuzného, který zrovna pobýval v Lednici, aby osobně navštívil pana docenta Kršku, vedoucího katedry ovocnictví na MZLU. A toto mi tlumočil:
Výzkum přenosu šarky nadále probíhá. Virus byl prokázán v buňkách napadené rostliny, taky v semenech. Po vysetí semen byl virus izolován metodou enzymoimunoesseje ještě v děložních lístcích, v pravých lístcích však nikoli. Rostliny vyrostlé z napadených semen jsou vždy viruprosté. Semenem se tedy šarka na potomstvo nepřenáší. Tolik poslední výzkumy.
Protože neznám v naší zemi větší odbornou autoritu, než je pan docent Ing. B. Krška, považuji tento názor v úrovni současných pozatků za definitivní.
To nic nemění na skutečnosti, že pana Boštičku považuji za excelentního zahrádkáře a jeho rady inspirující. Ale mýliti se je lidské.

Mě by to rozhodně zajímalo. Nejistě si totiž pamatuju že pecky obsahující šarku vůbec nedokážou vyklíčit nebo tak něco.

Pardon příště budu reagovat až dočtu do konce. Kdyžtak to nědko smažte.