Výmladky švestek po celém sadu
|
|
|
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 77.39 (?) 28.4.2008 19:18
Dobře, tak 25 let je starý sad, když myslíte.
Žádným herbicidem na své zahradě nestříkám. Výmladky odstraním na jaře jednosečnými nůžkami, v sezóně pak travní sekačkou.
Ve velkovýrobě se dříve používaly na výmladky a obrost na kmínku listové herbicidy na bázi paraquatu a diquatu (Gramoxone, Reglone). Pro maloodběratele se pro svoji nebezpečnost neprodávaly. Pokud se jich totiž zahradník omylem napil, za pár týdnů se udusil zaživa.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář (2064) - 153.130 (?), 24.4.2008 8:36
Mám taky pár nějakých švestek, taky odnožují, ale protože pod nimi sekám trávu z jara a v létě v intervalu tak 3-4 týdny, tak výmladky zeseču a je to.
Vy do sadu asi chodíte jen na podzim sklízet švestky a mezitím ty výmladky stačí vyrůst a zdřevnatět. Hubit výmladky nějakým jedem vám může poradit jen někdo, kdo nikdy nebral odkopek od švestky, protože pak by mu muselo být jasné, že ten výmladek vyrůstá z kořenů švestky. Takže, když zahubíte tu odnož, tak budete hubit i ten strom.
Podle mne se lze výmladků zbavit nejsnáze tím, že v sadu aspoň jednou dvakrát ročně posečete trávu nebo ty výmladky poníčíte dříve než zdřevnatí.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 8.6 (?), 24.4.2008 8:56
ano ty výmladky se musí ustříhat když nejsou zdřevnatěle, ale když to tam kolegové přede mnou nechali tři roky neřezané (což jsem psal v přvním članku) tak asi to teď není tak jednoduché jak když to člověk od malých stromků hlídá a nenechá to zdřevnatit.teď se to rozlízá jak potvora a není možno se toho zbavit, jedině co stale dělám kažký rok do květa ořezat.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 72.91 (?), 24.4.2008 21:23
Nejsem odborník na chemii, ale v sadech se běžně udržují tzv herbicidní pásy. Jsou herbicidy kontaktní a systémové. Ty kontaktní by neměly podnoži ublížit.
Vše je ale třeba vyzkoušet. Třeba ten roundup působí jen trochu systémově. Jde totiž i o to, aby po letorostu nezůstala na kořeni patka. Nestačí jen sežehnout vršek. To je ale jen taková moje představa, třeba to bude fungovat jinak
Sekat lze zahradu, ale sekat pod korunami stromů v sadu je problematické.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 77.185 (?), 30.5.2008 8:43
Systémové účinky Roundupu na soustavu matečný strom-výmladek jsem si ověřil ve dvou případech, kdy v prvním případu jsem v červnu postříkal dva výmladky myrobalánu pod stromem švestky a na jaře následujícího roku byla švestka dokonale suchá. Ve druhém případu jsem při likvidaci skupiny durancií s neprostupným porostem výmladků postupoval tím způsobem, že řezné plochy všech pařezů (výmladky byly až do průměru 10 cm) jsem zatíral zředěným roztokem Roundupu. Toto jsem dělal na podzim po opadu listí a podle zásady "co můžeš odložit na zítřek, odlož na pozítří a získáš dva dny času" jsem pokračoval na jaře. Stromy už rašily, ale jeden matečný strom byl totálně suchý a kolem něho kruh suchých výmladků, jak se mně podařilo Roundupem trefit do krajních výmladků soustavy. Takže chemická motyčka Rounup funguje v těchto případech dokonale.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 200.188 (?), 30.5.2008 9:42
Nemuzu si pomoct, ale uvazovat o pouzivani herbicidu na vlastni zahrade mi prijde docela zrudne. Jeste zrudnejsi potom jeho pouziti. A jeste vice zrudnejsi pouziti jakehokoliv herbicidu na takovou malichernost jako je prorustajici podnoz. Neverim svym ocim.Ctu tady o herbicidnich pasech, jiste ve velkovyrobe je to normalni pouzivat to, zda je to spravne tot otazka. Ovsem v dnesni dobe kdy primo v zemedelstvi pracuje snad jen 3 % lidi to asi bez chemie nepujde. Ovsem vlastni zahrada at jakkoliv velka je snad prece jen neco jineho. Da se pochopit postrik proti urcitym skudcum, ci nemocem, ktere vazne ohrozuji ci dokonce vylucuji urodu. Ja nedelam ani tohle, ale chapu to. Ovsem pouziti herbicidu je jen o tom abych si usnadnil praci a o nicem jinem. A myslim si ze vetsinu z nas na tomhle foru prace na zahrade bavi a ze je to jeden z duvodu proc se tomu venujeme. Byl jsem ted 7 tydnu v rumunskych Karpatech a byl jsem nadsen jak muze clovek krajinu ne ochudit, ale opravdu obohatit. Mluvim o rozlehlych sadech vsech moznych ovocnych drevin, orchideovych loukach, domácím zvířectvu chovanem volne na pastvinach, lesich stale z velke casti obhospodarovanymi pouze toulavou tezbou. Tenhle zivot potom opravdu nema negativni dopad na nasi maticku Zemi. A o tohle by nam podle me melo jit. Ne za kazdou cenu snazit se tzv. jit s dobou, kupovat stale udajne lepsi hnojiva, ci herbicidy, ale aspon na tom nasem vlastnim kousku zahrady hospodarit s minimalnim proniknutim vnejsich vlivu. Jeden priklad za vsechny. Nac sekacku, staci kosa. Jiste, neni uplne snadne naucit se kosit, naklepat si kosu, nabrousit. Ovsem zivot je prece taky o uceni. A pak ten nadherny pocit, kdyz clovek z chladneho rana kosi a slysi takovy ten svistivy zvuk perfektne ostre kosy. No to se musi zazit. Toz tak.
Pohodu preje Ondra Dovala
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 221.138 (?), 30.5.2008 10:22
Pane Dovala, všichni rádi stárnem, když je nám osumnáct! Stanislaw
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 143.205 (?), 4.7.2008 7:02
Dobrý den, Ondro Dovalo, mam chut zajet si do Rumunských hor, můžete mi poradit prosím? děkuji Jita
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|