Aké má plody podpník St. Julien

U nás má St. Julien plody kulaté a tmavě modré, stejné jako na obrázku v Malé pomologii. Nyní právě zrají. Jak píše Mikeš, existuje i zelený, ale ten jsem neviděl. Protože keře mají na listech šarku, množím je výsevem, i když tím možná ztratí některé vlastnosti.

Je otázkou, jestli v případě generativního množení není lepší používat Nancyskou mirabelku (prunus insintia), která v oblastech promořených PPV dává velmi dobré výsledky (zejména v itálii).

Obecně důvody, pro které není SjA používána jako generativní podnož jsou ryze praktické = vytváří v matečnici snadno bohaté vlášení, které následně přejde v dostatečný počet sekundárních kořenů, snadno zakořeňují i zimní dřevité řízky stimulované nahříváním báze. Generativní množení se nepoužívá protože produkce semen je nízá, pecky jsou v porovnání s podnožovými mirabelkami až 3× větší (jako HTS) a tudíž byl by potřeba větší počet matečných stromů a větší prostor pro stratifikaci semen.... (při maloprodukci irelevantní).

U nás v nižší poloze opadaly v průběhu minulého týdne, chuťově nejlepší byly tak před 10 dny.

SfK.

Dobrý den, taky by mě zajímalo, co mi to roste na zahradě. Letos po cca 5 letecha poprvé plody. Vyrostlo mi to asi 1,5 m od meruňky. Uvažoval jsem, jestli to není z kořene od její podnože. Přikládám foto. Nemá trny. Happy

Pokud to jde od pecky a má to aspoň trochu švestkovou chuť, tak je to nejspíš Wangenheimova.

SfK.

lepší používat Nancyskou mirabelku (prunus insintia), která v oblastech promořených PPV dává velmi dobré výsledky

Jaké výsledky máte na mysli? Růst? Plodnost? Afinita?
Hledám podnož, která by se vitalitou, vzrůstem, otužilostí blížila myrobalánu, přitom tolik neodnožovala a hodila se pod slivoně meruňky i broskvoně. Vyhýbám se vegetativnímu množení, nechci mít stromek zavirovaný dřív než se vysadí.
   V minulosti se to neřešilo. Do roku 1929 byla dominující ovocným druhem pravokořená Domácí švestka. Cokoli jiného se dalo naštěpovat na odkopek D.š., což byla i výborná podnož. První ranou byla mrazová kalamita v onom roce, další nástup PPV po válce. Dnes se Domácí nedoporučuje, protože infekce šarky zhoršuje vlastnosti podnože a naštěpované (i tolerantní) odrůdy.
   Kvalitní podnoží jsou semenáče Zelené renklódy a Wangheimovy. Přivítal bych ale něco bujnějšího, napadá mě Ontario nebo Wazonova, obě rostou o dost silněji než Z.r. 

Jak je na tom třeba Marunke (Ackermanova sl.) jako podnož? Mám na ní broskev, roste dobře, nepodrůstá. Zkouším také semenáče Chrudimské - zatím bujně rostou a u jako asi jedné z mála švestek pecky velice ochotně klíčí. Žlutý špendlík bych vlastnostmi zařadil někam k ZR.

Vegetativně množená Marunke mi přijde růstem podobná St. Julien, možná nepatrně slabší. Ale na listech má šarku, tak raději hledám nějaké semenáče.

Marunke (Ackermanova sl.) je pro broskvoně méně vhodná, protože u některých odrůd má hoší afinitu (srůstání) a kompatibilitu (vliv na životnost a zdravotní stav stromu). Broskve na ní mají tendenci přeplozovat a v důsledku toho jsou plody menší. Je pravda, že některé klony při vhodné agrotechnice nepodrůstají, ale přerušené kořeny se mohou chovat jako kořenové řízky = po likvidaci zdravého sadu "traktorem" je plocha následně zaplevelena podnožemi. V některých lokalitách s vysokým volným Ca je však Marunke jedna z mála vhodných.

Z užívaných podnoží se nyní jeví pro broskvoně a nektarinky jako nejperspektivnější selekce SIBERIAN C.

SfK.

Koštovka tejto slivečky po týždni, nakoľko je vysadená mimo zahradu je okolo nej metrová zelina nikto ju neplolieva je sucho plody sú vynikajucej kvality, sladká prijemné kyselinky, malá kôstka, štavnatá ličko začína červenať do plnej zrelosti chyba pár dni sladkosť 24 Brix.

Pán vysloužil, môžete potvrdiť, že Zelená ringlota a Wangheimova sú vhodné aj pre broskyne? Pre marhule by to mali byť vhodné podnože, ale sú vhodné aj pre broskyne? V knihe G. Čejka a kol. - Broskyne, myslím že autor tam uvádza, že vhodné slivkové podnože pre broskyne sú St. Julien A a Marunke (Sliva Ackermannova) - píšem teraz z hlavy, hádam som to nepoplietol, ale som si v podstate na 100% istý, že Zelena ringlota u broskýň uvedená nebola a Wangheimova - neviem na 100%, ale tiež asi nie. Musím pozrieť. Ale možno sa niečo za tie roky zmenilo? Na základe info z tej knihy som si na nejaké pokusy s broskyňami kúpil slivku na podnoži St. Julien A, zaujíma ma iba podnož, z ktorej by som si časom rád vzal očko a naočkoval miestny myrobalán a na St. Julien A potom následne naočkoval broskyňu (hádam budem rýchlejší ako PPV). Chcem sa ešte opýtať akú afinitu k broskyniam majú Vami získané semenáče St. Julien A? Máte to vyskúšané? Horšiu ako pôvodný St. Julien A? Ako niekto písal, hádam v tomto vlákne, pravdepodobne je semenami množený St. Julien A semenáč krížený s myrobalánom - predpokladám, že myrobalán ako rodič bude asi znižovať afinitu k broskyniam?!? Keďže broskyne na myrobaláne (aspoň teda podľa literatúry) nerastú...Ďakujem za info. Igor