Špendlík, mirabelka či mirabolán?

Nikoliv. Vaše tvrzení "Mirabelky (co rostou po mezích) jsou semenáče" není pravdivé. Na mezích a příkopech rostou kořenové výmladky podnožových myrobalánů. Často je to tak, že původní švestková alej byla kvůli šarce vykácena ale pařezy byly dosti vitální k vytvoření těch typických pásů křovin.

Pokud chcete z těchto "podnožových bank" vzít něco na podnožové pokusy, pak je dobré vzít pecky a tyto po stratifikaci zasít. U odkopků nemáte jistotu použitelného zdravotního stavu.

SfK.

Dovolím si nesouhlasit - na spoustě míst, jako i u nás, jsou tyto křoviny kombinací starých podnoží po odumření naroubované části + jejich semenáčů, často s velmi odlišnými vlastnostmi od původních matečnic.

Měli jsme na zahradě před 25-ti lety špendlík (žlutý plod podobný švestce),zrál v srpnu, ale málo podíl, napadený šarkou. Myrobalán roste na mezích, žlutý, červený, různé velikosti i chuti (dužnina nejde oddělit od pecky), dozrává od srpna do září. Mirabelkový strom mají sousedi a nemohou si jej vynachválit. Muži sbírají plody na pálení a mají vysokou výtěžnost, o chuti pálenky moc nevím. Ženy zase do koláčů, knedlíků a do kompotu. Dozrávají také konec srpna, září. Lenča

u nás, jsou tyto křoviny kombinací starých podnoží po odumření naroubované části + jejich semenáčů, často s velmi odlišnými vlastnostmi od původních matečnic.

Co je to původní matečnice? Jistěže se nedá vyloučit existence semenáčů. Ale drtivá většina keřů na mezích a kolem cest má svůj původ v podnožích. Rozdíly v jejich plodech jsou obrovské - v barvě - od žluté přes červenou až po černou, velikosti, chuti, sladkosti, odlučitelnosti i době dozrávání. Stačí si zajít do starého zanedbaného sadu, kde od kořenů starých švestek vyrůstají již plodící keře myrobalánů. Rozdíl v dozrávání jejich plodů činí až 1,5 měsíce. O nějaké uniformitě myrobalánových podnoží nemůže být řeč.

Uniformita myrobalánových podnoží je jen v rámci stejnověké aleje, která pocházela ze stejnéh ovocné školky.  Ale pak máte v stromořadí vřazeného opylovače nebo pozdější dosadbu a najednou je místo bíle kvetoucího křoví úsek kvetoucí růžově, nekde jsou používány i červenolisté formy podnoží, aby se ve školce snadno odlišily od kulturních zelenolistých štěpovanců.

Nejhorší je, že podnožové myrobalány nejsou množeny s ohledem na chuť, a tak jsou často vhodné jen do přislazovaných kvasů. Případný amygdalin krásně pak maskuje alkoholovitost chuti typickou pro řepno-cukerné kvasy.

SfK

Uniformita myrobalánových podnoží je jen v rámci stejnověké aleje, která pocházela ze stejnéh ovocné školky.

Možná ani to ne, pokud školkař množil podnože ze semen, což asi pro ozdravení materikálu dělal. Když si množím myrobalánové podnože sám, vyrostou z výsevu jednoho keře semenáčky lišící se jak dobou rašení, tak jednou dokonce i barvou listů (červenolistý). 

... přežilo něco z těch dovezených vzorků "Marunke"???

Ona spousta pecek je zkonzumována hlodavci a v zastíněných partiích i to co nezkonzumováno vyklíčí nemá šanci přerůst v dospělý keř. Samozřejmě jsou vyjímky potvrzující pravidlo, ale nebudu hledat semenáč mezi spoustou výmladků, když zdravotní stav je lepší při generativním množení výsevem pecek.
Pokud potřebuji plody odlučitelné od pecky a tolerantní šarce, je dobrou volbou pořízení Mirabelky Nancyské. Je však otázkou, co všechno se pod názvem MN prodává. Jeden z mi známých nadšenců má na zahradě už 5 stromků s podobnými vlastnostmi, které pořídil jako MN. rozdíly jsou natolik významné, že až 3 z nich by se daly registrovat jako samostatná odrůda. Tak čekám na letošní zrání MN, abych porovnal tu svoji (namnoženou ze stromu starého 60 let) s jeho "sbírkou". Přinejhorším to dopadne tak, že bude mít 6tou do stáda.

SfK.