Špendlíci, malé švestičky

V severní části Valašského království myrobalány nebyly. Aspoň si to myslím, protože jsem na žádné nenarazil. Je to záležitost posledních let kdy se začaly používat jako podnože při náhradách původních šárkou zdecimovaných sadů.
Po pravdě napsáno poprvé jsem viděl myrobalány na vojně na Záhorí.

Rafael.

Když si vzpomenu - u nás na Svitavsku - na staré švestky kolem silnic, které jsou už pryč a po nich zůstaly ty myrobalánové keře, tak bych tipnul, že se švestky na myrobalánových podnožích sázely těsně po válce, možná i před ní. Ve starém sadu po Němcích zůstaly po odumřelých švestkách většinou keře durancií. Sám nevím, proč se od pravokořených durancií jako podnoží ustoupilo. Jsou tolerantní, odnožují málo, afinita je dobrá, plodnost na nich taky.

Nemůžu za to dát ruku do ohně, že všude, ale alespoň mezi dětmi "prdlavky". Hospodáři je nenazývali nijak, zajímali se o ovoce, které mělo praktický význam. U tohoto se můžu opřít ne jen o své prarodiče, i teď si jsou na hřebenech nad Karlovicemi sady, kde jsou původní staré stromy špendlíků hospodaří tam rodina známého, když jsem tam byl naposledy na návštěvě děda známého mi říkal atˇ si jdu natrhat špendlíky(stromy jsou zašárkované a plodí pár plodů tak jednou za 5 let) nikdy pro to jiný název nepoužívali. Další jsou na konci údolí Brodské na hřebenu nad Novým Hrozenkovem místní starousedlík je také nazývá špendlíky a množí si je odkopky od zmírajícího stromu(stejná situace jako u známých dost ovoce na pálenku přinesou jednou za mnoho let, stromy přežily asi díky velké nadmořské výšce). Trnéčka nebo Bílá Trnéčka je slivoň s malými oválnými MODRÝMI plody(asi jako plody St Julien) hůře odlučitelná od pecky 90 % kvasu na slivovici je u oněch známých právě z této odrůdy kterou množí odkopky od nepaměti. Sám ji teď testuju na zahradě, protože jsem u ní nedokázal ani na jediném z mnoha stromů najít jakýkoliv projev šárky.

Odkloním se od tématu a zareaguji na foto prvního příspěvku. Před asi 15 lety jsem sadil údajně slívu Bryská. Uschla mi. Z kmínku vyrazil výhonek, samozřejmě že ho kluk trefil míčem. Drohý rok z oblasti roubování vyrazil výhon.Nechal jsem ho.Plody jsou velice podobné jako na fotografii. 20-30 mm. Úroda slušná, pravidelná.Plody nerostou v trsech, spíše jednotlivě. Chuť dobrá, v knedlících vynikající.

Bryskou jsem v minulosti pěstoval. Plody měla podobné, kulaté, ale přeci jen o dost větší.  Na obrázku zadavatele je St. Julien

Onen St.Julien mi přípomíná "St. Lipnickou",růst, habitus,listy i plody vzdálené"sáh"od sebe.

Lipnická má vejčitý tvar plodu asi jako zmenšená Wangheimova ale ke stopce více zešpičatělý. Navíc sladkost Lipnické(alespoň podle prvních úrod) je naprosto tipická(jako přezrálá osluněná durancie). Julienka má plody téměř pravidelně kulaté s chutí asi jako trochu méně sladká domácí švestka(chuť je subjektivní takže to berte s rezervou, navíc jsem ji naposledy ochutnával před rokem). Lipnická doplácí na to, že aroma zůstane překryto cukry(stejně jako je aroma některých zimních jablek překryto po sklizni kyselinkami) pro mě je to ideální donor cukru do kvasu jen škoda té o něco slabší plodnosti.

Ještě bych si dovolil malý off topic. Pokud se podívám na měřené cukernatosti (založil jsem na to téma), tak aniž bych chtěl dělat reklamu panu Chovancovi, Lipnickou bych do žita, na základě ochutnání prvních plodů, rozhodně neházel. Letošní průběh jara a léta je u nás(valašsko cca 440 m.n.m.) extrémě teplý, a přes to ranné odrůdy, na které Lipnická navazuje, nedosahují hranice cukernatosti využitelné kvasinkami. Durancie jsou i přes letošní téměř jisté posunutí termínu sklizně ještě "na houbách" zatím se mi Lipnická jeví z mého palírenského hlediska jako budoucí superpomocník (třeba bude náchylná na monilii laxu nebo jiné chuťovky poslední doby ale jak řekl stařeček Pagáč: "najhlůpější je člověk co plače o sklénku, která sa má teprv rozbiť").

Jenca

Postřehy, co má Jenca, mohu stoprocentně potvrdit.S obrázkem zadavatele má Lipnická málo  společného, tvarem není kulatá.
   S ohledem na teplé počasí jsem taky čekal vyšší cukernatost skorých sliv.  Příčiny vidím dvě. Roli hraje orčitě mimořádná plodnost, způsobila jak menší plody, tak trochu míň cukru. Druhý faktor skledávám ve zkrácení vegetační doby - ovoce dozrálo o cca 3 týdny dřív a některé odrůdy možná úplně zesládnout prostě nestihly.
   Co se týče Lipnické, podle její chuti soudím, že čistý destilát žádné terno asi nebude. Ovšem na doslazení wangheimek či lepotic to může být zajímavá surovina. Krom nijak závratné plodnosti mi vadí na dnešní dobu hodně malé plody. Ale buďme za ni rádi. Zatímco příval nových odrůd jablek připomíná průjem, nadějné jsou české třešně, se švestkami to žádná hitparáda není. 

Tvar plodů je u Lipnické samozřejmě jiný,  růst "cik-cak"a řídká koruna tam ta podobnot se St. Jul. je jako vejce-vejci.Jinak naprostý suhlas s tím co napsal pan Vysloužil, navíc nevěřím panu Chovancovi ani tu výtěžnost destilátu (bez použití různých okyselovačů a turbo kvasnic),výrazné aroma, bude taky jen zbožné přání.Jak pravil můj děda"Já sem ogar z dědiny, mám okna na hnoju, dveří do lesa, ja temu ogarku nerozumím!