Slivoně - roubovaná část pod zemí

Dobrý den, tento rok jsem zakoupil zahradu i se staršími stromy-švestky asi 5ti leté - nestříhané a sázene s rouby pod zem. Tyto stromy letos nasadily pouze par květu. Je nějaka šance na jejich záchranu? Pokud ne, mohu zasadit nové švestky letos, na stejné místo? jiné místo není.Děkuji za reakce.Michalll.

Když není zřejmé, kde je místo srůstu (podnož/odrůda), může se jednat o stromky vyrostlé z pecky-neroubované, pravokořenné.Ale když jste přesvědčen, že roubované stromky jsou "utopené", s místem srůstu pod úrovní terénu, můžou v budoucnu docela dobře prosperovat.

Pět roků je velmi krátká doba na posouzení perspektívy rostlin k dalšímu pěstování... zvláště pokud nebyly ošetřovány,řezány.Pokud do budoucna, až přijdou do plodnosti budou přinášet uspokojivou úrodu, není je třeba měnit za jiné.Zpravokořeněním odrůdy se kvalita,kvantita významně nesníží.

zahradu i se staršími stromy-švestky asi 5ti leté

Vy považujete 5 leté stromy švestek za starší? To jsou přece docela mladé stromky!  Konkrétně u švestek bych se toho - tak jak píše p. moudivláček - nebál. Podle čeho soudíte, že byly zasazeny s rouby pod zem?

 Ja se domnivam, ze zpravokoreneny strom je to same jako semenac. To v prvni rade znamena vysoky rust. A to mi jako zhorseni kvality prijde. K urode objednavat pozarni zebrik nebude asi to prave orechove. Nebo se pletu?

Pletete. Pokud pomineme moderní slivoňové podnože pro nízkokmeny, pak většina slivoní je dodnes štěpována na myrobalánech, St.Julien a dalších podnožích, které rostou vesměs ještě bujněji než naštěpovaná odrůda. Je známou skutečností, že Domácí švestky naštěpované na myrobalánech více rostou a méně plodí než ty pravokořené z odkopků. Ryngle a mirabelky přímo vyžadují bujné myrobalány, jinak brzy přestávají růsta a stárnou.
   Co se týče podsazených švestek - je-li podnož bujnější a afinita srůstu dobrá, naštěpovaná část příliš ochotně zpravokořeňovat beztak nebude. U stromků utopených při výsadbě příliš hluboko nevidím problém ve zpravokořenění nýbrž v riziku kořenové asfyxie.

Tak tak. Myslím si, že tento názor je jakýsi zavedený omyl či nepochopení. Proč by, zpravokořenělá odrůda drobného vzrůstu, jakéhokoliv stromu, měla po zpravokořenění tvořit vysoký strom? Na základě čeho? To by se pak slabě rostoucí odrůda naroubovala, pak převedla na vlastní kořeny a už by rázem z ní byla odrůda silně rostoucí.

Je to jabloňový mýtus. Zavedení typových slaběrostoucích podnoží umožnilo pěstovat jablka namísto velikých stromů na tvarech velikosti většího keříku. Když pak taková silnější odrůda (Blenheim, Boskoop) zpravokořenila, projevilo se to přímo růstovým skokem, dokonce dočasným vymizením plodnosti, která již na slabé podnoži nastoupila.  

Některé...,většina odkopků, nebo semenáčků švestek vytváří menší koruny, viz wangenheimová, která je považována za slabě rostoucí podnož.

Zatím se ani pořádně neví, zda jsou stromky roubované, nebo to jsou stromky vzniklé přirozenou cestou z odkopků, pecek.

Samozřejmě, že není ideální standartně sázet stromky s místem štěpování pod úrovní terénu, ale když už se tak stalo, je to daný jev.Stromky bych nevykopával za účelem zvednutí, a zasazení výše.A nakonec se pak ukáže, že je to nějaký semenáč.

Ze zvědavosti bych odstranil vrchní zeminu u kmínku, aby se ukázalo, zda je stromek na semenáči, nebo naočkovaný na podnoži.

Na podzim jsem nasadil svestku Hanita(myrobalan) a jablon Jonatan(A2) naockovanym mistem nad zem. Bylo to bohuzel naockovane strasne blizko korenu a tak se mi stalo, ze jak sednula zem a na jare prselo, tak se mi misto naockovani dostalo pul centimetru pod uroven terenu.

Prstem jsem ted lehce odhrnul hlinu kolem stromku a z tech naockovanych mist uz rostou 2 - 3 mlade bile koreny. Vadi tech par korenu z uslechtile odrudy, muze to mit nejaky vliv? Nemuze se stat, ze podnoze uhynou?

Napadlo me, ze bych kolem kmenu stromku odkopl trochu hliny, ale obavam se, ze po dalsich destich se tam naplavi hlina znova, protoze je to nasazene v kopci.

Pokud si troufate a podari se Vam rycem nadzvednout cely stromek, tak to udelejte a podhrnete jej hlinou. Pokud si netroufate, tak stromek na podzim presadte. V kazdem pripade bych do te doby korinky odstranoval. Ted uz bych se do presazovani nepoustel.