Šarka

No, já šarku na zahradě mám i staré stromy. Ale zas tak moc mně nevadí. Vychází mně, že i kdybych měl na zahradě tak 4 stromy švestky domácí, dají mně i v letech, kdy je šarky hodně, nějaké nenapadené švestky na zavařování a na povidla. A v letech, kdy je šárka slabá, dají i švestky na kvas.  Na slivovici mám velké cukání vysadit plodový myrobalán, to je mimořádně odolný strom co se týká nízkých teplot na jaře, obecně klimatických podmínek i šarky. něco už inzeruje sempra. A na zahradě už nějakou dobu mám buď jakýsi kříženec plodového myrobalánu nebo mirabelku, která plodí každý rok a hodně, takže na slivovici to vypadá docela nadějně.

Zatím je boj se šarkou velkým otazníkem.Prodávané tolerantní odrůdy se nemají vysazovat do zamořených rajonů.I ty v takovém prostředí špatně odolávají.Zatím se šarka nevyskytuje v několika vyšších polohách, kde je tzv. ovocnářský ráj a kde nikdo nestříká ani proti pilatce.Nejsem zastáncem hromadného kácení, z vlastní zkušenosti vím, že i odrůda trpící šarkou je odolnější, má-li dostatek živin přístupných kořeny(spodním hnojením).U švestky domácí takto vyživované nemám se šarkou problémy, i když některé zasažené plody předčasně opadnou.Je jich jen pár.Ostatní plody jsou nádherné a ještě teď je mám na stromě.  AB

O slivonně se intenzivně zajímám asi 3 roky.Vysadili jsme sad z odrud jojo- čač. najbolja  -čač. lepotice a valor v druhem roce po výsadbě už to plodí podnože myrobalán. plody velké ale upřímně řeknu ta chut je teměř stejna u všech odrud rynglovitě fádní.Doma máme jednu švestku domací 40 letou s šárkou ale plody vždy nějaké jsou někdy až k 70kg.letos v naší oblasti plodí každý keř u cesty i stromy které loni neudržely ani plod tak jsou přimo obsypane.Rad bych se chtel dotázat odborníku jak to s šarkou vlastně je.mi to připadá že stromy po infekci za nějaky čas zase začnou plodit normálně.píšu to proto že ta chut dom.švesky je prostě nedostižna. druha věc co mě napadá je že z pecky vyrostlý strom je zdravý prosty všech virovych chorob vím že nebude stejny jako mateční strom ale podobný snad ano.Když se zamyslím že po stovky let naši předkove množili švestku převažně z odkopku v podstatě množili po generace všechny virove nemoci a švestky plodí stale.proto ta uvaha o rozmnožení z pecek přerušení řady vir. nemocí. počkám si poměrně dlouho na výsledky ale myslim že to mame zkoušet ty stromy za to určitě stojí . Napište nazory

Semenáč z pecky sice šarku nezdědí, ale nikde není řečeno, že je vůči ní odolný, nebo aspoň tolerantní.Mšicemi, puklicemi i nářadím lze šarku přenést.A to je ten problém.Nemoc se nedědí, ale vnímavost ano.  AB

U mne se na zahradě objevila Šarka v roce 1984. Podle mne byla dovlečena infikovanými a nezodpovědně prodávanými výpěstky. Pokud jsem nějak pátral o původu, tak to není nic nového, na Balkáně byla popsaná již v roce 1915. V bulharštine šarka znamená neštovice. Je zbytečné nějak polemizovat o ní a začít šlechtit a to je ten problém, kdo to má desítky let platit. Je to na dlouhé období. Mluvil jsem s jedním šlechtitelem jak se má postupovat. Ve stručnosti asi takto. Sledduje se sad s mnoha odrůdami nebo mutacemi švestky domácí, kde se stále vysazují nové stromky mezi ty silně napadené. Říká se tomu odborně aby na ně působil mohutný vektor infekce. A ty stromky, které odolávají nejdéle nebo příznaky jsou nejmenší se pak množí dál a sazí až se náhodou najde ten nejodolnější.  Problém je v tom, že je to systematická práce na více než jednu generaci.

S Vašim poznatkom ohľadne výživy sůhlasím. U nás je šárka všade, ale v doline, kde je kvalitná ornica, predsa slivky každý rok bohato rodia a vačšina plodov je zdravá. Oproti tomu na svahoch, kde je poda kamenitá, napadnuté stromy slivky neudržia a všetko opadá predčasne do mkona augusta. Takže úroda je tam tak raz za desať rokov  :(