Samosprašná švestka na jídlo

Prosím o radu ohledně vysazení slivoně na menší zahradu v Brdech, nadmořská výška necelých 300 m n.m. Plánuji jeden stromek pro přímou spotřebu, potřebuji samosprašnou odrůdu s dobrou chutí blízkou švestce domácí. Uvažovala jsem o odrůdě Jojo kvůli rezistenci na šarku, ale v diskuzi na této stránce jsem nabylo dojmu, že je málo odolná k moniliové hnilobě a je třeba ji chemicky ošetřovat. Nejsem přítelem chemie a dala bych přednost odrůdě, kterou by bylo možno pěstovat bez chemických postřiků, i když by to byl kompromis z hlediska odolnosti na šarku a chuti. Můžete mi prosím poradit, jakou odrůdu byste v tomto případě zvolili? Děkuji.

Těžká rada.  Chcete-li švestku na jídlo, netrváte na vysoké cukernatosti jako příznivci slivovice. Tak máte dost široký výběr. Chcete švestku chutí podobnou Domácí - to se Vám výběr zase zúžil.  Chtěla byste nějakou co příliš netrpí šarkou, ale ani moniliózou (té teda letos je!).  Pro přímou spotřebu to chce švestku s delší dobou sklizňové zralosti, tedy asi žádnou z čačanských pološvestek. Chcete-li samosprašnou, asi v okolí žádné slivoně nerostou. I když je šarka všudypřítomná, přeci je u osamělých švestech (nejsou-li kolem samé trnkové keře a jiné peckoviny) pravděpodobnost rychlé infekce menší.
   Asi bych vybíral mezi těmito odrůdami: Chrudimská, Těchobuzická, Tulu Gras, Valjevka, Gabrovská, Valor, Hanita. 
   Pro potřeby přímého konzumu bych na stromek přirouboval 1 - 2 odrůdy postupně dozrávající.

Děkuji mnohokrát za radu. Zkusila bych to s těmi 2 až třemi odrůdami na jedné podnoži.

Prosím ještě o radu, kterou odrůdu byste doporučoval zakoupit nyní první jako stromek. V mém okolí jsou k dostání Hanita, Těchobuzická, Gabrovská a Valjevka. (Ale nepodařilo se mi najít u Těchobuzické, zda je samosprašná. U Gabrovské se píše, že je částečně samosprašná (s opylovačem Stanley - nebyl by to problém?)... Podle popisu je můj favorit Gabrovská, ale to je čistě teoreticky a ráda si nechám poradit od člověka s praktickými zkušenostmi.

A druhá otázka, kdy myslíte, že by pak bylo vhodné ke stromku letos na podzim zasazenému přiroubovat další 1-2 odrůdy? Hned teď na jaře, nebo na jaře 2010?

Začnu odzadu. Nejlíp by se roubovalo hned na jaře, protože letorosty ze školky jsou pěkně silné. Ale nezakořeněným opeckovinám se špatně ujímají rouby (mně se to aspoň na rozdíl od jabloní nepodařilo). Tedy potom na jaře 2010. Je ovšem možné, že prvním rokem stromek, nebude-li z kontejneru,   tak silné výhony nevytvoří.
   Samosprašnost bych neřešil. Pokud nežijete na samotě daleko od jiných zahrad, s opylením nebudou problémy.
    Co koupíte jako první je jedno. Dost velký rozdíl v kvalitě vidím mezi švestkami a pološvestkami. Na rozdíl od jiného ovoce je nevhodnou vlastností většiny pološvestek jejich větší šťavnatost. Přednost je to jen na první kousnutí. Na knedlíky, koláče, kompot, povidla (pro slovenské přátele lekvár) nebo sušení se šťavnaté pološvestky nehodí nebo jsou podstatně horší. Ani na pálení to není výhra. Tužší a sušší švestky mají podstatně vyšší procento cukru. Tekutost kvasu není dána tolik šťavnatostí ovoce, jako prokvašením cukrů. Výjimkou jsou durancie, ale to je jiná kapitola, ty se nehodí na nic jiného.

Díky moc. Švestky pokud vím jsou Chrudimská, Těchobuzická a Tuleu Gras, ostatní jsou pološvestky a u Gabrovské si nejsem jistá, to je asi pološvestka, ne? Těchobuzickou ve středních Čechách asi seženu, ale Chrudimskou a Tuleu Gras netuším... nevíte prosím, kde by se daly koupit?

Asi vím, ale je to reklama...  Lze je najít i na netu.
   Gabrovská možná podle literatury pološvestkou je, nevím,  ale její dužina mi připomíná spíš švestku, s Čačanskými se kvalitou nedá srovnat. Totéž platí o Valjevce.

Dobrý den.Jojo je pološvestka, ale mohu Vás ujistit že např.letos mě mnoho odrůd které pěstuji silně trpělo moniliozou a Jojo vyšlo jako loni z nich nejlépe.Ve velké násadě plodů jich bylo shnilých jen několik.Je škodou pro tázající se, že na těchto stránkách, ikdyž slouží drobné zahrádkářské veřejnosti nejdou zveřejnit odkazy na firmy a ovocné školky.Na jiných stránkách to možné je.Je to škoda.

Děkuji za vsechny reakce. Ještě bych se chtěla zeptat na odrůdu Tuleu gras - píše se o ní, že se jí dobře daří v teplejších polohách a v dobrých půdních podmínkách dostatečně zásobených vláhou. U jiných se to nepíše. Máte prosím zkušenosti, jestli je např. na vláhu víc citlivá než jiné odrůdy?

Ve svém prvním dotazu se ptáte na samosprašnou švestku. Tuleu Gras je však cizosprašná, jako řada rumunských švestek. Stanislaw

Pan Vysloužil v předchozí reakci psal, že by samosprašnost neřešil a že pokud nežijeme na samotě daleko od jiných zahrad, s opylením nebudou problémy. Tedy na samotě nejsme a zahrady okolo jsou... ale kolik tam je kde švestek nevím. Nejbližší sousedi švestky každopádně nemají. Tak teď tedy nevím. Pomůže, když bude na jednom stromě naroubovaných víc odrůd? Každopádně bych raději švestku než pološvestku.