Rez staršej slivky - dlhé minuloročné letorasty

Zdravim

Rad by som sa Vás opýtal ako a kedy orezať túto slivku - hlavne dlhé letorasty.

Minulý rok bol strom výraznejšie presvetleny. Žial letný rez sa neurobil a výsledkom sú vyše 1m dlhé letorasty.

Otázky:

1. ako orezať tento strom aby na budúci rok na jar nevyzeral rovnako alebo hustejšie?

2. Orezať všetky letorasty naraz? (na prevod, na konárový krúžok)?

3. V prípade, že je letorast vhodný na pokračovanie konára, ale nieje možnosť urobiť rez na prevod vo vhodnom mieste  - nechať ho bez rezu (dlhý) alebo použiť DSR na vnútorný púčik a v lete zrezať na prevod?

Vďaka za rady RP

Osobně řežu peckoviny klidně v zimním období a zatím jsem si nevšimnul nějakých problémů. Je jasné že takto bujně rostoucí slívu můžu klidně říznout až v době květu a není to bůbec na škodu. Na druhou stranu tyto termíny, tedy že peckoviny by se měly řezat počínaje květem dále, se nedají aplikovat pro velkou část reálných stromů, vzhledem k tomu, že reálné stromy jsou více či méně zababčené, nebo přestárlé a řez, který děláme, tak děláme s cílem, že chceme podpořit růst. Je jasné, že doba květu je z tohoto pohledu jedna z nejhorších možných.

Problém horšího zacelování ran při řezu v zimě se dá krásně obejít tím, že si necháme dočasné pahýlky, které potom uřežeme v době nakvétání. Pro člověka, který má několik málo stromů, není samozřejmě nutné, aby řezal peckoviny v zimě, pro mě, jakožto člověka, který ošetřuje spousty ovocných stromů během zimního období, ale ano. Upozornuju ale na to, že kdybch si všiml jakýhkoliv negativních změn, při řezu peckovin v zimě, nechal bych toho! Rozhodně jsem si nestanovil vlastní pravidla, jen kvůli tomu, abych mohl peckoviny ošetřovat společně s jádrovinami..

Každopádně stromek na snímku je pěkný, to že bujně roste, to je v pořádku, růst se sám od sebe výrazně zmírní, až strom vstoupí do plodnosti, nebojte, není třeba ho oslabovat pozdními řezy, jakkoliv je to samozřejmě možné...

           Ing. Fidla

Název vlákna mi připomíná místní reklamu "Chcete se setkat se starší ženou ve vašem okolí?" Cožpak tohle je starší slivka...?
    Jinak co se týče výše napsaných příspěvků dvou renomovaných odborníků. Schizofrenně řeknu, že si myslím to, co píše p. Hlavatý a dělám to jako Ing. Fidla. Peckoviny (mimo meruněk a broskvoní) řežu v předjaří, kdy na to mám čas. A stromy to skutečně zvládnou. Ořezané větve bez listí se taky líp zpracují
   Jinak ovšem vyznávám názor, že období květu není pro řez nejhorší nýbrž nejlepší doba - myslím z hlediska hojení řezných ran, s čímž mívají peckoviny problémy. Když stromek nechce růst (což není problém zadavatele) možno trochu dřív. 
    Podzimní řez peckovin nedělám. Netvrdím, že by to nešlo, ale nevidím ho jako nezbytný.

Z hlediska hojeníran nemůže být sporu o tom, že opravdu nejlepší doba na odřezání větve ve větevním kroužku je doba květu. A v tuto dobu opravdu doporučuju větve na větevní kroužek odřezávat. Dobu kvetení jsem myslel jako jeden z nejhorších termínů pro řez peckovin v případě, že se bavíme o stromcích, kde řezem chceme povzbudit růst, at už zababčených, nebo starších, už méně rostoucích stromech. Škoda ubčených zaba peckovin při řezu v tomto termínu jsou výrazně větší, než u zababčených jádrovin, takové mám aspoň osobní zkušenosti.

                                Ing. Fidla

Tomu rozumím.
Napíšu teď názor, který nemám ničm podložený, než subjektivními dojmy a vlastním pozorováním. Knihy to nepíšou.
   Že řez v době květu má tlumit růst, zatímco řez v předjaří růst podporuje, se dočteme všude a má to svoji logiku. Minerály, ukryté přes zimu v kořenech buď natlačené do květů odřežeme nebo včasným řezem všechny pošleme do zbývajících pupenů. Asi to funguje, pokud jsou stromy odkázány pouze na živiny a vodu, které jsou v půdě od přírody. Jestliže sadař zalévá, kypří, hnojí a stromy mají spíš přebytek než nedostatek živin, je nejspíš vliv doby řezu na následný růst značně omezen. Opakuji, že jde jen o můj dojem, protože exaktně posoudit dva úplně stejné stromy na stejném místě a aplikovat dva stejné, jen jinak termínované řezy, prakticky nelze.
    Opakovaně jsem přeroubovával jabloně v různou dobu. Někdy jsem využil prvního momentu, kdy začla téct míza (což bývá již touto dobou), jindy jsem přeroubovával za květu i po něm, tedy až o 2 měsíce později. Jediný rozdíl, který jsem zjistil byl, že rouby štěpované brzy, dlouho stojí, zatímco u pozdního roubování rostou praktidcky okamžitě (za 3 dny je to poznat). Rozdíly v přírůstcích nevidím žádné, oproti očekávání je malý i rozdíl v době ukončení růstu výhonů z roubů.
    Nicméně souhlasím, že u zababčených stromů nemá smysl na jaře s řezem nikterak otálet

Vďaka za rady. Tesne pred kvitnutim slivku ostriham.

PS: p. Vysloužil - každý v tom názve vidí čo chce vidieť :) 

a je to slivka staršia ako 2-3 roky - o koľko netuším a tak som napísal len staršia...

RP

Podívám-li se na tu "staršiu slivku" ještě jenou, napadně mě několik myšlenek:
Jaký je zamýšlený tvar stromu? Pokud to má být kmenný tvar (pro slivoně nejpřirozenější), není kmen příliš krátký? Není tam zbytečně moc pater?
   Osobně bych úplně nezavrhoval nihilistický přístup - letos se stromkem nedělat vůbec nic. Jedná se skutečně o velmi mladou slivoň, zababčení jí opravdu nehrozí. Naopak, je potřeba, aby přírůstky byly menší a stromek se pořádně rozplodil. Většina slivoní má docela dobrou vlastnost - zaujmout vcelku správný tvar koruny i bez razantních zákroků. Vzpřímený pyramidální růst byl způsobený hlubokým řezem a následným bujným růstem kolmých výhonů. Když stromek necháte tak, jak je, další přírůstky už budou menší. V tomto nebo příštím roce nezakrácené dřevo zaplodí a koruna se vahou ovoce rozevře. Pokud bude příliš hustá, není problém ji kdykoli později prosvětlit odstraněním celých větví.

Toľko plodonosného dreva aby sa slivka "rozevřela" váhou úrody už v tomto roku tam nevidím.

Museli bychom se podívat zblízka, jestli na letorostech jsou květní pupeny. Některé slivoně je na jednoletých (i kolmých)  již mívají, jiné ne. Jak je na tom tato, to nevíme. I kdyby letos na jednoletých letorostech strom nezaplodil, tak v příštím roce na tomtéž dřevě zaručeně a převážně v jejich horní třetině. Vzhledem k jejich délce by pak k ohnutí dojít mělo.

Stromček by som bez rezu neponechal ... Gro rezu by som ale presunul do neskorého leta až začiatku jesene, hlavným úkolom je presvetlenie

Píšeš skoro totéž, co já. Pokud ponecháš řez na léto až podzim, říkáš jinými slovy, že tuto vegetační sezónu necháváš víceméně bez řezu.
   O vhodnosti prosvětlení nepochybuji. Pokud se ale průklest neprovede, konkrétně slivoň často zareaguje proschnutím nadbytečného obrostu - jakýmsi samozmlazením. Není to správné, ale lze to číst jako signál, co strom chce.  Neprosvětlené koruny slivoní taky neplodí o tolik horší a drobnější plody jako je tomu u jablek, hrušek, broskví.
   Chtěl jsem hlavně říci, že pokud by p. proman na strom nesáhnul, udělá méně škody než když zopakuje řez z loňska.