podnož z pecky

Před několika lety jsem odkopl u zapadlé silnice s velkou radostí pár špendlíků. Po pročtení tohoto fóra pěstuju určitě myrolabán. Ale stromky jsou zdravé. Chtěl bych se pokusit proniknout do vyšších úrovní pěstování a zkusit také roubování. Před 2 lety jsem na kraj záhonu nasypal hrst zralých plodů, že si vypěstuju podnože. Nevyrostlo nic. Můžete mi, prosím, prozradit know-how, aby z těch pecek něco vyrostlo... Děkuji, Pepík

Nevím, jestli je to nejlepší způsob, ale dělám to následovně. Pecky zamíchám v létě do písku  a ve velkém květináči zanořím do půdy. Víc se o ně nestarám. Asi v březnu vysypu na noviny a stratifikované pecky vyberu a vyseju do truhlíků (písek, perlit, rašelina, aj). Asi 10 cm semenáčkům zaštípnu dlouhý kůlový kořínek a nadzemní část za 2. pravým listem. Tyto pak vysadím na záhonek. Příští jaro ty silnější lze roubovat.

Dobrý den pane doktore. Tomu kůlovému kořínku rozumím velmi dobře, ale proč zaštipujete i za druhým listem? Je to tím, že chcete vyrovnat poměr mezi nadzemní částí a kořenovou soustavou? Po tom zaštípnutí přeci začnou prorůstat i další již se tvořící očka. Nikdy jsem totiž nadzemní část nezaštipoval. To bych udělal pokud bych chtěl, aby se to ponechané rozvětvilo. Samozřejmě upravuji již narostlou podnož, ale proč malý semenáček? Přeji pěkný den. Stanislaw:-)

Jako odborník to budete určitě vědět lépe. Napadlo mě zmenšit nadzemní část kvůli porušeným a redukovaným kořínkům. Podobně jako u řezu před výsadbou. Vždycky se totiž nezaštípnutým rostlinkám po přesazení svěsily špičky, někdy dokonce zaschly a vyrašily beztak z nižších oček. Kupodivu, zaštípnuté semenáčky se většinou nerozvětvují, pokračuje horní pupen. Ale možná je to zbytečné, nevím.

Není potřeba složitých operací. Zralé plody vypeckovat, pecky omít vodou, lehce osušit. Výsev provádět až v listopadu. Do té doby skladujte pecky v lednici, zamezíte tím přesušení, což je nežádoucí. Je vhodné výsev chránit proti ptákům a hlodavcům. Na okraj záhonku zakopejte pevnou nádobu, naplnte zeminou nebo pískem, pecky vmíchejte do této náplně. Zajistěte proti ptákům pletivem a čekejte do jara. Jak zmizí sníh vysejte na záhonek. Lze vysévat přímo na podzim do záhonků, a nebo někdo doporučuje nádobu s výsevem na podzim zakopat hlouběji do země, s tímto nemám vlastní zkušenost. Popsaným způsobem postupuji i při výsevech jader jablečných a hruškových, ty vzejdou krátce po sněhovém tání. Vysejte raději více i ten hlodavec musí z něčeho žít, ale u nás se nemusí stravovat, to je pravda. Klíčivost pecek může být různá. Nedejte se odradit nezdarem. Mnoho radosti z práce na zahradě přeje Václav Janoš.

Způsobů je samozřejmě mnoho, podstatou všech je stratifikace semen přes zimu a brzký výsev.
   Vysívám raději do truhlíků než záhonů z těchto důvodů: 
1. Zeminu do truhlíků zvolím lehkou s perlitem a pískem, jakou na záhonku nemám. Semena v ní lépe klíčí a semenáčky koření
2. Odpadne práce s pletím záhonku při vzcházení semen - těžko někdy odlišit klíčící plevel od klíčících semnáčků
3. Ponecháním semenáčků bez přesazení je jednak výsadba příliš hustá, navíc středový kořen semenáčků roste dlouho kolmo dolů a po vyrytí roubovanců není kořenový systém dobře vyvinutý.
   Zajímavou možností (nezkoušel jsem) je výsev semen podnoží přímo na místo plánovaného stromku. 

Zapěstováním podnože bez přesazování, zůstává kulový kořen neporušen, dorůstá do velkých hloubek, ze kterých vyživuje strom při nedostatku vláhy. Tímto se stává odolnějším, taková volba vyžaduje pečlivou a trpělivou péči při vyžínání a ochraně proti zvěři.

Tu prosbu o radu jem psal já. Diskuse okolo kůlového kořene mi připomenula doby, kdy jsem dobýval staré vysokmeny, roubované zřejmě na pláňatech z mezí. Připadal jsem si jak ve filmech kde vojáci zakopávali tanky. Než jsem dostal na přeseknutí prostředního kořene musel jsem vyrýt velikou díru, abych se na něj dostal, pod horní kořeny.