Plodový myrobalán

Když se tady diskutuje o myrobalánu, před nějakou dobou, rokem, dva jsem kdesi narazil na zprávu, že jakýsi šlechtitel vybral mezi polodivoce rostoucímu myrobalány několik variant s plody sladšími a většími naž mají normální běžné myrobalány používané na podnože. Přitom by měly být na nepříznivé podmínky stejně odolné jako normální myrobalány. Mě ten plodový myrobalán dost láká, protože mám zkušenosti s plodováním normálních myrobalánů a ty se v mých podmínkách jeví jako extrémně odolné proti mrazům, v době květu i jindy i velice odolné proti škůdcům. Kvetou a plodí doslova každý rok a byly by ideální pro drsnější oblasti jako ovoce i na kvas, jen ty plody jsou poměrně malé a málo sladké. Výhoda je i to, že se zralé dají otřepat.

Zatímjsem ho ale v prodeji nikde nenašel. Má s těmito plodovými myrobalány už někdo zkušenosti?

V pomologiích jsou uváděny slovenské odrůdy plodových myrobalánů Klasik, Klar, Klaret. Už jsem se po nich tady na fóru sháněl, jestli je někdo nemá.  Od planých se údajně liší jen velikostí a barbvou plodů (klaret má červené i listy)
  Dnes se hojně rozšiřují plodové velkoplodé myrobalány  - Obilnaja, Zurna, Unico, Rumjanaja Zorka, Otomar a další. Podobnými myrobalány jsou ve skutečnosti i i deklarované křížence slyvoň-nektaryn a slyvoň-viszeň, které prodávali na trzích polští podvodníci (nezřídka již infikované šarkou).
   Všechny tyto slivoně se habitem podobají planým myrobalánům. Plody mají podstatně větší i chutnější. Sladkostí se ale pozdním švestkám nevyrovnají. Intenzita jejich růstu se dost liší, plodnost taky. 
  

Některé z těch mirobalánů opravdu kříženci jsou. Třeba Obilnaja a Zurna jsou mirobalán x japonská slíva.

Japonské slívy jsou velké křupavé trvanlivé a bez chuti. Vozí se k nám v zimě. Z marketů můžete znát i jejich křížence s meruňkami (plumcot, aprium). Obvykle se prodávají pod názvem "Slíva modrá"...

Takto vypadají plody Obilnaji. Překvapily mě svou velikostí. Chuť lepší než u běžných mirobalánů, ještě nejsou úplně zralé.

Já o něho mám zájem taky proto, že mám včely. A co mám zkušenosti s běžným myrobalánem, tak ten kvete mezi ovocnými stromy výrazně jako první a každý rok hodně a včelky na něho ochotně létají na pyl a asi i na sladinu. Myrobalán u včel tak docela znatelně urychluje jarní rozvoj včel a prodlužuje období, kdy se včely rozjíždějí na kvalitním pylu a sladině z ovocných stromů. A to ještě navíc jsou z něho plody.

Někde na jižní Moravě nebo v Polabí by se na to lépe hodila klasická meruňka, ale všude jinde v republice až po drsné až horské oblasti je na to díky velké odolnosti květů proti mrazům a obecně životaschopnosti vhodnější myrobalán.

Jinak divoký myrobalán má taky mnohem řidší dužinu než třeba domácí švestka.  Já teď v poslední době docela dost dělám z těchto plodů povidla. U domácí švestky se vyloupe 5 litrů a musí se vařit s vodou, aby se nepřipálila a po propasírování je z těch 5 litrů vyloupaných švestek takové cca 2 litry povidel. U myrobalánu se vyloupe 5 litrů, nemusí se do něho na vaření dolévat žádná voda, ta z něho přímo teče a po propasírování a zahuštění je z těch 5 litrů vyloupaných myrobalánů tak sotva litr povidel. Chuťově ale perfektních, i když možná se to zdá, možná mám zkaženou chuť ze všelijaký Lidlových povidel a jamů nadstavovaných řepou.

Podobné to bude i u kvasů. Švestky třeba domácí, kromě toho, že mají hodně cukrů, mají hodně sušiny a málo vody a proto švestkový kvas kvasí pomalu a dlouho a hodně z něho poteče. Myrobalám, jak je řídký, plody se v sudu rychle rozloží na kaši a ta troška cukru v něm prokvasí během týdne, dvou týdnů a stejně rychle se musí vypálit, jinak se zkazí.

Myrobalány jsou pomalu invazivní dřevinou, a je radost pozorovat proměnlivost jednotlivých semenáčů co se do kvality plodů týče. Měl jsem možnost nalézt typy od drobných plodů s matlavou dužninou ulpivající na pecce s překyslou slupkou, až po typy s sladkou a šťavnatou dužninou před vlastní zralostí odlučitelnou od pecky i s poměrně velkými plody. Barva slupky pak od žluté až téměř po černou. Nicméně letos podle mně není nad Althanovu renklódu. J.Pavlíček.

zdravím a chci poprosit, jestli nemáte i nějakou fotku toho Vašeho myrobalánu a jestli se náhodou nejedná a RUMJANAJA ZORKA.Mam o ni zájem a podle Vašeho příspěvku jsem usoudil, že budete mít skušenosti s touto odrudou.Jestli Vás to nebude zatěžovat a podělíte se o nějakou užitečnou radu, a jestli se dá vůbec sehnat.Děkuji.

Aaa, tady někdo čte (stejně jako já) jeden populární časopis se zahradkářskou tematikou... Taky se do budoucna chystám více zaměřit na plodové myrobalány. Jen doplním, že by měly být u nás k sehnání i odrůdy Dezertnaja (oranžová) a Krymskaja (temně černá). Podělte se se svými zkušenostmi. Zdraví Mittwoch

Ono se není čemu divit, že myrobalán nemá takovou kvalitu jako švestky. přepokládá se že slivoň vznikla někdy v dávné minulosti spontánním křížením myrobalánu a trnky někdy v oblasti Zakavkazí. Vzhledem k tomu že vznikl velice zajímavý materiál, vývoj v nějakém tom primitivním šlechtění se soustředil hlavně na slivoň. Určitě může velice zajímavý materiál vzniknout i jen přímo z myrobalánu, mimochodem na Balkánu, či Ukraině se poměrně běžně pěstuje jako ovocná dřevina a místy dokonce kvantitou zastiňuje klasické slivoně. Samozřejmě jsem degustoval, ale nepříšly mi nějak výrazně lepší než ty naše od cest. Předpokládám ovšem že právě na Balkáně či dále v Asii se najde vícero zajímavých myrobalánových odrůd o kterých mi tu nemáme ani tušení.

        Ing. Fidla