Ovocné stromy u pole

V akej nadmorskej výške pestujete mandle?Už vám aj zarodili?     Jano

zasadil jsem je 300 metru viděl jsem je rodit u kladna pan na mandlonove semenače očkoval broskvoně znamy je ma u České lipy

Chtělo by začít s ochranou již v době, kdy jsou stromky ještě mladé. Ověřeno několikrát.

Později se může stát, že stromky bez ochrany začnou prosychávat a obrost bude slabý. To už se hůře napravuje a trvá to i několik let a není to ono. Ucpaná pletiva... atd.

Co máte na mysli tou ochranou malých stromků? Měl jsem za to, že ošetřovat nijak nepotřebují, kromě kadeřavosti proskvoní, a začne se teprve až proti monilii po pár letech, když začnou kvést. Co naznačujete tím prosycháním a ucpanými pletivy?

Co máte na mysli tou ochranou malých stromků?Měl jsem za to, že ošetřovat nijak nepotřebují, kromě kadeřavosti broskvoní a začne se až proti monilií po pár letech, když začnou kvést. Pokud to vidíte takhle, pravděpodobně se prvních květů nikdy nedočkáte.Co naznačujete tím prosycháním a ucpanými pletivy. Tenhle problém nastane, když zanedbáte preventivní ochranu malých stromků.Houbové choroby a bakterie, namátkou uvádím (Cytospora cinsta, Verticiliu alboatrum, Leucostoma personii- cincta-diaporthe-perzicula, Monilia laxa, a bakterie Pseudomonas syringae.Do stromu vnikají ranami různého původu(po neošetřeném řezu, krupobití i malými rankami po opadu listí, nebezpečná je i vysoká hladina spodní vody) a způsobují na nich různé novotvary(uzavřené a otevřené nádory)ucpávají vodivá pletiva, což vede k zasychání větví, v extrémních případech dochází až k postupnému úhynu celého stromu.Je toho mnohem víc, ale nechci Vás zbytečně strašit.

Uff, vaše odpověď je úplně děsivá! Pár stromků jsem zasadil, tak před 3,4 lety, a ačkoli jsem v maličko mrazové dolince, ačkoli mám spodní vodu v 80 cm, zatím nemají vážnějších problémů. Právě letos, kdy poprvé výrazně zakvetla meruňka, schytala po jarních mrazech 3 klejotoky a 5 zvadlých výhonů, tak jsem naznal (i vzhledem k tomu, že postřik se má provádět před a po květu a monilia proniká právě květy), že ošetření proti ní je potřebné právě až když stromek začne kvést. Mýlím se? A ty další latinské názvy mi nic neříkají - fakt je to nutnost? Preventivně zahalit stromky do chemie? BTW jakou chemii doporučujete na stromky preventivně provozovat?

Taky jsem takhle uvažoval.Zhruba před 15-ti lety mi odešla Velkopavlovická meruňka, další rok Karola, potom Leskora.Tak jsem začal pátrat po příčinách(knihy, časopisy, vyptával jsem se kde se dalo),mezitím mi monilia a ostatní houby vesele likvidovaly višně. Nakonec jsem našel vysvětlení v knihovničce zahradkáře č. 2 (meruňky a broskvoně na zahrádce od Antonína Svoboby z roku 2000).Takže dnes už vim, že bez postřiku se neobejdu.V zahradkáři č.12/2016 je docela vystižný článek od uznavaného rostlinolékaře, pana Jaroslava Roda "Stříkat, či nestříkat".Doporučuiu.

Právě letos, kdy poprvé výrazně zakvetla meruňka, schytala po jarních mrazech 3 klejotoky a 5 zvadlých výhonů, tak jsem naznal (i vzhledem k tomu, že postřik se má provádět před a po květu a monilia proniká právě květy), že ošetření proti ní je potřebné právě až když stromek začne kvést.

Bohužel to není tak, že proniká jen květy, praxe ukazuje že proniká i pupeny. Pupen se chová jako houba, nasává vlhko s patogeny hlavně v noci když je vlhčeji, přes den zase oschne a pořád dokola po celý rok.

Když momentálně ne monilii, tak jiného prevíta.

Ty zvadlé výhony a klejotok již naznačují, že ta mladá meruňka může v příštím roce uschnout celá, neboť má částečně už pletiva ucpaná, ale může také živořit s malou plodností a slabými přírustky dlouho.

Proto zahalit stromky do chemie již od vysazení. 

Občanům- bílým i černým taktéž předepisuje lékař chemii již od narození  .

Ty zvadlé výhony a klejotok již naznačují, že mladá meruňka může v příštím roce uschnout celá.Ve většině případů uschne a nemusí se jednat jen o meruňky a višně, v posledních letech Monilia laxa úspěšně likviduje i švestky a pozvolna začíná poškozovat i broskvoně!

Zemědělci nejsou zvyklí urychlovat dozrávání. Oni technologicky ukončují vegetetaci, počkají si až to proschne a pak do toho vletí těmi největšími kombajny. Nic proti tomu. Když, ale pane doktore, víte, jak zemědělci dozrávají řepku, tak asi také víte, že u každeho postřiku, existuje takzvaná bezpečnostní vzdálenost. Tady by jste měl poradit, jak se bránit a ne to ironisovat, včetně srnce a traktoristy. Co udělat, aby to traktorista neopakoval. Co udělat, aby stromky neomleli srnci. A hlavně co udělat, aby to zemědělec, každý rok několikrát, neohrožoval svými postřiky.