Nove Pluoty kombinuju jedinečnu chut marhule a slivky

Vzhledem k tomu že to bylo vyšlechtěno v Kalifornii.... Tady vůbec nejde o nějaké rozčilování, pokud ale věříte tomu že květy jsou mrazuvzdorné...

Neco je z Kalifornie a neco je z Nemecka. A snad jsem napsal, ze 'vysoka odolnost kvetu proti mrazu' je jen marketingovy slogan. Jinak pestuji jahody odrud Alba, Roxana a Asia, ktere byly vyslechteny v Italii. Jahody jsou samozrejme neco trochu jineho nez ovocne stromy. Zalezi, zda se to USA pestuje i v jinych statech nez jen v Kalifornii. Napr. tresen Rainier pochazi a pestuje se ve statech Washigton, Oregon a Idaho, v severozapadnim Pacifiku, pokud se tam pestuji ci budou pestovat uvedene odrudy, tak by to mohlo ci melo jit i u nas. Nemyslim, ze si v Kalifornii slechti odrudy jen pro sebe, naopak, aby co nejvic prodali i v jinych statech USA. Na nasich setrivych malopestitelich toho moc nevydelaji (jedine to zahradnictvi).

Vím že stránky o výrobě destilátů jsou jinde ale představené ovoce bude pro obsah cukru snad i vhodné na pálenku.

Jak by se asi mohla pálenka z pluot v česku nazývat???

na zahradě bysem místo pro 2 stromky našel.    j.c.

Já bych byl pro ploutvovici :-)

(jsou tam sice přehozená písmenka o a u, ale zní to hezky česky :-))).

Josef.

Pane Vysloužile, uvědomujete si, že slíva (Prunus domestica) je mezidruhovým křížencem trnky a myrobalánu?

Zatím jsem se k nedostal k chutným plumcotům, apriumům ani asijským slívám. Uplně bych je ale nezatracoval. Kdybych kvality peckovin hodnotil podle toho, co lze koupit v marketu, neopřel bych si o slivoň ani kolo.

Nemám úplně jasno, kdy se mluví o odrůdě a kdy o druhu. Intuitivně považuji všechny modré peckoviny - tedy švestky, trnky, myrobalány, ryngle slívy za jeden ovocný druh. Jejich vzájemné křížence nepovažuji za mezidruhový hybrid - např. Těchobuzickou  (švestka x a renklóda) neberu za křížence.. Naopak meruňky, broskve, třešně považuju za jiné ovocné druhy (bez ohledu na afiniutu při roubování a možnost hybridizace). K těmto křížencům mám trochu nedůvěru. S nadějemi hledím spíš k novým odrůdám švestek vhodným do vyšších poloh a odolným šarce.

Napíšu to teda trochu jinak. Myrobalán (Prunus cerasifera diploidní 2n=16ch.) a trnka obecná (Prunus spinosa tetraploidní 4n = 32 ch) jsou dva rozdílné druhy. Vzájemě se opylují, ale jejich bastardi jsou triploidní 24ch a většinou neplodí. Vyštěpil se ale hexaploidní míšenci s 64 chromozómy, které spolehlivě plodí a chovají se jako nový stabilní druh. Takto vznikl nejstarší typ slívy Prunus domestica insititia. Malá kulatá sliíva s neodlučitelnou peckou (psí oka, žilienky).  Z tohoto genetického základu později vznikaly ryngle, švestky, mirabelky, durancie, datlovky a jiné slívy.

Takže šveslka je potomek řídkého kyselého myrobalánu s neodlučitelnou peckou a trpké trnky. Je to docela povedený mezidruhový kříženec.

Asijská slíva P. salicina je uplně jiný druh. do evropského pomologického systému sliv se nedá zakomponovat.. Křížením s meruňkou nevzníkne mrazuodolný jedinec. Asijské slívy vynikají skladovatelností a tuhostí dužniny. Mrazuodolnost v květu mají dost slabou.Křížení asijských sliv s meruňkami chápu jako snahu vytvořit dobře skladovatelné peckoviny s nějakou chutí. Asijské slívy, které jsem zatím ochutnal,  totiž žádnou nemají

Dobrý den.
Jen malá poznámka a dotaz k počtům. Trnka (4x = 32 chromozomů) x myrobalán (2x = 16 chromozomů), spojení neredukovaných gamet (čili forma hexaploidní) = 48 chromozomů, Prunus domestica, švestka. Nebylo by možné Vámi uvedená čísla upravit do této podoby? Která by vyhověla i hodnotám uváděným, možná společnou, Alma Mater. JG

Ano, je to tak 6x8 je opravdu 48. Neměl jsem se do těch chromozómů pouštět, když neumím počítat. 

Trnka a myrobalán nebudou nikdy považovány za totožný druh. Jsou morfologicky a ekologicky dost rozdílné.  Mezidruhové křížení stálo na počátku většiny ovocných druhů.