Nová podnož pro slivoně a meruňky

Co vás k tomu vedlo, myslíte, že je výhodnější založit pásovou výsadbu z vřeten? Jaké pěstujete odrůdy. Ono asi hodně záleží na velikosti pozemku. Já jsem chtěl ty kusí krky taky zkusit i ke stromům na vzrustnějších podnožích, ale pak mě odradila cena za 1m té krkavice.

Tak např. Krymsk 1 patří k nejslaběji rostoucím podnožím. Na něm naočkované odrůdy Toptaste tvoří jemně se větvící zákrsky, se znatelně přiblíženou plodností. Některé stromky už kvetou prvním rokem po výsadbě. U bujně rostoucí odrůdy Tophit, která podobně jako jeden z jejích rodiču Čačanská lepotica má na např myrobalánu sklony k řídkému, vyholenému ovětvení s mohutnými vzhůru rostoucími výhony dochází na podnoži Krymsk 1 (VVA 1)k snížení vzrůstnosti o 45 - 50 %. Korunky jsou tvořeny třemi čtyřmi kratšími výhony v lepším úhlu nasazení.  Letorosty na této podnoži dobře vyzrávají. Meruňky na této podnoži téměř nerostou. Nasadí už ve školce květní pupeny. Srůstnost je horší. Po roce dochází k vylamování v roubu (Pincot), o něco lépe si vedl Goldrich. Stromky se hodí na štíhlá vřetena, zahuštěné výsadby a pod.

O něco silněji (asi o 20%) rostou slivoně na podnoži Krymsk 2 (VVA 2), přesto se na ní dobře tvarují. Již ve školce tvoří vzhledné vřetenovité korunky z předčasného obrostu. O poznání mohutnější než u jedničky. Kořenový systém je opět svazčitý. Srovnání snesou možná s St. Julien.

Krymsk 86 je podnoží velmi bujnou. Pokusně se na ní očkovaly broskvoně(RH), meruňky (GDRCH). Obé vynikající afinita. Vzhledem k bujnosti srovnatelnou s např. semennou broskvoňovou podnoží Montclar, se hodí do suchých kamenitých půd.  Jelikož je to podnož slivoňová, tak podle mne nesporná výhoda u naštěpovaných broskvoní je, že koření i ve studené půdě narozdíl od broskvoňové podnože. Takže lze sázet na podzim i na jaře. Výhony byly dobře vyzrálé, silné jako tužka, červenozelené lesklé, tak jak se na broskvoň sluší. Bohužel se výrobci zalekli bujnosti, takže nejsem schopen říct, zda se s touto podnoží bude pokračovat.

Je to prispevek pana Kafky jiz nekde v jinem tematu, ale shoduje se s odbornou literaturou.

Osobne bych doporucil Krymsk 2,ale jak jiz bylo zminovano jedna se o nove podnoze a zkusenosti s dlouhodobeho hlediska v nasich podminkach nejsou dnes zcela jasne.Mysleno na vykyvy pocasi v nasi zemi, kdy merunky sklizi sever Moravy a jih se jen smutne kouka co ty mrazy zase napachaly...

Hodilo by se hledat podnož, která se hodí do těžších jílovitých půd, včetně těch s vyšší hladinou spodní vody. Takových je u nás poměrně hodně

Blažek a Kneifl ve své knize o těchto podnožích také pojednávají. Mě spíš zajímají praktické zkušenosti, protože papír a internet snesou všechno. Toptaste mi na myrobalánu také kvetl první rok po výsadbě, ale i přes kvalitní kořeny plody stejně neudržel a nebo jen na ochutnání.  Například Jojo na Wangenheimově, první léta pořád jen kvetlo a přirustky minimální a úroda mizivá. Mám ke slabě roztoucím podnožím nedůvěru.

Asi tak, když se nesází slabě rostoucí podnože pro slivoně do kvalitních půd, ještě lépe do úhoru bez drnu s vodou, tak to tak dopadne. Krymsky a jim podobné jsou hlavně do intenzivních výsadeb, na vřetena a zákrsky. V zahradě v trávníku mají co dělat aby měly přírůstky, natož úrodu. A v píscích by s nimi člověk zaplakal. david

Ja mam osobne vse na myrobalanu a musim rict, ze stromy jsou vzrostle prvnich pet let to byl boj, ale ted se vse ustalilo a stromy maji celkem slusnou produkci.Ornice 40 cm a potom jil... Oblast: Jablunkovsky prusmyk cca 400 m.n. m. Jedinou nevyhodou u myrobalanu byl u mne pozdejsi nastup plodnosti..cca az 6 rokem se dalo rict, ze mam na stromne nejakou urodu.Po destei letech jsou, ale jiz v plne kondici a mam co delat abych urodu zpracoval.

Já v půdě nemám problém, rok před výsadbou byla vyhnojena hnojem a poorána. Na Wangenheimově je to špatné, St. Julien má výsledky lepší, ale nemusí být výhra ani ten myrobalán, který upřednosňuji, velmi záleží na kvalitě školkařského materiálu. Stromy nemusí na první pohled vypadat špatně, ale pak stejně moc vůli k růstu nemají. Navíc některé ty novininky jsou podle mého názoru přerostlé, je lepší zasatit tenký proutek než velký strom, který většinou stagnuje. Tyto zkušenosti jsem využil při rozšiřování sadu, koupil jsem podnože myrobalánu,  něco zkusil zaočkovat a něco zaroubovat. Jednoleté výpěstky jsem zasadil a je zajímavé sledovat jak během 3 let se z proutků staly krásné sromy, které ukazují i první ovoce. Těším se na letošní 4 rok po výsadbě a 5 rok po štěpování a doufám, že už by mohla být úroda větší,  dá li počasí a nepříjdou znovu pozdní mrazy jako loni.

Narostlé stromky ze školky (přerostlé) bývají dost nakrmené, aby se lépe prodaly. Potom když se přesadí do zahrad, tak 2-3 roky stojí, hlavně v drnu, trávníku. Když je bujná podnož, zpravidla to i bez kultivace okolo rozchodí, a pak rostou dobře, u slabých podnoží jak kdy. Souhlasím, že je někdy rychlejší a výhodnější koupit stromky jednoleté, slabší, někdy i špičák, v drtivé většině se ujaly dobře a pak nebyl problém. U jablek je to taky dost znát. david