Kříženec broskvoňmandloň

Do sušších a vápenitých půd se pro meruňku a broskev dost propaguje broskvomandloň GF 667. Například do spraše. Zkušenosti jsou ale hlavně ze zahraničí. Je to F1 generace a rozmnožuje se vegetativně.

Do suché půdy na vápencích bych si napěstoval malé madličky a ty pak naočkoval broskvemi. Madloň tyto podmínky bez problému snese. Vlastní zkušenost s takovými stromy nemám, ale pokud si dobře vzpomínám, tak jsem o tom někde četl,  že to tak jde vyřešit.

HONZA

Já si pro sebe pěstuji několik nestejně velikých semenáčků broskvomandloní BM-VA1, 6/2 - což je jeden z klonů. Pěstitelé osiva musejí mít vedle sebe zdravé a ověřené stromy všech tří klonů BM-VA1, protože jsou cizosprašné. Asi je to dost složité. Tyhlety se mi (laickým okem) líbí nejvíce, protože mají větší pecky. Některé semenáčky už se daly očkovat v půlce srpna. Ty slabší chci načipovat až po zesílení v září ("chip budding"). Chci si taky na podzim sehnat pecky BM-VA2. Podnože bohužel asi nikdo neprodává proto, že jsou druhý rok v srpnu přerostlé a v nejvhodnější době pro očkování se nedají přesadit. Broskvomandloně jsou velmi dobrým řešením pro oblasti bohatší na vápník nebo fosfor, což je i můj případ. Jsou výborné nejen pro mandloně a broskvoně, ale i pro meruňky. Myslím, že nejsou až tak citlivé na mráz jako mandloně. Mimmo

Máte pravdu, populace broskvomandloní BM VA 1 je zančně heterogenní, což je dáno třemi rodičovskými komponenty, protzo se ve školkařství opříliš nepoužívá, je velice nevyrovnaná, některé semenáče jsou dobře vzrůstné, jiné spíše poléhavé, hůře rostoucí apod., což ovlivní i naštěpované odrůdy. Lepší v tomto směru je BM VA 2(kando), jež je daleko vyrovnanější. Já však považuji za nejlepší vegetativně množenou GF 677, jež má výbornou afinitu s broskvoněmi, nektarnkami a řadou odrůd meruněk, a is některými slivoněmi. Je dobrým řešením pro půdy suché, s vyšším obsahem aktivního Ca (až 12). V broskvařství západní evropy se běžně používá. Naopak nejsem vůbec zastáncem slivonových podnoží typu žilienek nebo neselektovaných myrobalánů pod broskvoně, nesnášenlivost se projeví třeba i po 5 letech zdánlivě dobrého vývoje, žilienka méně roste a broskvoně se na ní rychleji vyčerpají.

Má niekto skúsenosti s broskyňou na podnoži GF 677 zasadenou v kyslej pôde?     Jano

Ano, vřele doporučuju,výborná je i meruňka Mandžuská a St. Julien.

Ďakujem Jirko a ešte by ma zaujímalo aká je plodnosť broskýň na GF 677 v kyselej pôde?     Jano

V letech s dobrým odkvětem a plody nepoškodí pozdní mrazy se musí broskvičky protrhávat "vícefázově".

Jirko a ako rastú broskyne na GF 677 v porovnaní s B-VA2?     Jano