Jestě k šarce

Zdravim vsechny ucastniky teto bohulibe diskuse.

Mam jeden dotaz: co se stromy napadenymi sarkou? Vykopat ci ponechat na zahrade? Mam asi 8 ruznych odrud, svestky i polosvestky a sarka se projevuje pouze na listech, zrejme diky nadmorske vysce-asi 470m.n.m. Co poradite?

Ač bych sám všechny zavirované stromy nejradši vymýtil, tak nejpraktičtější je asi nechat si ty co slušně plodí. Pořád uvažuji o tom zda by tyhle dilema neřešila výsadba rezistentů "Jojo". Mohl by být pokoj.

Myslím jste si odpověděl sám. Necháváte je.

Dobrý den,

získali jsme zanedbaný asi 50 let starý sad. Chteli bychom jej obnovit, ale vsechny svestky jsou nemocné. Sadit dalsi peckoviny asi nemá cenu, ale presto bych chtela na zahrade rozmanitost. Jak se sarky zbavim? Musíme vsechny svestky vykácet a zbavit se i parezu? Nekde jsem cetla, ze se musi vykopat a vypalit i diry po parezech. Je to opravdu nutne? Jedná se asi o 60 stromu, takze by to byla fuska. Nepomohla by nejaká houba, nebo neco jineho bez chemie. Dekuji Michaela

Obávám se, že zbavit se šarky na starých slivoních nelze. Je otázkou, zda i nemocné stromy nemohou nějaký čas dobře posloužit. 
   Mohou tu být ještě další problémy. Správné ozdravení a obnovení starého sadu nespočívá jen ve vykácení starých a nasazení nových stromků vedle pařezů. Půda bývá ve starých sadech vyčerpaná, stromky dobře nerostou, ponechané pařezy překážejí řadu let.
   Lepší je, myslím, obnovit sad postupně - nahrazováním jednotlivých nejstarších stromů. Tyto bych ovšem vykopal nebo vytrhal i s kořeny a v jamách před výsabou vyměnil zeminu. Postupná náhrada je pracovně zvládnutelná a pomůže překlenout roky "bez ovoce".
    Tak bych postupoval, kdybych se chtěl sadem bavit. Pokud by šlo o výnos, racionálním postupem by bylo vytrhat všechny staré stromy mechanizací, hluboko zorat a 3 roky tam pěstovat ozdravné plodiny - okopaniny, jeteloviny, aj. Potom vysázet sad nový optimální druhové a odrůdové skladby.

Doplnil bych správnou informaci pana Vysloužila. Ano dá se obnovit půdní vyváženost tou hlubokou orbou (říká se tomu rigolace a dělá se to i při obnově vinohradů). Jsou to brázdy tak 60, 70 cm hluboké a především se odstraní tzv. půdní únava. Já ale mám ale pochybosti o dobře fungujícím sadu na starém. Držím se hesla, že nejlépe je sad založit na "panenské půdě". Důvodem je především dostatek stopových prvků, které jsou pro sad důležité a které ve správném poměru vpravit do půdy je problém a předávkování je škodlivé až jedovaté (pro strom samozřejmě). A poslední poznámka. Půda kolem kořenového systému starého stomu se považuje za "otrávenou", protože je tam přebytek látek ve formě kationů a anionů, které strom odmítá. Je to jakoby obdoba exkrementů jiných živočichů pokud se zdržují na jednom místě. Prosím nebrat toto připodobnění doslova ale faktem je, že strom něco i odmítá a to se tam hromadí.

Ta analogie s exkrementy je docela přesná. Rostliny skutečně prostřednictvím kořenů nejen přijímají živiny , ale také jimi do půdy vylučují produkty metabolizmu. 
    Problém je, že si obvykle nemůžeme pozemek vybrat - starý sad obvykle podědíme i s usedlostí. Naštěstí probíhají v půdě i ozdravné procesy, které lze urychlit zmíněným rigolováním, zeleným hnojením apod. Nouzovým řešením je výsadba nových stromků do větších jam s vyměněnou zeminou. Než kořeny dorostou ke stěnám jámy do staré půdy, ta má čas na částečnou regeneraci.

Děkuji za odpovědi. Sad jsme opravdu podědili a chceme se jím bavit. Bohužel jsme doteď měli pouze zahrádku v kolonii a o stromech nevím skoro nic. Bývalý nájemce sad z části vykácel a začal zde chovat koně. Zůstala po nich zdusaná holá půda trpící erozí (suchý jižní svah) a tuny koňského hnoje na hromadách. Tak 15 stromů zasadíme už letos, aby se nám ta zbývající půda neodplavila. Snad už se dostatečně ozdravila. Poradíte mi prosím jaké? Dařilo se zde meruňkám, švestkám a blumám, ale to s tou šarkou asi nepůjde dohromady, jabloním vůbec. Přesto bych nějaké jabloně na vysokokmenu chtěla. Třešeň, ořešák a moruši už mám vybranou, ale pořád zbývá 1/2 hektaru. Děkuji Michaela

To bych asi neřešil podle anonymních rad na fóru, nýbrž podle rady profesionáíla, který by si lokalitu prohlédl na místě.

Všechny předcházející názory mohu jen potvrdit. Ještě tu ale nezazněl racionální a ekonomický pohled. U tak velkých ploch už nejde o zahrádkaření pro radost. Neznám většinu naprosto podstatných okolností takže uvedu jen nutné předpoklady:

• Víte, co chcete. Čeká Vás hodně práce, bude to stát i dost peněz, návratnost velmi nejistá. Řekl bych, že to chce mladého chlapa a odpovídající mechanizaci.
• Není to skoro ani na dojíždění a dovolenou, je třeba na místě žít.
• Budete umět řešit nadbytek i v létech, kdy bude všude okolo.
• Určitě bude i dost trávy, dávat ji jen na kompost není to nejlepší využití.
• Velkoprodukční sad jistě dělat nebudete, to už je specielní profese, u nás hodnocená jako prodělková. Navíc suchý svah... - to není na intenzivní ovocnaření.

Je naprosto logické, že mi neuvěříte, já bych nevěřil taky. Ale po létech práce jsem se velké a neúrodné plochy zbavil.

Vám bych doporučoval zužitkovat koňský hnůj nejlépe do kompostů nebo pro pěstování brambor, vytvořit políčka orbou po vrstevnici - brambory, vojtěšku apod. a zabránit splavování a hlavně akceptovat radu pana Vysloužila: chce to odborníka na místo a taky posouzení vlastních sil a prostředků. Nejen užitková, i okrasná zahrada, trávníky, možná i jehličnany. Zvažte, co zvládnete teď a jakou práci i užitek to dá v budoucnosti. Jen průklest dospělých vysokokmenů - a stačí jich několik - s následným úklidem - je na několik dnů. Z.