Imunní švestka

Tak jsem četl o pokusu s geneticky modifikovanou švestkou Stanley, která má být kompletně imunní k šarce. Zdá se že to by mohlo šarku podstatně omezit. Zajímalo by mne kdy se dostane očkovací materiál mezi lid...

Tomu říkám zpráva!!
Jen mě mrzí, že se asi nedožiju širší aplikace těchto postupů. Čert vem Stanley, do Domácí švestky je třeba ten gen vmontovat!!

K podobným závěrům jsem trochu skeptický. Je třeba si uvědomit, že v přírodě není nikdy nic stoprocentní. Není tomu dávno co byla švestka Elena uváděna v některých publikacích jako rezistentní k šárce. Později jsem četl o částečné rezistenci nebo dokonce toleranci. Pro mě je důležité, že na listech mé Eleny se objevily podobné kresby, jako na listech Domácí švestky, ikdyž ne tak výrazně a zatím nesystémově. To Stanley a Valjevka jsou na tom s listy stejně jako domácí. Zajímavé je že na Durancijích se tento rok skvrny prozatím neprojevily a listy mají zelenější než JOJO. Honza

Genetická modifikace je jen krátkodobý řešení. šíření šarky pomohlo to, že byla většina stromů geneticky shodných. Pokud začneme pěstovat všude jednu odrůdu tak nás to brzy čeká znovu. Jediným dlouhodobým řešením je vypěstovat hodně nových odrůd ze semen a občas pěstované odrůdy obnovovat výsevem ze semen ze zdravých stromů.

Hodně nových odrůd ze semen půjde vypěstovat ztěžka, jen málokterý z mnoha semenáčů bude mít kvalitní plody. Pokud budou pěstovány ze semen citlivch stromů, budou sice zdravé, ale patrně stejně náchylné onemocnět prostřednictvím mšic. Podobně jako stromky zakoupené v dobrých školkách, ty jsou při výsadbě taky zdravé. Spoléhat, že se náhodou podaří vyšlechtit - třebas náhodnou mutací  - rezistentní a přitom chutnou slivoň, je bláhové. Manipulace s genem odolnosti mi přijde sofistikovanější.

Důležité je hlavně to aby pěstovaných odrůd bylo velké množství. Potom je mnohem větší šance že některé budou odolné. Proč by to nebylo možné? Vždyť už teď jsou některé odrůdy odolnější a některé míň. Proto říkám ze semen pokud možno ze zdravých stromů, nemá smysl pěstovat ze stromu který je evidentně náchylný.

Všechny dnes dostupné odrůdy všech stromů byly jednou ze semene. Nevidim důvod proč by nemohlo být možné vypěstovat třeba desetkrát tolik odrůd které budou mít taky dobré plody.

Manipulace s genem je určitě "sofistikovanější" ale jakmile se objeví mutace viru která tu manipulaci dokáže překonat tak jsme zase na začátku.

U divoce rostoucích durancijí se u nás takovéto křížení děje naprosto samovolně. Můžete nalézt různé semenáče, které mají úplně odlišné vlastnosti neš staré stromy nebo odkopky. Plody se liší jak velikostí tak vybarvením. Bohužel po přesazení se na listech šárka většinou projeví a tam kde ne stejně nemáte jistotu, že strom je zdravý. Kdo hledá ten snad jednou najde. Honza

Nová kvalitní vyšlechtěná odrůda vzniká obvykle výsledkem pečlivé selekce několika set semenáčů, z nichž drtivá většina by přinesla podřadné ovoce.
   Jen málokdo by chtěl na zahradě pěstovat plané ovocné stromy s tím, že možná někomu (nebo taky ne) v budouicnu třeba vyroste něco odolného. A jak pak pozná strom odolný od toho, jenž prostě neonemocněl?
   Nechám to raději na odbornících, žmoulaje čerstvě natrhané Katinky.

Tak skutečně nevím jaké šance jsou zrovna u švestky, (taky je otázka co je už podřadné ovoce a co průměrná kvalita) neřekl jsem že to musí dělat každý zahrádkář. Rozeznat odolný strom od toho který prostě neonemocněl není zapotřebí.

Myslím, že to je zapotřebí. Ovocný strom není hrášek, pěstuje se řadu let. Smysl nalezení odolných odrůd je v tom, že se budou množit a že si je lidé cíleně pořídí, aby měli jistotu zdravého stromu i ovoce.