Hnědé konce letorostů u švestky
|
|
|
|
|
|
|
|
pohodar - (46) - 180.112 (?), 21.6.2013 16:31, zobrazeno: 19726x
Dobrý den, mohl by mi někdo prosím poradit co to je s konci letorostů? Z ničeho nic, jako by hnědnou a jsou něčím ožrané, ale brouci žádní.. myslel jsem si, že to je od toho prudkého sluníčka co ted bylo, ale to by nebylo místy ožrané.. jinak stromek prospívá, mám ho 2 roky a přírůstky hezké..děkuji za radu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář (1017) - 88.38 (?), 22.6.2013 21:41
Mšice bych vyloučil, protože by byly vidět na spodních stranách listů.Na svých švestkách taky objevuju tyto zkadeřelé listy na koncích výhonů, a na spodní straně listů žádné mšice nejsou.Ještě než jsem zahájil vyhledávání, jsem typoval na vlnovníka, ale vlnovník švestkový asi neexistuje, proto ještě zbývá vlnovník višňový (Aculus fockeui).Jen někde píší o halčivci višňovém,jinde o vlnovníku višňovém,ale asi to bude tentýž.V agromanuálu jsem našel toto:
Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“. U silněji napadených stromů způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitosti. Přezimují samičky pod pupeny letorostů, a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic.
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář (1017) - 88.38 (?), 23.6.2013 11:03
Mám na své zahradě více slivoní, proto dobře rozpoznám napadení mšicí od jiného predátora.Do dnes jsem nevěděl,jen typoval na nějakého vlnovníka.Navíc mšice jsou vždy dobře viditelné na spodní straně listů,a pochybuju,že by si samy dobrovolně zničily hostitelskou rostlinu do té míry,že by list zničily,a musely by se stěhovat jinam(ale je to jen moje doměnka).Listy se po napadení mšicemi časem (někdy) rolují,ale jsou stále poměrně živé.Několikrát za týden mšice likviduju postřiky, nebo mechanicky.Kolonie mšic by pravděpodobně nezničily dočista ani slunéčka ani škvoři,proto by v případě napadení mšicemi na snímcích pana pohodara byly určitě dobře patrné.
Vlnovník švestkový asi neexistuje.Pozor -nezaměňovat za hálčivce švestkového, který sáním na listu vytváří typické výrostky-hálky.Nezanéchává svinuté, ani zkrabatělé listy.
Jsem přesvědčen, že zkrabatělé, zkadeřelé listy jsou důsledkem poškození vlnovníkem (hálčivcem) višňovým, který škodí na mladých výhoncích slivoní.Kdo chce,tak si najde na netu,jak vypadá poškození vlnovníkem višňovým na výhoncích slivoní,a nesvádí všechny škody jen na mšice.
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 82.212 (?), 23.6.2013 23:21
Pane Rostislave, máte pravdu.
Hálčivec višňový (Aculus fockeui) bývá někdy označován i jako vlnovník, mám to od jednoho školkaře. Dokáže také poškozovat plody, nebo způsobit jejich rzivost. Také jsem od ovocnářů vyslechl, že je přenašečem viru šarky. Tento roztoč škodí víc na švestkách než na višních a třešních.
Hálčivec švestkový (Eriophyes similis) existuje také, poškozuje především listy a škodí hlavně ve školkách, může způsobit i deformaci korunky.
V plodných výsadbách škody nedělá, zejména ne na plodech a také se proti němu nezasahuje.
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 211.64 (?), 24.6.2013 0:22
Tento rok je, Paľo, vošiek veru riadna úroda. Slniečka a ich larvy nestíhajú všetky požrať. Mravci kmitajú za ich sladkými výkalmi hore dole ako diví. Pred 2 týždňami som skúsil do korún strieknúť insekticíd- po vzoru ala "chemické rady V.V." Zabral spoľahlivo, ale o týždeň bolo vošiek opäť ako maku- na jabloniach, broskyniach, hruške, slivke, ríbezliach- okrem čiernych, tie im nechutia. Takže som sa znova presvedčil, že chemický postrek je iba krátkodobé riešenie- so spätnou väzbou, ktoré môžem prirovnať k úsiliu bájneho Sizyfa. Dnes som sa pustil do spoľahlivejšej metódy: v rámci letného strihu som odstránil všetky vrcholky aj s voškami a šup do drviča a kompostéra. Vošky nakoniec skončia ako dobré hnojivo. Ďalej som obnovil lepové pásy na kmienkoch a pridal aj na stĺpiky ovocnej steny. Solitéry sa chránia pred mravcami jednoduchšie. Veľmi dobre mi zabral mravčí bufet, ktorý som položil na zem ku kmienku Hurmi Kaki a ku krajnému stĺpiku ovocnej steny. Po vybumbání dvoch dávok nebolo po mravcoch ani stopy. Je to spoľahlivý princíp, ale štiavička je dosť drahá a mravenísk pod zemou desiatky. O týždeň uvidím, ako sa môj zásah osvečil, ale zatiaľ som spokojný.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|