Durancie

Durancie je v tomto opravdu potvora. Zapěstovat korunu tak, aby jí nebylo třeba podpírat není snadné a výchovný řez se musí dělat hlubší a déle než u jiných odrůd. Ani potom ale nemusí být nic jistého. To přeplození bylo letos na Moravě opravdu extrémní, bez podpírání by se ty stromy kompletně rozlámaly. Jistě, nikdo tam nedělá výchovný řez, ovšem musím podoktnout, že já jsem u své Durancie, kterou jsem si poctivě zapěstoval dopadl zcela stejně. Vzhledem k tomu, že 3 čtvrtiny úrody shnily, bude přeroubována a sice nějakým lepším klonem Durancie z oblasti středního Slovenska. To co se tu množí ve školkách není důstojné této kultovní odrůdy...

                       Ing. Fidla

Mohu potvrdit, že na Valašsku se Durancie kompletně rozlámaly (i mne) a rozlámaly se i ty podepřené. Jinak nevím jak se dá podepřít terminál, který roste kolmo nahoru (už ne). Jinak Bytřička se nezlomila ani jedna. Mé dlouholeté pokusy nějak rozumně zapěstovat korunu u Durancie téměř ztroskotaly. Po uřezání něčeho jsou výhony jako pruty pro košíkáře.

Jako jedinou šanci jak vypěstovat nějakou odolnější korunu Durancie vidím dost hluboké zakracování těch výhonů, jež si ponecháme jako pokračování kosterních větví a v dalších letech potom poctivé eliminování silnějších výhonů jež se tvoří přirozeně na koncích větví. U Durancie a mnoha jiných kulovačkách bývá ten problém, že plodnost uprostřed koruny je poměrně malá a všechno to plodí na koncích větví, ten plodný obrost prostě nemá moc dlouhou trvanlivost. Ještě extrémnější je v tomto tzv. Bílá slivka v oblasti horního konce údolí Vsetínské Bečvy, kde ten plodný obrost má trvanlivost odhadem tak 2-3 roky a vše to plodí na koncích. Je zajímavé že tato slivka, k terá mimochodem není vůbec bílá, ale normálně modrá, lehce dočervena, netrpí monilií a je to zajímavá alternativa k Durancii, která se v mnoha oblasetch nedá z tohoto důvodu pěstovat. V oblasti Velkých Karlovic tvoří odhadem 3 čtvrtiny všech slívovitých stromů...

           Ing. Fidla

Pokud se dobře pamatuju, tak MUDr.. Vysloužil kdysi zmińoval že nejlepší je kombinace Domácích (kvůli aroma) a Durancií (kvůli cukernatosti).

Máte dobrou paměť. Ondro. Ano, určitý poměr Domácí a Durancie preferoval organizátor degustace v Salaši na Slovácku, který se poměrem odrůd hodně zabýval. Ale je to o chuti každého, někdo má radši sametovou vůni švestkové dužiny, jiní tvrdé aroma duranciovách jader.

jak myslí tu větu, že Durancie je o několik konských délek před ostatními odrůdami,

Myslím tím tu chuť. Ta je u durancií tak výrazná, že destiláty s nich vyhrávají většinu degustací. Proto jim někteří organizátoři vyčleňují samostanou kategorii vedle slivovic a pálenek z ostatního peckového ovoce.
   Vím, že špendlíkovice je vysoce ceněna. Měl jsem dokonce možnost ji párkrát ochutnat. Ale ta se chutí od pálenek z modrého ovoce dost liší - má úžasnou nasládlou vůni i chuť, ale bez hořké peckoviny typické pro slivovice a zejména pro durancii. Bohužel pravý špendlík je již poměrně vzácné ovoce. Každopádně durancie dokáže vylepšit kvas ve směsi s méně aromatickými a méně sladkými švestkami a v soutěžích pálenky z durancií velmi často vyhrávají.

Je dobré si všimnout "výpalky" (odpad po první destilaci). Zatímco švestka domácí má pecky většinově celé, tak durancie jich má rozpraskané a tudíž jádra "uvařena" a tím pádem i vylouhovaná a to je ta zvlášní příchuť. Také dávám přednost vyvážené chut a tudíž tam nesou po "homgenizaci" v konečném produktu jenom durancie.

Ano, pecky (po našem kostky) Durancijí jsou před destilaci ještě vcelku, praskají až v kotli.Pro vyváženější chuť pálenky je míchám s Domácíma v poměru cca 80:20.

Zatímco švestka domácí má pecky většinově celé, tak durancie jich má rozpraskané a tudíž jádra vylouhovaná a to je ta zvlášní příchuť.

To je zajímavá, zřejmě pravdivá a pro mě nová informace. Asi hrají roli i jiné faktory - např. menší plody a tudíž větší podíl pecek. Zkoušel jsem u jiných odrůd zvýraznit chuť jader přídavkem roztlučených pecek do kvasu (po vaření povidel jich bývá dost). Výsledkem bývá výraznější chuť jader v destilátu, slivovice tak ale získá někdy až nepříjemně nahořklou příchuť. To se u durancií nestává, jejich jádra zřejmě chutnají trochu jinak.
   

Pro mě to je taky nová informace. Vůbec jsem netušil, že kostky z nějakého ovoce mohou v kotli varem popraskat.

Rafael.

Pecky durancií by tak mohly být (pravda, kde je získat) cenným artiklem jako přídavek k jiným švestkám, například pro kvas z Toptaste. Sám jsem čistý nikdy nedělal, ale opakovaně jsem slyšel nechvalné hodnocení na vysoce výtěžný, ale chuťově prázdnější destilát. Hodně plodů durancií neskončí v kvasu kvůli hnilobě. Ta by se pecek nemusela týkat a možná by se tak daly použít.

To je dobrý nápad k vylepšení některých slivovic. Mě ještě napadlo využití těch jader v likérnictví.
(Teď se určitě o některé "příznivce" amygdalinu, ethylkarbamátu apod. pokouší infarkt).

Rafael.

P.S. ta hniloba durancií je v mých očích hodně degradují. A pak ještě ta lámavost...