Durancie

Zdravím, měl bych dotaz. Mám neudržovany malý sad(6x50 metrů) ve svahu.z poloviny je zarostlý nalety akátu a z druhe poloviny je zarostlí duranciemi.stromy jsou jeden vedle druheho.tesne vedle sebe.prozatim jsem vysekal male stromky. ted mam plno stromku o prumeru kmene 10 cm. durancie chci ponechat.evidentne se jim a tomto miste daří.mam dotaz.vetsina stromu(vyska +-3 metry) nema moc bočních větví, protože rostly blízko sebe. obrazí kmeny bočními větvemi?slysel jsem, ze durancie nema rada jakýkoliv řez. je to pravda? diky za Vase odpovedi. Tonda

Máme u lesa nějakou louku, kde byl ještě nedávno dospělý strom švestky.Jak léta šly, vzniklo okolo švestky plno (asi 40ks.)nových odkopku, které jsem pracně, v polobažinaté půdě přesazoval.Skoro všechny se ujaly, ač některé byly do deseti let stáří.Samozřejmě jejich tvar připomíná topol, protože vznikly nahloučené na jednom místě.S jejich řezem, a tvarováním jsem si hlavu nelámal.Možná později, až budu mít více času, něco s tím udělám.

Nyní k Vaší otázce: Durancie nemám, proto nevím, jak jsou citlivé na řez, ale myslím si, že se citlivost nebude mnoho lišit od klasické švestky-tedy švestka náchylná řezu není, ale jsou popsány vyjímky u některých odrůd.Jestli máte obavy, po řezu použijte k ošetření řezných ran štěpařský vosk, nebo balzám.Řezat na jaře.

Vaším vysokým stromkům k rozvětvení v dolní polovině hábitu pomůže sesazení vršku na nižší uroveň,protože jinak síla mízy bude stromek dále vytahovat nahoru, ač by míza byla potřeba níže k rozvětvování.

Mají-li vzrostlé stromy durancií spontánně založené koruny příliš vysoko, je takřka nemožné, aby jim narostly další postranní větve níže na kmeni.
Pokud jsou stromy úzké jako topoly, tak to nevadí. Jakmile získají více prostoru a řádně zaplodí, kolmé větve se rozklesnou váhou plodů a v této poloze zůstanou.

diky za dopovedi.o vikendu delam fotky, aby jste si udělali predstavu.nektere stromy maji dost postraních vetvi, nektere ne.

Je třeba rozlišovat mezi prioritami, a možnostmi jaké pěstitel má.Pán píše, že má malý sad, takže je na něm, jakou péči tomu může,chce poskytnout, zda to má blízko domova, aby se staral o něho intenzívně, nebo jako v mém případě je louka tři kilometry daleko od bydliště, a jsem rád, když mi vyjde jednou za dva roky tam nějaké práce vykonat.

Máte pravdu, že strom švestky v podobě "topolu" se později "nějak upraví, větve směřující kolmě vzhůru se pod tíhou pozdější úrody změní směr, a strom bude v budoucnu pravděpodobně dávat dobré ovoce, proč taky né, v přírodě vznika mnoho stromů samovolně, a nikdo se o ně nestará.

Pokud by mi takový strom rostl na zahradě, kde je možnost intenzívní péče, pravidelné kontroly, a taky estetická poptávka, tak bych výšku koruny zakrátil o třetinu, k nejbližšímu mladému výhonu, který bych vyvázal kolmě vzhůru, a vytvaroval habitus do tvaru trojůhelníku, udržoval kompaktní korunu s širší spodní základnou,mladým obrostem.

Durancie po dvou letech odpočinku (vymrzla v květu) se mimořádně vyvedla. Spolu s Bystrickou muškátovou byly a ještě jsou bezkonkurenčně nejkvalitnější.Dnes naměřena cukernatost 29-31 Brix.

Pravda, durancie jako surovina na pálenku je o několik koňských délek před ostatními odrůdami, s tím lze těžko něco dělat. U nás ale letos durancie dozrávají, ale jen díky teplému roku. Škoda, že nezrají dřív, že nejsou větší a že se nedají použít na jídlo, sušení, atd. 

Právě že na jídlo jsou vynikající, pravda nejdou od pecky, ale jsou tak bombastické že včechno to oplodí vysaju do mrtě.

Mluví ze mě pustá závist - závidím všem, co mají dobře vyzrálé durancie do kvasu. Ale na jídlo bych se bez té přeslazené šťávy kolem zarostlé pecky obešel. Chuť Hanity, Domácí, Gabrovské, Č. rodné, Tuleu gras, to je prostě jiná harmonie. Ale co člověk, to chuť.
   Na duranciích mi ještě vadí mimořádná náchylnost na monilii - tedy na plodech, ve dřevě vůbec. Taky nechápu, proč se durancie prodávají štěpované na myrobalánu, když pravokořené (zdá se mi) plodí dřív a neodnožují planými výmladky.

Ano, každému chutná něco jiného.Hanitu a Č.rodnou jsem zrušil.Durancie mám na myrobalánu ze tří zdrojů (Kubáček, Zíbal a Pešek).Rozdíly jsou jak ve velikosti plodů tak i chuti a ani jeden strom nepodrůstá.Největší a nejchutnější plody Durancijí jsou na stromech od Kubáčka.Odkopky Durancijí měl kamarád (majitel pálenice) ve svém sadě 120 kusů, po devíti letech mu odešly na nějakou chorobu (větve najednou chytly bronzový odstín a stromky uschly aniž by kdy zarodily).Mé Durancie nemají šarku a znehodnocení plodů monilijí je ještě únosné (asi 20%).Takže každá poloha, zemina a podnož jsou v různých podmínkách o něčem jiném.