Durancie

Ovoce z jedné lokality... co když jde o ovoce z každého jednoho stromu? Zacituji jednoho autora z 50. let.: "Pomolog Jan Říha doporučoval švestku množit z odkopků. Takto namnoženou švestku nepředčí žádná naroubovaná, ovšem bereme-li odkopky z hodnotných stromů. O myrobalánu se vyjádřil, že se na něm dá pěstovat jen zboží jarmareční a že se myrobalán stane pro naše švestkařství osudným."... 

Jan Říha měl skutečně částečně pravdu. Odmítal štěpování švestek na myrobalán a věděl proč. Švestky na myrobalánech nepotřebovaly tolik péče, hnojení ani řezu, rostly bujně a švestkiy na nich byly velké. Ale plodnost se snížila a občas i vynechávala. Dalším nešvarem bylo podrůstání vitálních podnoží. Problém pak byl i s množením a rozšiřováním dobrých klonů. Z vysokých starých stromů se těžko braly rouby a odkopky nebyly k použití. Nicméně osudným pro naše šveskařství se nestal myrobalán nýbrž šarka.
    Dnes bych to tak tragicky neviděl. Slivoně patří k nejčastěji vysazovaným druhům (pravda, nejsou to už pravokořené Domácí) a myrobalán pod pološvestkami, slívami a renklódami zažívá zlaté časy.

Durancie

Ano, Jan Říha měl pravdu. Dříve se vybíraly ty nejlepší klony. Co se týče Durancií, ty se do švestkového kvasu pouze přidávaly. Ve výsadbě bylo vždy na 10 švestek jedna durancka. Švestky se vypeckovávaly (na speciálním sítu) a donich se přidaly durancie. To byl obřad, který hospodář vždy dodržoval. Také se vypeckovávaly Althanovy renklody a meruˇky. U meruňek to dělám dodnes- nechávám pouze do 100 pecek na 100l kvasu. U třešní se používaly tmavé odrůdy(Uherka) na kvas. Pálenka z nich byla velmi aromatická. Já však ze všech destilátů preferuji Hruškovici a to z williamsky.

Wendy

Durancie

Zapomněl jsem dodat, že durancie se ve většině případů u nás sázely pouze na meze.

Wendy

Švestky se vypeckovávaly (na speciálním sítu) a donich se přidaly durancie.

Nevím jak u Vás, u ženy na Slovácku se přes speciální síto cedily rozvařené švestky a durancie při výrobě povidel (trnek). Později se místo cezení pravé švestky před vařením vypeckovaly, byla to příjemnější práce než s horkou rozvařeninou. Durancie se dál cedily, ty vypeckovat nešlo.  Do kvasu se švestky nevypeckovávaly nebo já aspoň o nikom takovém nevím. Vypeckování švestek (podle mě) zavedli až v posledních letech majitelé nedokonalých kotlů se špatným míchadlem.

Durancie.

Pane Miloši, Vy jste si sám odpověděl. Vyzrálé švestkky se na sítě cedily(vypeckovaly), a to i pro povidla tak i pro kvas. Já dnes vypeckovávám meruňky a renklody ručně s malou pomocí mé favoritky(která má tendence někdy stávkovat). Pokud jste viděl malé sítko na propasírování rajčat, je to něco velmi podobného, ale ve velkém. Prakticky pecky odtud vycházely skoro čisté.

Wendy

Durancie.

Ještě pokud je náš věk. Nevím, kolik Vám je let, ale já za chvíli jedu sedmý gumy.

Wendy

Vy jste si sám odpověděl. Vyzrálé švestkky se na sítě cedily(vypeckovaly), a to i pro povidla tak i pro kvas.

To ne, odpověděl jsem jinak, Při přípravě povidel se švesky (a durancie)přes síto nevypeckovaly, nýbrž přecedily  až po řádném rozvaření, tedy v tekutém stavu. Nepředpokládám, že by někdo vyráběl kvas z vařených švestek. Někteří cedí i kvas před pálením (je taky tekutý). To ovšem nelze nazvat vypeckováním. Tím já rozumím odstranění pecek z posbíraných  švestek před nasypáním do povidlového kotle nebo kvasného sudu. S tím prvním souhlasím, s tím druhým ne.

Letošní teplé září prospělo Durancijím vyzráním do dobré kvality.Slívy jsou díky nadůrodě menší cca 25 gramů, téměř bez monilíe, velmi sladké, výborné.

Můžu se zeptat na Vaši lokalitu? Tady na Hodonínsku 3/4 úrody jsou zeschlé, nedozrálé, jdou špatně utrhnout (natož setřást) a i ty co nejsou seschlé jsou tvrdé a málo sladké. V písčité půdě, odkopky či semenáče.