Chrudimská

Mohu se pane Mikeši zeptat, kde se dají sehnat rouby Chrudimské švestky?Z Litoměřic, z Holovous, nebo z Uniplantu?

Bral jsem je z Holovous.

Mezitím jsem zjístil, že Chrudimskou švestku si zaregistrovala fa Sempra Praha někdy okolo let 04,05.Navíc tady na webu lze dohledat, že rouby lze objednat z VŠUO Holovousy, které asi patří pod Sempru Praha.Nevíte někdo, zda lze objednat rouby i v Litoměřicích?

Plody vynikají střední, až větší velikosti, modrým zbarvením.A protože vznikla v klimatu, podnebí naší malé zemičky, předpokládám,že v mé poloze budou plody lépe dozrávat, než plody Čačanské lepotice.

V nabídce zimních oček 2013 ji Sempra nabízela (odrůdu Vaňkova), takže asi ano.

Oproti lepotici jsou Chrudimské především chutnější a sladší. Zrají časně, takže problém s dozráním není. Horší je, že šarka se projevuje i na plodech. Postižené plody ale kupodivu nejsou tak nechutné a nesladké jak vídám u Domácí švestky. Možná to bude časem horší, nevím.

Na podzim t.r. ji připravuje do nabídky Arbia Malenovice, tak ji asi pořídím.

Zajimavý dokument ve formátu pdf, který připravil a vydal VŠUO Holovousy pod názvem- Výzkum pěstitelských a zpracovatelských charakteristik nových odrůd slivoní, se opírá o výsledky výzkumu, který byl ukončen rokem 2007.Kdybych porovnal odrůdy Čačanské lepotice a Chrudimské švestky, které jsou dobou dozrávání přímými konkurenty, tak lze najít odlišnosti.Zvláště, a na první pohled mě upoutala velikost plodů odrůdy Chrudimské švestky, které podle holovouských dosáhla "jen" 22.9 gramů.Plody lepotice vážily 41.3 gramů.Podle pomologií, a jiných zdrojů mají být plody Chrudimské švestky střední, až větší velikosti.Proto mě údaj velmi překvapil, a nevím jestli se tou hráškovitostí Chrudimské nespletli.Další údaj je menšího rozdílu-a to chuť dužiny, aromatičnost,celková kvalita.Hodnoceno devitibodovou stupnicí.

Chrudimská švestka-7,7,8

Čačanská lepotica-7,6,8

Obsahem celkových cukrů se Chrudimská švestka umístila na celkovém čtvrtém místě,a ve srovnání se švestkami,které dozrávají později to přectavuje určitý bonus.

1)Domácí švestka2)Hamanová3)Gabrovská4)Chrudimská švestka.

Už je to dávno, co jsem roztrhal poslední dětské střevíčky, ale na pohádku v televizi se někdy příležitostně podívám.Nebráním se tomu, protože většinou na rodíl o reálného světa děj na konci pohádky končí dobře, a šňůrka děje, která vede příběhem nám dává do budoucna určité naděje že se to časem zlepší.Jednu takovou jsem našel v databázi ze Šumperku.Jedná se o odrůdu Vaňková, tedy o Chrudimskou švestku, kde se praví, že je odolnost proti napadení šarkou střední, ale na jiném místě je uvedena velmi potěšující zpráva, která nám zděluje cituji "tato původní stará česká odrůda dříve označovaná synonymem Vaňkova, u níž byl nalezen gen odolnosti proti šarce.

V dnešním světě iluzí, a desiluzí se tomu ani nechce věřit, ale co kdyby to náhodou byla pravda, a naše původní česká švestka zvítězila nad sedmihlavou saní-šarkou.

No, nevěřím tomu - to by byl už kolem toho velikej humbuk všech zainteresovaných. Navíc pan Miloš potvrzuje, ve výše uvedeném příspěvku, výskyt šarky na této odrůdě.

A i kdyby nějaký gen rezistence měla, monogenní rezistence není z dlouhodobého hlediska trvalá. Viz prolomení genu Vf strupovitostí. Samozřejmě jde o úplně jiný typ patogena, ale myslím, že stejně výrazně mutovatelného. Zdraví Mittwoch