Chrudimská

Pane P. tak to jste mě moc nepotěši. Ale vidím sám, že musím něco podniknout, jinak se žádné úrody nedočkám. Po několika letech péče, která mě stála jak čas tak i peníze a výsledek nikde, nevím jesli ty špatné stromy nechat a ještě doufat a nebo bez milosti vykopat. Přemýšlel jsem, že bych nasadil nové mezi ty stávající, mám ale strach jestli netrpí nějakou chorobou, která by tytéž problémy mohla způsobit i u těch nových. Pane.151.38, psal jste, že už sadíte jen na zakrslých podnožích. Jaké to jsou, jak velké jsou přibližně koruny, a kolik je z takového stromu možné sklidit ovoce. Já mám zakrslé jabloně a na každé bývá tak 10 jablek. Děkuji za odpověď Skalík

Do mokřejších půd, ale i do normálních St.julian A, nemá rád sucho.Krymsk 1,Krymsk 2.Wangenheimová, a ty co pocházeji z ní-Wa*Wa, Wavit.Je otázka co se dá sehnat.Sázet lze na dva metry od sebe.Stromky rostou velikosti 45-70 procent velikosti švestek roubovaných na myrobalánu.Rozdíl růstu závisí taky na odrudě.

rostislavik

Já bych zkusil ještě jako poslední pokus, vykopat jámu asi o průměru 90 cm a hlubokou tak 65 cm. Vykopanou zeminu smíchat s kompostem 1:1, stomek zasadit tak aby kořeny byly tak 8 cm hluboko a v březnu před rašením prořezat. Nechat jen pár zdravých oček, přibližně 8. Pokud i tento restart nepomůže, vykopat a zasadit nové.

Pane Skalíku, jste si jistý, že máte opravdu ty stromky na myrobalánu?

Zkuste na jaře zasadit pár odkopků či semenáčků myrobalánů, podél silnic je jich dost,  za rok či dva si je přeroubujte a uvidíte jak porostou. Na mojí extrémně suché a neúrodné zahradě dokáží švestky a meruňky naroubované na zakořeněných myrobalánech po dvou letech i třímetrové přírůstky.

Zkuste na jaře zasadit pár odkopků či semenáčků myrobalánů, podél silnic je jich dost, za rok či dva si je přeroubujte a uvidíte jak porostou.

Tady není čas na nějaké zkoušení.Víte co to trvá času než by stromky vyrostly, a začaly plodit? Jestli vůbec.Umím si přectavit, že pochybné odkopky u cest budou nakaženy všímmožným.Je to ztráta času, a výsledek nejistý.

Jestli stromky po pár letech nevykazují žádné, nebo minimální přírusky, nebo jsou zababčeny-pryč s níma.Na trhu je dost kvalitních odrud slivoňí.S trochou štěstí koupíte i na netu stromky s požadovanými podnožemi.

Je třeba jim ale vytvořit vhodné podmínky.Vykopat jámu, dodat kvalitní zeminu, kompost,nebo substrát, zásobní hnojivo zapravit.Během roku zalévat, na jaře dát stromku výchovný řez.Konkrétně v mém případě mám možnost hnojit celoročně hnojůvkou, kterou jímám z hnojiště.

rostislavik

Pane rostislaviku máte naprostou pravdu.Odkopky ze stromů podél cest by se sázet neměly.Pravděpodobnost, že jsou nakaženy šarkou je velmi vysoká a rozšíří se tím choroba do míst, kde třeba ještě není.Je třeba připomenout, že šarkou mohou lehce onemocnět jak švestky, tak meruňky a broskvoně.V zahradách je hlavním přenašečem mšice a těch jsou každý rok mraky.Vyléčení nemocných stromků již není možné.Měla by se proto vždy kupovat zdravá sadba a máte pravdu, že té je zatím dostatek.Jinak, ochranná vzdálenost od nemocných stromů je 250m.Dříve byla 500m, ale vstupem do EU byla snížena na 250m.Aby mšice nakazila zdravý strom, měla by sát na nemocném stromu a do 10ti sekund se přisát na zdravém stromu.Jestliže je tato doba delší, k infekci již nedojde.Právě takto byla stanovena vzdálenost 250m.P

Tu jámu sice ne tak velkou jsem kopal před výsadbou a zeminu kompostem vylepšil. Hnůj jsem dospod nakonec nedal, má snad lákat hraboše??? Myslím, že máme docela kvalitní půdu, zeleninu pěstujeme bez problémů a ostatní ovocné stromy rostou dobře. Teda krom meruněk ty taky nějak stávkují jako některé ty švestky (stejný prodejce). Prodejce mě řekl, že jsou na myrobalánu, jinou jistotu nemám. Ty odkopky sousedovi jdou dobře, ale někde jsou taky vidět ty fleky na listach. Ta šárka určitě půjde i ke mě, těch 250 m nemám ani náhodou. Já jsem chtěl kvalitní stromky a proto jsem koupil a prohloupil. Hnojůvku nemám, ředíte ji vodou? Skalík

Hnojuvku neředím vodou.Proč taky.Do hnojiště prší.Deštová voda se promísí s hnojem, a přepadem ji jímám.Mám jeden betonový ring zapuštěný vedle hnojiště, do něj ústí přepad.Hnojůvka je naředěna dostatečně.Je to výborné dusíkaté hnojivo nacokoli.Nepotřebuji ani nakvašené slepičince.

rostislavik

Hnůj jako takový asi hraboše enormně neláká. Možná ten, co obsahuje zrní, tedy spíš od králíků, slepic. Problém spíš je, že půda vyhnojená hnojem časem výrazně slehne a stromek se "propadne". S tím je třeba počítat při výsadbě. A taky samozřejmě nedávat hnůj přímo na kořeny, ani ten proleželý.  Hnůj při výsadbě do hlubších vrstev jámy dávám, hraboši mi nevadí, hryzcům semenné podnože příliš nechutnají. To samozřejmě neplatí absolutně, v některých letech mrchy umějí překvapit...

Děkuji všem za rady, na jaře vysadím nové, Skalík.