Černošická švestka

Nedá mi to, abych se nezmínil o výborné pološvestce, která se vyskytuje v mé oblasti a která zde právě dozrává, o Černošické švestce. Evidentně se jedná o pozapomenutou odrůdu neboť jsem jsem ji nikdy neviděl v žádné nabídce ovocných školek a ani třeba tady jsem nezaznamenal žádnou diskuzi o ní. Ten naprostý nezájem mě docela zaráží, protože ji považuji za výbornou ranou slívu, chuťově nesrovnatelně lepší než všechny ty Lepotice, Joja, atd, i když uznávám, že proti gustu žádný dišputát... Ačkoliv je velice raná, je sladká a pravidelně a hojně plodí. Nenáročná na podmínky a hlavně, v naší oblasti zamořené šarkou, zcela bez viditelných projevů této nemoci.

Rád se od odborníků přispívajících na tomto fóru dozvím, zda jsou nějaké důvody, proč se tato odrůda nevyskytuje v současném sortimentu, protože mi to jinak nedává moc smysl.

Radim Jelínek

Těžko říci. Existuje nepochybně více kvalitních odrůd, a nejen švestek, které byly neprávem opuštěny nebo se nedočkaly většího rozšíření.  Změnily se pěstitelské i konzumní podmínky a spektrum chorob, některé odrůdy by mohly zažít renesanci.
   Prodloužení konzumního období - což Černošická švestka zajišťuje - je cenné u stolního ovoce. Švestky bývaly dříve spíš zpracovatelské ovoce - povidla, kvasy, tam byl zájem na větší objem plodů v tutéž dobu, navíc skoré odrůdy obecně ve sladkosti pokulhávají. 
    Dnes, věřím, by skorá švestka mohla mít perspektivu. Kromě Čačanské rané bude konkurentem i odrůda Herman.

Zkuste to tady.

Nebo u ochránců přírody ve Valmezu, ti by asi měli zájem, hledají šarce odolnou slivoň.

To, co propaguje nadace partnerství je prakticky opsaný čs. sortiment z doby před 20 lety, to nemá se starými krajovými odrůdami nic společného. Některé ovšem jistě použitelné jsou.

U nás je ještě pár starých stromů Černošických švestek, jsou výborné.

Kdyby jste někdo věděl, kde seženu stromeček, dejte vědět, díky.Mirka

Mám jednu Černošickou švestku starou víc jak 70 roků a pořád ještě rodí, krátce po třešních. Pokoušela jsem ji roubovat na mladé obyčejné švestky  a to několikrát a nikdy se mi to nepodařilo .

Na 70iletém stromě se těžko najdou kvalitní rouby. To bývá nejčastěji příčinou neúspěšného roubování starých odrůd slivoní. Řešením je šetrné zmlazení starého stromu a použití silnějšího letorostu. Použitelné jsou i vlky.

Díky, připravuji se na to. Mám v plánu zkusit štěstí i na myrobalánu. 

A co zkusit naočkovat. Pokud bude mít někdo v zimě k dispozici roub, ráda vyzkouším na semenáči nebo kořen. výmladku švestky. Jarka

Ze zimního roubu bych očkování (na bdící očko) nedoporučoval. Musí se dělat v plné míze a to je u slivoní dost pozdě. Do té doby vydrží jen opravdu silné, kvalitní rouby a ty na starém stromě nenajdeme. Možná by šlo očkovat ještě v tuto dobu - spíš asi Forkertovým způsobem. Nebo brzy na jaře - třeba i koncem února roubovat kopulací.