Čas roubování za kůru

Taky dobrý nápad, ale vybral bych raději vhodnější, vyvýšené místo, než místo blízko toků.Protože na jaře v době tání se může stát, že nám rouby vezme velká voda.

Nemyslel jsem přímo u toku potoka, ale u prameniště, protože tam je nejchladněji, nejstálejší teplota, nejdéle ležící sníh. Jehličí, hrabanka je lehká, plave, tam kde někdy teče voda, stará, silná, zetlelá hrabanka nebývá. JG

Tak jsem se konečně rozhodl, že brouby zapíchnuté (zasunuté?)  v hlíně konečně vyhodím. Při bližším pohledu je vidět, že většina z nich je i po 7 měsících v bezvadném stavu a s jejich ujmutím by asi nebyl problém. Překvapivé je to zejména u slivoní, u těch bych tak dlouhou skladovatelnost nečekal. Blíží se období očkování na spící pupen, možná by se daly použít. Na některých roubech je vidět, jak hluboko byly v hlíně. .

Podle mých zkušeností by se rouby peckovin a ořešáků měly nařezat co nejdříve, již v listopadu. Pak vydrží jak ve sklepě, tak i ve stínu v zemi hodně dlouho. Pokud jsem rouby řezal později, osvěčilo se mně zamrazit je v mrazáku. Zabalené ve vlhkém hadříku a PE sáčku.

Na druhé straně mám problém s naštěpováním višně Královna Hortensie. Ať roubuji na jaře, očkuji v létě, rouby ani očka se neujmou. A to jsem přesvědčený, že štěpovat umím, s ostatními druhy problémy nemám.

Višeň má většinou velmi tenké roční přírustky, proto bývá ujímavost tenkých roubů při jarním roubování problematická.Styčná plocha v místě spoje je malá, rouby po čase vyschnou.Je třeba vybrat vhodný, silný roub.Nejlepší zkušenost s naroubováním třešní mám anglickou kopulací v únoru, kdy je ještě vegetační klid.Doporučil bych u višně obdobný postup podle počasí zimní-únorový termín anglickou kopulací rouby nařezanými v prosinci, a vhodně uskladněnými.

Se srpnovým očkováním třešní mám taky velmi dobrou zkušenost.Višně jsem očkovat nezkusil.