Čačanská lepotica

dobrý den,

prosím o radu-vysvětlení-pomoc

mám cca 5iletý strom, plodil, letos opět nádherně kvetl, naráz je jakoby celý uschlý, kvítky i lístkyještě drží na větvičkách, ale jsou úplně mrtvé,.

Na kmeni jr sem tam květ a sem tam list, na větvích nic.

Nebylo to ani pozvolna, ale najednou, netuším co se stalo, nemá žádnou zkušenost.

Díky za každý názor. či radu. Kašička

Mne tak odešlom všechno s přídomkem Čačanská. Monília laxa je choroba, která decimuje Evropu, tedy peckoviny. Nejvíce citlivé je Jojo a pak Stanley.

A jak je to s citlivosti ostatnich odrud svestek a polosvestek? existuje v tomto smeru nejaka statistika? Honza z Vysociny

Dnes už byznys povýšil natolik, že není možné se objektivně dozvědět nějaké vlastnosti ovocných stromů a ani do budocna nevidím zlepšení.

Možná to vidíte až moc černě. V pěstitetlství se prostě všechno nepovede a člověk se stále učí. Já napřiklad považuji Jojo po letošní zkušenosti za zvlášť cenné. U nás když letos začínalo kvést (část už v plném kvétu), tak přišly velmi tuhé mrazy, jedno ráno dokonce -6oC. No a světe div se, ono to celé krásně odkvetlo bez sebemenší známky poškození. Kdybych byl velkosadař, tak takovou odrůfu bych i "na rukou nosil".

Na vašem místě bych se snažil situaci využít k důkladnému poznání té potvory Monilia laxa (moniliový úžeh). Že by s ní vážně nešlo nijak účinně zabojovat? Jak jsem pochopil, rozhudující je především celá fáze kvetení.

Milan

Mne zaráží jedno, že skuteční odborníci mlčí. Jsem jenom amatér a na zdejším fóru jsem uveřejnil dokumentů o této zákeřné nemoci více jak všichni odborníci dohromady (ČR). Nevím jestli někdo ví kolik Čačanských švestek se vysadilo na Valašsku ale destitisíce a bylo by zajímavé zjistit kolik jich přežilo. Mne ani jedna a to jsem měl stromky už i 15-leté a když to přišlo, tak odcházely bez ohledu na věk. Odešlo mne všechno co je geneticky příbuzné. To jsem dříve nezkoumal až teď a geneticky příbuzné jsou i Valjevka, Stanley i to Jojo. Kdo se chce přesvědčit o nápadu a vážnosti choroby, tak použije google a zjistí, že v Maďarsku je to pro peckoviny "národní pohroma". Nevím do jaké míry jde bojovat se zákeřností této choroby, protože máte zdravý a plně zaroděný strom a v dalším roce na jaře zjistíte, že půlka koruny je pryč a ta koruna nejde opravit a další rok je to jenom horší. Postřik v době kdy to zjistíte je jak "umělé dýchání po smrti".

To co píšete je velmi poučné. Přijít takto o velkou část vzroslých stromů je pohroma. Co jsem se o tom zatím mohl dozvědět (doma máme na švestkách jen běžnou Monilinia fructigena), tak infekce se zde do stromu dostává skrz blizny květů, odkud prorůstá až do dřeva větví. Tak nevím, zda-li to odpovídá vašim zkušenostem. Strom (větev) by měl toreticky vykvést, květy by ale měly zajít a následně by měla odejít napadná větev. Nevím jestli má stom nějaký mechanismus, který zabrání nekontrolovanému rozšíření a napadenou větev proto předem nechá odumřít (jako by ji zaškrtí a odizoluje). Pokud by to bylo takto, tak jediná ochrana by byla teoreticky jen v prevenci: odstraňování zdrojů infekce z okolí a aplikace kombinace postřiků v době od začátku pučení až do odkvétání. Dál by bylo zajímavé sledovat, odkud se to k vám může šířit. Optimální by bylo dosáhnout časem snížení toho infekčního tlaku tak, aby se boj s chorobou omezil např. jen na nějaké dva běžné postřiky. To by bylo vítězství, možná vás to ale donutí nakonec se zbavit náchylných odrůd a vysadit nějaké držáky. Byl bych ale radši, kdyby to nebylo nutné a šlo s tím zabojovat. Milan

Na vaše doporučení jsem trochu zahledal a našel odborný dokument věnovaný právě tomuto.

název: Moniliniová spála a moniliniová hniloba - závažná houbová choroba peckovin

vydal: Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou, prosinec 2006

Mrkněme na to a uvidíme, zda-li tam jsou užitečné informace.

Ještě dodám jednu užitečnou zajímavost, u Monilinia fructigena jsou konidiofory na plodech uspořádány v soustředných kruzích, u Monilinia laxa jsou rozmístěné nepravidelně. Pak ještě český název Mon. laxa je Hlízenka chabá, další druhy monilií se naleznou zde.

Docela dobrý dokument, jen je myslím potřeba doplnit, že k infekci květů dochází hlavně pří nízké teplotě. Podrobněji viz. zde.

Dobrý den,

velké díky za vaše poznatky a rady, vyplynulo mi znich, že stromek musím odstranit,

Mám,- v této souvislosti, ale ještě jednu prosbu-vedle této švestky jsme loni na jaře zasadili meruňku kioto, letos už má nasazeno docela dost plůdků, mám ji ještě postřikovat, pokud ano, tak kdy a čím?

stejně tak i broskvoň, ta je stará, a odrůdu neznám, v loni měla maličké plody, z jedné strany krásně zbarvené z druhé strany šedočerné skvrny.Soused měl plody obdobného vzhledu, maličké, ale navíc měl některé plody chutné, více jich ale měl nepoživatelných.

Ještě jednou moc děkuji i za poznatrky a rady příští... Kašička