Airlayerying

... aneb vzdušné hřížení vs. roubování

S AIRLAYERING množením ovocných stromů zkušenost někdo nemá? Větvičku na stromě v délce 5cm zbavit kůry/lýka, poprášit stimulátorem a kolem "rány" dát PE sáček s hlínou... po měsíci by měly býti založeny kořeny, větvičku odříznout a zasadit?

Air layering the new method

Bryant RedHawk--->I have air layered at least 2000 trees in my life. I have had fewer than 20 failures.

Air Layering vs grafting

Čísla jsou jasná... množil jsem více než 2000 stromů a jen méně než 20 pokusů bylo neúspěšných.

+ Ano, jabloně velmi dobře reagují na airlayering, pokud ho uděláte na jaře, obvykle budou mít dobrý kořenový systém za 3-4 měsíce. Jiné ovocné stromy, které dobře taktéž snášení airlayering jsou broskev, švestka, třešeň, pomeranč, grapefruit, citron, mango, kávové stromy.

môj starý otec to robil, pamätám si nato, ale neviem či to bolo účinné. ale videl som priviazane plastové fľaše s hlinou na konároch. ak by to fungovalo tak to je celkom dobré si myslím. niekto kto neviem štepiť stromy, tak s tym by nemusel mať problém. ale zaujímalo by ma aké veľké stromy by z toho vyrástli či by to bolo niečo podobné plánkam alebo iba nejaké nízkokmenné stromy.

a má takovýto způsob množení ovocných stromů - švestky, jabloně nějaké výhody, vyjma tedy množení podnožových odrůd? Mám na mysli to, že např. pěstuji jofelu na podnoži docera, zpravokořením větvičku, kterou následně zasadím - jaké bude mít vlastnosti? Díky za odpověď. J.

Mne napadá napr. to, že v prípade jofely sa eliminuje problém s infekciou podpníkovej časti šarkou. Predpokladám, možno mylne, že ak hypersenzitívna odroda je štepená na nejakom podpníku, ktorý sa časom infikuje (mravce roznášajú vošky aj na korene), tak v mieste štepenia dôjde k hypersenzitívnej reakcii - odumieraniu pletív - čo môže viesť buď k strate vitality stromu, alebo jeho odumretiu. Airlayeringom sa získa strom hypersenzitívny nielen na korune ale aj na koreňoch. 

Odhliadnuc od toho, že podpník reguluje rast stromu a adaptabilitu k pôdnym podmienkam, osobne si myslím, že sa podpníky používajú aj preto, že sa ľahko množia, kým vrúble ušľachtilých odrôd veľkoplodého ovocia korenia veľmi neochotne. Získať pravokorenné stromy len zapichaním vrúbľov do zeme teda nie je vo väčšine prípadov možné (s nejakou rozumnou úspešnosťou).

Trnavsko 145 mnm 

... a ještě dodatek. Ano souhlas, když mám "hypersenzitívnu odrodu", tak bez dobré podnože je nachýlnost asi x2. Ale všechny odrůdy nejsou náchylné a věřím, že by jim zpravokořennění mohlo vyhovovat. Dnes kdy už bych řekl je mnoho odrůd snad až přešlechtěných a citlivých, pro ně to vhodné nebude, ale pro nějaké staré odrůdy...??? Ano debata o vhodnosti podnoži na velikost a růst stromu či půdní podmínky je zcela opodstatněná, ale tady nevyužitelná :-D Viděl jsem na internetu plodící vzrostlé stromy vypěstované řízky z větví tuším meruněk(stimulátor+vlhkost+hlína) tak by to asi mohlo fungovat?

Jestli to má výhodu nevím... já chci tuto metodu vyzkoušet jako alternativu k získání "podnoží", které mi tento rok ještě před zimou skoro všechny sežral všivák hryzec :-(

já chci tuto metodu vyzkoušet jako alternativu k získání "podnoží", které mi tento rok ještě před zimou skoro všechny sežral všivák hryzec :-(

Bojím se, že to nepomůže. Mně všivák hryzec sežral i stromky na semenáči. Pravokořenný stromek bude asi chutnat stejně.

To ano, ale už jsem udělal přípravy :-D Mám pokusný záhonek 2,5*2,5m. Dookola mám 30cm do země zapuštěné žulové desky 3cm tloušky a pod celým záhonkem mám svařované pletivo, oko 1*1cm. Celý záhonek obehnán 1 m vysokým plůtkem proti srnčí a kočkám (vypadá strašně, ale na funkci to snad nebude mít vliv :-D). Dalo to sakramentskou fušku vykopat všechnu tu hlínu a nakonec jsem to odležel s dost vysokými teplotami, ale... všechny stromečky k roubování jablůněk, hrušek, muchovníku, jedlých kaštanů, myrobalánu, moruší a dřínu už snad budou v bezpečí!!! Už jsem nakoupil pletivo, ze kterého v zimě budu dělat koše 50*50*25cm pro výsadbu. Bez nich ani ránu!!! Už teď je vidět, jak se kolem košů všiváci dobývají k mým broskvoním. No jak dopadne muj Burlat a Delikates bez košů se neodvažuji ani domyslit. Slivoně ani tak ne, ale jabloně se mi zdá, že hryzce až magicky přitahují.

A ještě jedna dobrá zpráva na závěr - našel jsem na zahradě mrtvého krtka, asi infarkt? Teď na podzim ryl abnormálně, tak nevím jestli necítil tuhou zimu, snad mu chodbičkama nepřijde na pohřeb celá rodina i s bratrancem hryzcem!

"koše 50*50*25cm pro výsadbu"

Nechci Vás přemlouvat, ale proti hryzcům jsem dělal koše 100 x 100 x 50 pro jabloně na J-OH-A (velmi zakrslá podnož). A přišlo mi to tak akorát. Jeden metr proti srnčí je taky nic moc, viděl jsem ji přeskočit i dvoumetrový plot .

S tím krtkem gratuluju . Jen pozor, aby chodbičkama nepřišlo i vzdálené příbuzenstvo (hryzci).

Ano máte pravdu 100*100 by bylo určitě vhodnější, ale dělal jsem je jako první/poslední záchranu pro broskve. Asi ty rozměry pro jabloňě a švestky budu muset přehodnotit :-(Ano 1 m pro srnu není nic, ale u nás je krmě dost, spíš si chodí ke mě na zahradu jen tak dvakrát do roka přilepšit na jahody a přistřihnout mi tůje. Zastavit ji to nezastaví, ale odradí když jen prochází kolem a kouká co ještě u mě neokusila :-D A krtek by mi právě ani tak nevadil, jako mám právě strach z toho, že se za ním natáhne jiná havěť!