Sbírka škůdců a chorob

Jabloň i hrušeň  mají mnoho zdravých tmavě zelených listů a dobře odkvetlé plůdky. Prostě se smiřte s tím, že na zahradě s námi žije hmyz a nějaké ty mikroorganizmy. Všechny tyto projevy mám na stromech léta a úrodám to nijak nevadí. Jistě, zálivka asi neuškodí, ale listy stromů nevypadají, že by chřadly suchem. 
   Máte-li radši sterilní stromy za cenu pravidelného přísunu chemie, je to Vaše volba. Já bych s tím nedělal nic. Byla teplá zima, tak jsem z dlouhíé chvíle kolem většiny stromů zaryl kompost a starý hnůj. Tak ať se snaží, kluci dřevění...
   P.s. Aby nebyla mýlka, v případě monilového úžehu či kadeřavosti tyhle silné řeči nevedu a pokorně beru na záda stříkačku.

Tomu rozumím a taky velké stromy moc neřeším. Ale když se mi toto děje na mladých hrušních (kroucení listů), které se už 2 roky snažím přimět vyhnat nějaké výhodny? Letos to vypadá, že se konečně rozhodly trochu větvit, ale bojím se, že ty fujtajblíci, co kroutí listy (ale žádné tam nevidím) zdegenerují celý výhon a zase z toho nic nebude. Nebylo by vhodné nějak zasáhnout? Čím?

Stromy, když nemají vodu vadnou. Padlí je na nich z důvodu suchého vzduchu a ne nedostatku zálivky. Dnešní "rezistenti" jsou odolní ke strupovitosti, ale k padlí tolik ne. No a protože jsou nyní jara (i celé roky) spíše suchá objevuje se padlí. Na Slovensku mají lepší, výstižnější název múčnatka. Alle stejně to je v angličtině i němčině, všude to vyjadřuje hlavní znak - "moučnatý povlak". U mladých stromů je možné ošetřit, u starších je mnohdy lepší ostříhat napadené a listy spálit. Vedle konvenční ochrany je i alternetiva - třeba Agro Bio Rokycany. Ale chce to vědět, co se má na stromech hlídat, aby nebylo pozdě. 

Absolútne odolná voči múčnatke nie je žiadna odroda. Cenné sú tie, ktoré majú vyššiu odolnosť proti chrastavitostri a súčasne aj proti múčnatke (napr.Rubinola), nechcem používať termín "rezistencia", lebo ten je zavádzajúci a nie úplne presný. Len malá poznámka v Vášmu príspevku: ak sa už múčnatka prejaví, podľa mňa treba postihnuté listy resp.listové ružice odstrániť bez ohľadu na to či ide o mladé, alebo staršie stromy.  Mám obavy, že rôzne alternatívne metódy sú len minimálne účinné alebo úplne neúčinné.    IH

V tom je právě potíž, pokud se nepoužijí včas, vypadá to, že neúčinkují. Alternativy obyčejně fungují jako kontaktní a preventivní. Olej jako alternativa musí na rostlině být v době, kdy přilétají spóry té určité choroby. Preventivním ošetřením lze udržet padlí angreštové, i to na ovocných stromcích (u větších stromů je potíž s dokonalým pokrytím listů, ale takový strom vydrží to, že budete nemocné výhony odstříhávat), na růžích. Tedy je třeba vědět, jaké počasí čemu dělá dobře. Při znalosti prvních příznaků se dá taky dost zachránit. Tak jako do vinic dávají růže, měl by mít každý, kdo chce bojovat s padlím jednu větev naroubovanou Jonathanem. Na spoustu věcí se dělá signalizace, jen vědět, kde co najít... Co říkáte na obrázek švestky(č. 5 v první sérii), pro mě by to byly symptomy napadení šarkou. 

Vypadá to jako šarka, i když u nás v tuto dobu na listech ještě známky nejsou, a to i na prokazatelně postižených stromech.

Ohľadom tej event.šárky si netrúfam podľa fotky povedať jednoznačne, potreboval by som vidieť celý stromček. Boj s múčnatkou je ťažký, signalizácia je podľa mňa problematická (nie je to ako napr. s obaľovačmi). Paradoxne - mám jeden Jonathan na M-9 a v posledných rokoch netrpel múčnatkou takmer vôbec (predtým to bývalo horšie). Dosť trpí aj Jonalord, Idared (teda potomkovia Jonathanu). Ak je teplo a sucho, tak múčnatka takmer vždy dorazí. Striekať fungicídmi á 10 dní nie je podľa mňa riešenie, taký strom radšej nebudem mať vôbec. Prípravky na prírodnej báze musia byť potom používané tiež častejšie, samozrejme s prihliadnutím na ráz počasia. Zlé je aj to, ak máte suseda ktorý múčnatku nerieši a jeho stromy sú zdrojom šírenia choroby do okolia. Múčnatka je skrátka svinstvo.   IH

Nevím, dochází-li ke globálnímu oteplování, ale donedávna jsem znal padlí jen z obrázků a z cizích zahrad. U nás se prostě nevyskytovalo. V posledních letech ho občas vidím, ale v míře zcela zanedbatelné. Aspoň jedna výhoda chladnější polohy

U nás na Slovácku je padlí vcelku běžné, ale stromy jsou většinou napadeny jen slabě. U nás v sadě nejvíce Rubín, Ontario, Jonagold, občas i Topaz. Na Rubinole jsem ho ještě neviděl. Při každé návštěvě sadu při prohlídce stromů se vždy pár napadených větviček utrhne. Stříkám tak dvakrát/třikrát za sezónu.