Krtci, hraboši, hryzci - co vlastně dělají v zimě?

Dobrý den,

po několika teplých a deštivých dnech slezl sníh a s hrůzou jsem zjistil že záhonky i trávník je provrtaný děrami a chodbičkami po těch potvorách zmiňovaných v nadpisu. Nevím přesně o co jde, ale krtince to nedělá. Takže předpokládám že jde o hryzce.

Tak teď uvažuju nad tím, jestli má smysl teď v prosinci proti nim nějak zasahovat.  Jsou přes zimu aktivní? Mám do děr natlačit gel? Přes léto se mi gel docela osvědčuje. Plašiče? Pasti? Pokud ovšem ty potvory přes zimu někde hluboko v teplém pelíšku vyspávají, asi by to nemělo smysl. Poradí někdo?

Chodby patří zřejmě hraboši polnímu. V toto dobu proti němu zasahovat nemá smysl. Hraboš je sice i přes zimu aktivní, ale na záhoncích nemá jak výrazněji škodit. Velikost jarní populace beztak efektivně neovlivníme.

Chodby můžou patřit hraboši polnímu, nebo hryzci vodnímu, který taky obývá naše zahrady a škodí, ale proti němu je menší výběr přípravků.Popřípadě i jiným hlodavcům.Já si naopak myslím, že v tuto dobu má smysl zásobit hraboše nepromokavými přípravky před sněhem, aby v době největší nouze měli co papat.V zimním období nemají velký výběr potravy, a jsou méně vybíraví.Já to tak dělám, a když během zimy sníh roztaje-doplním zásoby.Požerový jed dávám do chodbiček, pod různé přirozené úkryty, nebo do nor, a přikryju kamenem, protože se stává, že dodaný přípravek vytlačí se zeminou na povrch, a může se stát, že by je pozřelo ptactvo, drůbež,psi, kočky.

Hryzci samozřejmě na zahradě být můžou, ale hustá spleť chodbiček pod povrchem je skutečně dílo hrabošů. V jejich životním cyklu je jedna zajímavost. Cituji:

...musíme zmínit ještě o jedné zajímavosti charakteristické pro toto zvířátko. Procházíte se po louce a pod nohama se vám míhá jeden hraboš za druhým. Stačí den, dva a louka je prázdná a opuštěná. Dříve se mělo za to, že příčinou náhlého vymizení hrabošů jsou epidemická onemocnění. Podle posledních výzkumů je příčinou právě přemnožení, které všeobecně oslabuje organismus a přivádí jej k náhlému zhroucení. Mezi první příznaky konce patří celková malátnost a netečnost, poruchy rovnováhy, křeče apod. Tělesná teplota klesá. Podrobným vyšetřením takové populace byl zjištěn nápadný pokles hladiny cukru v krvi...
(Světem zvířat)

Toto zjištění, spolu se skutečností, že hraboš pohlavně dozrává po 13 (!) dnech od narození vede k závěru, že zmenšovat jeho populaci mimo období, kdy je třeba chránit plodiny, které žere, je neefektivní. Jeho rozplozovací schopnost v optimálních podmínkách je obrovská, na druhé straně s fungujícími regulačními mechanizmy.

Citovaný článek nám nabízí googl jako první na řadě tady,ale už nic neříká o Vámi zmiňované neefektívnosti mimo období, kdy je třeba chránit plodiny.

Ano, citaci jsem uvedl, aspoň je vidět, že jsem si to nevymyslel. O neúčelnosti zimního hubení   tam zmínka není, ale z uvedeného  to vcelku jasně vyplývá. Navíc nás to učili již na střední škole, včetně teorie o té samoregulaci přemnožení. Ony ty údaje nejsou až tak nové. 
   Uvažoval jsem  takto:
1. Jakou škodu působí hraboši na zahradě v prosinci? Žádnou.
2.  Jsme schopni přes zimu vyhubit hraboše do jednoho tak, aby příští rok žádný nezbyl a žádný k nám nepřišel odjinud?   Nejsme.
3. Zacitujme opět ze zmíněného článku   maďarského zoologa Vásárhelyiho, který choval párek hrabošů. Za deset měsíců, se rozmnožil jediný pár tak, že měl v pouhých  třech pokoleních 2 557 potomků.
Je tedy reálné, že bude-li dostatek potravy,  tak i malý počet jedinců je schopen se rychle rozmnožit, nemluvě o migraci ze sousedství? Rozhodně ano.
4. Jsou otrávené návnady zadamo? Nejsou
5. Můžeme absolutně vyloučit, že rozkousanou, rozmočenou či zavlečenou návnadu nemohou pozřít hladoví ptáci či domácí zvířata? Nejsem si jistý.
Z těchto důvodů si troufám považovat boj s hraboši na zahradě v tuto dobu za neefektivní.  Uvedete-li odkaz na zemědělce, kteří v prosinci chemicky zasahují proti polním hlodavcům, vezmu rád svá slova zpět.

Neůměrné přemnožení hrabošů v jehož důsledku dochází k náhlému úbytku hraboše polního jsem pochopil jako snížení odolnosti organismu, a následnému zhroucení organismu jako přirozenou samoregulaci hlodavců.V tomto si příroda jaksi sama vymezuje hranice.V žádném případě tento fakt nemůže být chápán jako úbytek živočichů následkem snížené nabídky potravy,nebo životního prostoru.Dále zasahujeme i proti hryzci vodnímu,a na něho samoregulace z přemnožení asi neplatí.

Dále je uvedeno cituji: Hraboš polní je významným škůdcem na kulturních plodinách se kterým se musí neustále bojovat.Nelze toto obecné doporučení brát do slova přesně, ale myslím si, že i podzimní a zimní termín jsou vhodné pro dodání vhodného požerového jedu před zimním obdobím,které přináší nedostatek přirozené potravy.Hlodavci při hledání potravy pod sněhem jsou méně vybíraví.

Nemůžeme po zemědělcích  chtít, aby po celoroční námaze na poli ještě v tuto dobu nějak zasahovali proti hlodavcům chemickými přípravky.Je zhola nemožné,aby chozením po poli kladli nástrahy k děrám,a celoplošná deraticace na poli je nemyslitelná.

Osobně jsem se ještě nesetkal s tak obrovským množstvím hraboše polního,jak bylo uvedeno v citovaném článku, a přiznám se, že ani neznám druhovou skladbu, procentuální zastoupení ,a počty hlodavců,kteří žijí pod zemí na naší zahradě a v okolí. Tuším jen fakt, že když nezasáhnu, tak nás sežerou.Při přesazování stromků jsem po vykopání zjístil, že stromky mají ohryzanou kořenovou soustavu.

1)ohryzavají vegetatívní části rostlin, tedy i obnažené krčky a kořeny stromků-jsou to býložravci

2)nejsme, ale každé snížení populace je vítané.

3)ano, souhlasím.nelze účinně ovlivnit migraci ze sousedství.nemám ani žádné páky jak souseda dobrovolně přinutit aby i on tak činil.

4)nejsou zadarmo, a ani nevím zda jsou účinné.v tomto mi nezbývá, než důvěřovat chemickému průmyslu.ohlodadé stromky, a sazenice taky nejsou zadarmo.

5) vyloučit nic nelze, jedině smrt je absolutní.

Ve starém čísle Zahradkáře byla uvedena rada jak na zahradě,v  sadu snižovat v zimě stavy hrabošů.Přez pozemek napříč se na podzim vyryje mělká brázda,rýha do které se nasype otrávené obilí, a přisype se zpátky zeminou.Hlodavcům pod sněhem nečiní větší problém otrávenou potravu najít.

Myslím si, že pokud bylo u zhroucených hrabošů zjištěna hypoglykemie, nedá se tak jednoznačně tvrdit, že "V žádném případě tento fakt nemůže být chápán jako úbytek živočichů následkem snížené nabídky potravy, nebo životního prostoru..." Spíš opak bude pravdou.
Ad 1 )...ohryzavají vegetatívní části rostlin,.....   U nás se hlodavci chovají trochu jinak. Mnohokrát jsem měl užrané kořeny jabloní od hryzců, takže jsem vytáhl naoko neporušený stromek ze země.  Krček a kmínek jsem okousaný neměl nikdy. Tedy kmínek ano, od zajíců, ale trávit je kvůli tomu nehodlám.
Ad :Nemůžeme po zemědělcích  chtít, aby po celoroční námaze na poli ještě v tuto dobu nějak zasahovali proti hlodavcům.
   U nás se opět zemědělci chovají trochu jinak. V sezóně mají spoustu práce a proto nemají času ani sil nazbyt. Naopak  v zimě rostlináři  nemají do čeho píchnout a tak jsou  dokonce propouštěni, aby byli na jaře zase přijati. Co by za top dali, kdyby mohli místo na úřad práce chodit na pole bojovat s hlodavci.
    Uznávám, že je možné a někde snad i smysluplné, trávit hraboše i v zimě.  Sám ale budu v tuto dobu klást nástrahy pouze domácím myším ve sklepě.