|
host - 93.174 (?), 13.4.2007 20:06
Dobry den.
Pro Vas osobne z pouzivani pripravku NORAT ATG (brodifacoum 50 ppm) pri dodrzeni hygienickych pravidel zadne prime zdravotne riziko nehrozi; problemy jsou vsak z hlediska ekologickeho.
brodifacoum je modelovou latkou tzv. druhe generace antikoagulantu.
antikoagulanty jsou rodenticidy, ucinkujici pomaly znizenim az vymizenim zrazlivosti krvi cilovych organizmu a zvysenim propustnosti krvnych kapilar, co ma za nasledek po prijmu smrtelne davky po nekolika dnech smrt v dusledku vnitrniho vykrvaceni.
chemicky jsou to derivaty kumarinu, tyto delime na 2. (nekteri odbornici az 3., ale dle meho nazoru jsou jen dve) generace.
nekde mezi 1. a 2. generaci jsou indandionove derivaty difacinon a chlorofacinon, ktere nejsou v CR moc rozsireny (nevim o volne dostupnem pripravku s nekterou z techto latek, v zap. Evrope a USA jsou pomerne bezne).
ta prvni, starsi, zahrnuje latky warfarin (v CR pripravky KUMATOX) a v CR nepouzivany, o cosi ucinnejsi coumatetralyl (v zahranici RACUMIN). latky prvni generace byly vyvinuty koncem 40. a v 50. letech 20. stoleti a jsou relativne jednoduche chemicke struktury. na to, aby pusobili smrtelne, je pri obvyklych koncentracich v nastrahach (wafarin obvykle 500 - 1.000 ppm, coumatetralyl 375 ppm) nutne, aby byla nastraha pozirana hlodavci po nekolik po sobe nasledujicich dnu (u citlivych kmenu obvykle 3 -7 dnu), aby se smrtelna davka jedu v organizmu nahromadila (maji polcas nekolik desitek hodin, proto je nutny denny prijem latek po nekolik dnu); az pote hlodavci uhynou.
tato vlastnost (nizsi akutni resp. subakutni toxicita) 1. generace antikoagulantu je dela sice narocnejsi na provedeni deratizace (nutnost denniho doplnovani nastrah az do vyhubeni cele populace hlodavcu), avsak je dela taky bezpecnejsi, nez latky 2. generace (vid nize); riziko vazne ci smrtelne otravy volne zijicich ci domacich zvirat, anebo dokonce deti je pri jednorazovem poziti nastrah s obsahem techto latek omnoho nizsi (obvykle zadne), nez pri latkach 2. generace. take tzv. sekundarni toxicita (t.j. otravy volne zijicich masozravych zvirat pozranim uhynulych hlodavcu, otravenych warfarinem) je omnoho nizsi. napr. pes, kocka, ci kane, ktere pozerou jednoho mrtveho hrabose, otraveneho warfarinem, temer s istotou neutrpi tezkou nebo smrtelnou otravou. toto je hlavny duvod pro prednostni pouzivani warfarinu venku. problemem u synantropnich hlodavcu (mys, potkan, krysa) je rozvoj rezistence (odolnosti) vuci antikoagulantum 1. generace v dusledku silneho evolucniho tlaku sirokym pouzivanim techto latek poslednich 50 let. u volne zijicich hlodavcu, jako jsou hrabosi a hryzci vsak vetsinou rezistence vuci warfarinu chybi, i kdyz jsou prirodzene mene citlivi k warfarinu, nez napr. potkany (podobne, jako domove mysi), lze vetsinou warfarin proti hrabosum a zejmena hryzcum aplikovat s uspechem.
druha generace antikoagulantu zahrnuje kumarinove derivaty bromadiolon (LANIRAT, HUBEX, TARIN a j.), difenacoum (MURIN D, RODIFEN), brodifacoum (NORAT, TALON), flocoumafen (STORM) a thiokumarin difethialon (BARAKI, CONTRAX D, MausEX DUO). chemicky jsou to zlozitejsi, pozdeji vyvinute derivaty latky 1. generace coumatetralylu.
tyto latky jsou jednak mnohem jedovatejsi nez warfarin (az 100-nasobne vyssi toxicita), jednak mnohem perzistentnejsi (pretrvavaji v organizmu i prirode po dobu az desitek tydnu, ci nekolika roku, tedy z hlediska hlodavcu dele nez cely zivot jedince) a jsou ucinne i proti kmenum, odolnym vuci antikoagulantum 1. generace; tyto tri zakladni vlastnosti maji za nasledek, ze preparaty druhe generace maji vysokou ucinnost (obvykle vice nez 90%) uz po jedinem pozeru nastrahy, nutne mnozstvi nastrahy je nekolikanasobne nizsi i pri radove 10-nasobne nizsich aplikovanych koncentracich v nastrahach (obvykle 50 ppm, difethialon jenom 25 ppm); proto je deratizace, hlavne velkoplosna, za pouziti techto latek obvykle rychlejsi, ucinnejsi a v neposledne rade lacinejsi. nejzavaznejsi duvod pro jejich aplikaci je vsak jejich eradikacni ucinnost i proti hlodavcum, rezistentnim vuci 1. generaci antikoagulantu.
rezistence, resp. znizena citlivost synantropnich hlodavcu vuci nekterym latkam 2. generace jsou jenom ohniskove a nevyznamne, u vetsiny techto jedu chybi uplne.
bromadiolon ma mezi latkami 2. generace nejpriznivejsi ekologicky profil z hlediska volne prirody; ma nejkratsi perzistenci v environmentu (v pude se odborava behem nekolika tydnu, brodifacoum napr. naproti tomu zustava toxicky i leta), jeho perzistence v zivych organizmech (biologicky polcas ca. 10 - 40 dni) je dostatecne vysoka na jednorazovou ucinnost (vyhubeni velke casti populace uz po jedinem pozeru), ale nizsi, nez u brodifacoumu, difenacoumu, flocoumafenu a difethialonu. take akutni toxicita bromadiolonu ve srovnani s ostatnima derivaty 2. generace vuci necilovym organizmum (domaci zvirata, ptactvo, dravci, ale take clovek) je nizsi, toxicita vuci hlodavcum je vsak porovnatelna, jako u ostatnich derivatu 2. generace; bromadiolon je tedy nejvice "selektivnim" antikoagulacnim jedem 2. generace, s vysokou ucinnosti proti hlodavcum a zaroven kratsi perzistenci v prirode i organizmech. je jednoznacne nebezpecnejsi, nez napr. warfarin, avsak ze vsech derivatu 2. generace nejmene. proto environmentalne uvedomela chemicka deratizace venku nasazuje mimo zastavanych uzemi, obzvlaste v polich a lesich, ale take v zahradach, bromadiolon, pokud warfarin neni dostatecne ucinny).
ve vnitrnych prostorach, v kanalizacich a v mestske zastavbe je volba rodenticidu 2. generace volna, vsechny pripravky jsou vetsinou porovnatelne ucinne a pri spravnem pouziti neohrozuji obvykle ani cloveka, ani zivotne prostredi.
abych to zhrnul, pri kazdem pouzivani biocidu, vratane rodenticidu treba postupovat pokud mozno s citem pro zivotni prostredi. pokud to situace dovoluje (hlodavci jsou dostatecne citlivi), pouzijeme nejmene toxicke jedy, napr. Warfarin. pokud je populace hlodavcu evidentne rezistentni vuci warfarinu, neni ucelne je krmit mesice KUMATOX-em a vynalozit na to nemale financni prostredky bez valenho uspechu.
tehdy sahneme k preparatu prednostne s obsahem latky bromadiolon (napr. proti hrabosum a hryzcum obzvlaste vhodna formulace LANIRAT MICRO, nebo i jine pripravky, na vyrobci zalezi mene, nez na kvalite pripravku), prip., pokud to situace dovoluje (primarni a sekundarni otravy necilovych organizmu a znecisteni ziv. prostredi je vylouceno), pouzijeme i jine antikoagulanty 2. generace.
moje rada: pokud mate problemy s hryzcem, skuste KUMATOX. hryzci nebyvaji ani zdaleka tak odolni vuci warfarinu, jako potkani. nejvhodnejsi formulace by byla, pouzit koncentrovany pripravek KUMATOX S (Warfarin 0,45% = 4.500 ppm, modry jemny prasek bez chuti a zapachu).
z osobni zkusenosti vim, ze nejlepsi navnadou na pozer hryzcem jsou cerstve, na drobne krychlicky nasekane mrkve-karotky. cim chutnejsi a vonavejsi, tym lepe, hryzec je probiravy. skuste v dobe, kdy zakrocujete proti hryzcum, skryte do jejich nor nebo v blizkosti (do prazdnych drenaznich trubek prumeru ca. 6 - 8 cm, nebo jedovych stanicek, aby nemeli pristup jina zvirata) vylozit male hromadky (ca. 1-2 polevkove lzice) nadrobno posekanych cerstvych karotek, pokud mozno huste, mnoho drobnych hromadek. na mistech, kde jsou tyto navnady pozirany, zacnete vykladat tutez navnadu, poprasenou pripravkem KUMATOX-S; pomer zvolte ca. 1:5 - 1:8 v prospech navnady, tedy 1 doza prasku po 130 g na 0,5 - 1 kg karotek (aby vysledna koncentrace warfarinu v nastraze byla okolo 500 - 1.000 ppm = 0,05 - 0,1%).
denne pozranou nastrahu doplnujte cerstve pripravenou, do dvou - tri tydnu by jste tak meli populaci hryzcu vyhladit. jedna doza KUMATOX S 130g stoji asi 40 KC, s cenou karotek tak za 500 - 1.000 g nastrahy nevynalozite vice nez 100 KC, takze pri citlivosti hlodavcu k warfarinu je tato metoda i ekonomicky vyhodna, obzvlaste, potrebujete-li vyhubit velke populace hryzcu.
nebudete-li mit s KUMATOX-em vyrazny uspech, skuste LANIRAT MICRO, nebo podobny pripravek s obsahem BROMADIOLON 0,005% (= 50 ppm). pri pozeru bude podobne ucinny, jako NORAT ATG, pri mensim ekologickem riziku.
jeste posledni rada -- rodenticidni pripravek neskladujte s jinymi pesticidy ani jinak pachnoucimi latkami. taktez jejich zakoupeni v drogerii, kde baleni lezi na hromade pracich prasku, znizuje zapachem atraktivitu pro obezretne a opatrne hlodavce a tim i pozer a logicky ucinnost. nejlepe je zakoupit rodenticidy u prodejce specializovaneho na deratizacni prostredky, ti vetsinou dodrzuji skladovani techto prostredku tak, aby nenapachly po cizich latkach. presvedcit se o nezavadnosti pripravku muzete i sam pricichnutim k baleni; pachne-li vyrazne po "chemikaliich", ci vonnych latek z mycich prostredku apod., neni vhodne. spravne skladovane baleni rodenticidu nema zadny, nebo jen slaby obilny, prip. lakavy pach (nektere hotove pripravky jsou aromatizovany vanilkou, skorici apod.; v tom pripade je to napsano na obalu).
doufam, ze jsem vam otazky zodpovedel dostatecne a zelam hodne zdaru.
|
